Přeskočit na obsah

Reléové zabezpečovací zařízení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pult RZZ typu WSSB GS II 63 (stanice OKD, Dopravy Paskov)

Reléové zabezpečovací zařízení (RZZ), někdy nazývané též reléové stavědlo nebo slangově reléovka, je na železnici a na tratích metra staniční zabezpečovací zařízení, kde jsou potřebné logické závislosti realizovány pomocí elektrických obvodů, jejichž nejvýznamnější součástí jsou relé.

Funkce RZZ

[editovat | editovat zdroj]

Reléové zabezpečovací zařízení zpravidla zajišťuje následující funkce:

  • Individuální RZZ - jednotlivé výhybky a výkolejky v zamýšlené jízdní cestě je nutné nejdříve individuálně (tj. každou samostatně) přestavit do požadované polohy a až následně je možné jízdní cestu uzavřít (provést závěr jízdní cesty) a tím rozsvítí povolující znak na návěstidle. Závěr cesty se provádí zpravidla jedním dvojitým (souosým - dvě tlačítka v sobě, vnitřní vyšší, vnější nižší) tlačítkem, umístěným u návěstidla od kterého se závěr provádí. U souosého tlačítka dojde při stlačení středního (vyššího) tlačítka k rozsvícení závěru v reliéfu ale nikoliv k jeho provedení - slouží pouze k ověření postavení výhybek (kam by závěr byl proveden), a po úplném stisknutí i vnějšího tlačítka se teprve závěr uskuteční. Je-li tlačítko jednoduché (umožňuje pouze jedno stisknutí), provede se závěr rovnou.
  • Cestové RZZ - výhybky a výkolejky se přestavují automaticky podle navolené jízdní cesty, podle způsobu volby jízdní cesty se pak tyto RZZ dále dělí na:
    • tlačítková volba - obsluha navolí počátek a konec (popřípadě variantní body) jízdní cesty obsluhou (zpravidla stlačením nebo vytažením) dvou tlačítek (tj. počátečního a koncového) v reliéfu kolejiště
    • číslicová volba - volba jízdní cesty probíhá zadáním číselných kódů pro počátek a konec jízdní cesty, v případě variantní cesty též volbou kódu variatního bodu[1]
    • počítačové rozhraní - obsluha RZZ se provádí na počítačovém rozhraní, kde je reliéf kolejiště zobrazen na elektronickém zobrazovacím zařízení (např. monitor) a volba jízdní cesty se provádí např. myší, trackballem nebo klávesnicí; tento způsob obsluhy definují v českém prostředí podmínky pro Jednotné obslužné pracoviště.[2]
Pult RZZ Siemens SpDrS60 - Metro v Helsinkách

Československo

[editovat | editovat zdroj]

První reléové zabezpečovací zařízení na území Česka bylo aktivováno v roce 1950 ve stanici Chrast u Chrudimi. Společně s RZZ ve slovenské stanici Kráľova Lehota (aktivace 1952) se jednalo o jediná dvě RZZ firmy Ericsson (s domácími komponenty firmy ČKD) vybudovaná v Československu. Zmiňované RZZ bylo v Chrasti u Chrudimi v provozu do roku 2005, původní RZZ v Kráľově Lehotě bylo v provozu do roku 1985.[3][4]

Po roce 1953 byly na ČSD zahájeny dodávky RZZ ze Sovětského svazu, později byla výroba potřebných komponentů zahájena v domácích podnicích (výrobcem relé byl podnik Elektrosignál, ostatní díly vyráběla firma AŽD.[5]

Na vlečkách se pak začaly objevovat RZZ východoněmecké firmy Werk für Signal- und Sicherungstechnik Berlin (WSSB), z nichž první (byť ne zcela plnohodnotné) bylo aktivováno v roce 1958 ve stanici Josefova jáma na Báňské dráze.[6]

  1. Zabezpečovací zařízení na železnici - část 3 Reléové zab. zařízení (RZZ) http://zabzar.vlaksim.cz/web/zz3.html Archivováno 23. 6. 2008 na Wayback Machine.
  2. Provoz a zabezpečení http://spz.logout.cz/zabezpec/ova/o_zabzar.html Archivováno 31. 3. 2007 na Wayback Machine.
  3. Bohumil Nádvorník: Švédské reléovky u ČSD. In: Reportér AŽD Praha 2/2003 http://www.azd.cz/fileadmin/user_upload/casopis-reporter/2003/azd-cs-reporter200302.pdf[nedostupný zdroj]
  4. Závory v Chrasti u Chrudimi http://www.pshzd.cz/akt_chrast.html
  5. Ivan Konečný a kol.: Přínos VÚŽ pro rozvoj železniční dopravy v odvětví sdělovací a zabezpečovací techniky. In: Vědeckotechnický sborník ČD 09/2000 http://www.cdrail.cz/VTS/CLANKY/905.pdf Archivováno 18. 12. 2007 na Wayback Machine.
  6. Petr Štefek: Zabezpečovací zařízení na Báňské dráze. In: Stránky přátel železnic, 2000 http://spz.logout.cz/zabezpec/okd/bdr_zz.html Archivováno 4. 10. 2008 na Wayback Machine.