Přeskočit na obsah

Regiony Evropy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Různé pohledy na regiony Evropy
Regiony Evropy podle EuroVocu:      Střední a východní Evropa      Severní Evropa      Jižní Evropa      Západní Evropa
Regiony Evropy podle EuroVocu:
     Severní Evropa
     Jižní Evropa
Subregiony Evropy podle geoschématu OSN:      Východní Evropa      Severní Evropa      Jižní Evropa      Západní Evropa
Subregiony Evropy podle geoschématu OSN:
     Severní Evropa
     Jižní Evropa
Subregiony Evropy podle The World Factbook:      Střední Evropa      Východní Evropa      Severní Evropa      Jihovýchodní Evropa      Jižní Evropa      Jihozápadní Evropa      Západní Evropa
Subregiony Evropy podle The World Factbook:
     Severní Evropa
     Jižní Evropa

Evropa, nejzápadnější část Eurasie, je často dělená na regiony a subregiony na základě geografických, kulturních nebo historických faktorů. Vzhledem k tomu, že neexistuje univerzální dohoda o regionálním rozložení Evropy, zařazení jednotlivých zemí do regionů se může lišit v závislosti na použitých kritériích. Například Balkán je samostatný geografický region v rámci Evropy, ale jednotlivé země lze alternativně seskupit do jižní Evropy, jihovýchodní Evropy nebo méně často východněstřední Evropy.

Regionální příslušnost zemí se může také vyvíjet s časem. Malta byla po staletí považována za ostrov severní Afriky,[1] ale nyní je obecně považována za součást jižní Evropy.[2] Zařazení Kavkazu se od antiky také lišilo[3] a nyní je mnohými považován za zvláštní region v Evropě nebo částečně v Evropě.[4] Grónsko je geograficky součástí Severní Ameriky, ale je politicky a kulturně spojeno se severní Evropou již více než tisíciletí.[5] Z podobných důvodů je několik zemí zařazováno do Evropy, i když se v ní geograficky nenachází. Do této skupiny patří Arménie, Kypr, Grónsko a také zámořská území a regiony Evropské unie.

Subregiony

[editovat | editovat zdroj]

Zařazení do regionů podle světových stran je v Evropě velice těžko definovatelné, protože neexistuje jeden obecně přijímaný střed Evropy (mimo jiné) a geografická kritéria dělící kontinent na „východ“ a „západ“ jsou zaměňována s politickým významem, který tato slova nabyla během studené války.

Mezi moderní geografické subregiony Evropy patří:

  1. Střední a východní Evropa
    1. Střední Evropa
    2. Východní Evropa
  2. Severní Evropa
    1. Severostřední Evropa
    2. Severovýchodní Evropa
    3. Severozápadní Evropa
  3. Jižní Evropa
    1. Jihostřední Evropa
    2. Jihovýchodní Evropa
    3. Jihozápadní Evropa
  4. Západní Evropa

Poznámka: Neexistuje žádná všeobecně uznávaná definice kontinentálních subregionů. V závislosti na zdroji mohou být některé subregiony, jako je střední Evropa nebo jihovýchodní Evropa, uvedeny jako subregiony první úrovně. Některé nadregionální země, jako je Rumunsko nebo Spojené království, mohou být zahrnuty do více subregionů.

Mezi moderní geopolitické subregiony Evropy patří:

Dvě Evropy

Tři Evropy

Historické dělení

[editovat | editovat zdroj]

Evropa může být dělena podél spousty historických linií, které normálně odpovídají těm částem, které byly uvnitř nebo vně určitého kulturního fenoménu, říše nebo politické jednotky. Tyto oblasti se v různých dobách lišily, a tak je sporné, které byly součástí nějaké společné historické entity (např. je sporné jestli bylo Německo nebo Británie součástí římské Evropy, protože součástí Říše byly jen částečně a relativně krátce; nebo byly země bývalé komunistické Jugoslávie součástí východního bloku, protože se nepřipojily k Varšavské smlouvě).

V současnosti

[editovat | editovat zdroj]

Ekonomické a politické

[editovat | editovat zdroj]
Země, které jsou členskými státy politického a ekonomického bloku (27 od roku 2020):
Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko
Aliance středomořských zemí v rámci EU:
Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Malta, Portugalsko, Řecko, Slovinsko a Španělsko
Země, které přijaly euro jako svou měnu:
Andorra, Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Monako, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Vatikán
Organizace volného obchodu, která funguje souběžně s EU a je s ní spojena smlouvami:
Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko
Dohoda o volném obchodu mezi nečleny EU:
Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo (zastoupené UNMIK), Moldavsko, Severní Makedonie a Srbsko
Bezhraniční zóna vytvořená Schengenskými dohodami, zahrnující:
Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko; Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko navíc na základě samostatných dohod plně uplatňují ustanovení schengenského acquis.
Celní unie všech členských států Evropské unie (EU) a některých sousedních zemí:
Andorra, Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Monako, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Turecko
Ekonomická unie Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Ruska. Moldavsko a Uzbekistán mají status pozorovatele.
Dohoda o volném obchodu mezi členy Společenství nezávislých států:
Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko a Tádžikistán.
Fórum regionální hospodářské spolupráce:
Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bulharsko, Gruzie, Moldavsko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Srbsko, Turecko a Ukrajina.

Další politické

[editovat | editovat zdroj]
Členové Východního partnerství (zeleně)
Mezinárodní organizace, jejímž cílem je prosazovat lidská práva, demokracii a právní stát v Evropě a podporovat evropskou kulturu.
Má 46 členských států s přibližně 820 miliony obyvatel.
Jedna z pěti regionálních skupin Organizace spojených národů
Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česko, Estonsko, Gruzie, Chorvatsko, Maďarsko, Moldávie, Litva, Lotyšsko, Severní Makedonie, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Ukrajina.
Skupina bývalých sovětských východoevropských zemí spolupracujících s EU:
Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina.
  • Evropské země OECD
Evropské země, které jsou součástí OECD:
Belgie, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Island, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Turecko.
Fórum regionální spolupráce zahrnující:
Albánie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česko, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Moldavsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Severní Makedonie, Slovensko, Slovinsko, Srbsko a Ukrajina.
Skupina bývalých sovětských sporných států ve východní Evropě:
Abcházie, Arcach, Jižní Osetie a Podněstří.
Největší světová mezivládní organizace zaměřená na bezpečnost s 57 zúčastněnými státy převážně na severní polokouli.
Kulturní a politická aliance čtyř středoevropských států založená za účelem prohloubení jejich evropské integrace, jakož i pro rozvoj vzájemné vojenské, hospodářské a energetické spolupráce:
Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko.
Projekt Interreg IIIA na vytvoření nadnárodního regionu ve střední Evropě zahrnujícího čtyři evropské země: Česko, Maďarsko, Rakousko a Slovensko.

Geografické

[editovat | editovat zdroj]

Poloostrovy

[editovat | editovat zdroj]
Apeninský poloostrov se nachází na jihu Evropy a zahrnuje státy Itálie, San Marino a Vatikán.
Balkánský poloostrov se nachází v jihovýchodní Evropě. Následující země a území mají území na Balkáně buď výhradně nebo částečně:
Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Chorvatsko (přibližně jižní polovina), Kosovo,[pozn. 1] Rumunsko (oblast Dobrudža), Řecko, Severní Makedonie, Srbsko, Slovinsko (pobřežní část) a Turecko (Východní Thrákie).
Nachází se na severu Evropy. Nachází se zde Finsko, Norsko, Švédsko a části Ruska.
Tento poloostrov se nachází v jihozápadní Evropě a zahrnuje Andorru, Gibraltar, Portugalsko, Španělsko a malou část Francie.
Dánské Jutsko (hlavní část země s výjimkou ostrovů) a Šlesvicko-Holštýnsko v Německu.
Nachází se na severu Evropy a zahrnuje Norsko, Švédsko a části Finska.

Regionální

[editovat | editovat zdroj]
Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rusko a Švédsko.
Ostrov Man, Irská republika a Spojené království.
Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Ukrajina.
Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie a Rusko; také sporná území Abcházie, Arcach a Jižní Osetie.
Guernsey a Jersey.
Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, části Francie a části Německa.
Dánsko, Finsko, Grónsko, Island, Norsko a Švédsko.
Státy, které na jejichž území se nachází Alpy:
Francie, Itálie, Rakousko, Lichtenštejnsko, Německo, Slovinsko, Švýcarsko.
Státy, které leží podél řeky Dunaj:
Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Moldavsko, Německo, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Ukrajina.
Překrývá se s jihovýchodní Evropou:
Albánie, Bulharsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo,[pozn. 1] Řecko, Severní Makedonie.
Země, které mají území na Balkáně i mimo něj jsou Chorvatsko, Rumunsko, Slovinsko, Srbsko a Turecko (Východní Thrákie).
Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Slovinsko.
Itálie, Kosovo,[pozn. 1] Srbsko zabírají malou část Dinárských Alp.
Řetězec ostrovů v severním Atlantiku.
Azory, Kanárské ostrovy, Madeira; také včetně Kapverd, nezávislého afrického národa.
Středomořské národy jsou evropské země ve Středomoří:
Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Francie, britské území Gibraltar, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Malta, Monako, Portugalsko, Řecko, San Marino, Slovinsko, Španělsko, Turecko.
Panonské národy jsou:
Chorvatsko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko a Ukrajina.
Národy Černého moře (ačkoli některé částečně leží v Asii) jsou:
Abcházie (de facto stát), Bulharsko, Gruzie, Rumunsko, Rusko, Turecko a Ukrajina.
Největší jezero na světě, které tvoří část asijsko-evropské hranice, má na svém břehu pět zemí. Írán a Turkmenistán leží zcela v Asii, zatímco následující země jsou transkontinentální a mají suverenitu nad evropským sektorem Kaspického moře:
Ázerbájdžán, Kazachstán a Rusko.

Náboženská seskupení

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Náboženství v Evropě.
Související informace naleznete také v článku Křesťanství v Evropě.
Země nebo regiony s katolickou většinou zahrnují:
Andorra, Belgie, Česko, Francie, Gibraltar (Spojené království), Chorvatsko, Irsko, Itálie, Litva, části Lotyšska, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Monako, jižní a západní části Německa, jižní Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, San Marino, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.
Většinově ortodoxní země jsou:
Arcach (de facto stát), Arménie, Bělorusko, severní a východní Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Estonsko, Gruzie, Kypr, Moldavsko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Severní Makedonie, Srbsko a Ukrajina.
  • Protestantismus v Evropě
Většinově protestantské země jsou:
Dánsko, Finsko, Grónsko (Dánsko), Island, části Lotyšska, severní a východní Německo, severní Nizozemsko, Norsko, Spojené království a Švédsko.
Většinově muslimské země jsou:
Albánie, Ázerbájdžán, Bosna a Hercegovina, Kosovo,[pozn. 1] Severní Kypr (de facto stát) a Turecko.
Kalmycko (Rusko) je jedinou oblastí v Evropě, kde je převládajícím náboženstvím buddhismus.

Lingvistická seskupení

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Jazyky v Evropě.
  • Germánsky mluvící Evropa
Východo a západorománská oblast jsou geograficky odděleny Rakouskem nebo Slovinskem s Maďarskem.
Severoslovanská a jihoslovanská oblast jsou geograficky oddělené některou z těchto tří zemí: Maďarsko, Rakousko, Rumunsko; nebo Černým mořem.

Další seskupení

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d Politický status Kosova je sporný. Po jednostranném vyhlášení nezávislosti na Srbsku v roce 2008 je Kosovo formálně uznáno jako nezávislý stát 101 členskými státy OSN (dalších 13 států jej v určitém okamžiku uznalo, ale poté své uznání odvolalo) a 92 států jej neuznalo, zatímco Srbsko nadále tvrdí, že je součástí jeho území.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Regions of Europe na anglické Wikipedii.

  1. ↑ FALCONER, William; FALCONER, Thomas. Dissertation on St. Paul's Voyage. [s.l.]: BiblioBazaar 132 s. Dostupné online. ISBN 978-1-113-68809-5. (anglicky) Google-Books-ID: B3Q29kWRdtgC. 
  2. ↑ CHAPMAN, David; CASSAR, Godwin. Valletta. Cities. 2004-10-01, roč. 21, čís. 5, s. 451–463. Dostupné online [cit. 2023-01-21]. ISSN 0264-2751. DOI 10.1016/j.cities.2004.07.001. (anglicky) 
  3. ↑ RENNELL, James. The geographical system of Herodotus examined and explained : by a comparison with those of other ancient authors, and with modern geography / 1. [s.l.]: London : Rivington 572 s. Dostupné online. 
  4. ↑ Caucasus | Mountains, Facts, & Map | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ The Fate of Greenland's Vikings - Archaeology Magazine Archive. archive.archaeology.org [online]. [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Regiony_Evropy&oldid=23173876“