Přeskočit na obsah

Rajko Doleček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc.
Rajko Doleček (2013)
Rajko Doleček (2013)
Narození1. června 1925
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí20. prosince 2017 (ve věku 92 let)
Ostrava-Poruba
ČeskoČesko Česko
Národnostčeská a srbská
Alma materUniverzita Karlova
Povolánílékař, dietolog, endokrinolog, univerzitní profesor
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm I. třída, in memoriam (2018)
Církevní řád svatého Sávy
Nábož. vyznánípravoslavná církev
ChoťDobra († 2006)
DětiBranko (* 1964)
RodičeIng. Josef Doleček, zástupce ČKD v Bělehradě; M. Tadić
PodpisRajko Doleček – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rajko Doleček (1. června 1925 Praha – 20. prosince 2017 Ostrava) byl český lékař česko-srbského původu, profesor zaměstnaný ve Fakultní nemocnici Ostrava[1]. Byl autorem více než 200 odborných publikací, popularizoval endokrinologii, diabetologii, zdravou výživu a dietologii, zejména v televizi a v populárně naučných knižních publikacích. Politicky a společensky aktivně obhajoval pozice srbského národa.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Rajko Doleček se narodil 1. června 1925 v Praze manželům Josefovi a Milice (Tadić) Dolečkovým. Jeho matka byla bosenská Srbka z Romanije, zatímco otec byl Čech. Byl pokřtěn v pravoslavné církvi. Rok po jeho narození se rodina přestěhovala do Bělehradu. V době války žil v Jugoslávii, kde jeho otec pracoval v tamější pobočce ČKD. Byl účastníkem odboje, po roce 1945 pracoval ve Správě Spojených národů pro pomoc a obnovu (UNRRA). Rajko Doleček studoval 2 semestry medicínu na Univerzitě v Bělehradě[2], lékařská studia dokončil na Karlově univerzitě v Praze. Od počátku své medicínské kariéry pracoval v Ostravě, zprvu na interním oddělení tamější nemocnice, později na interní klinice Fakultní nemocnice Ostrava. Docentem byl od roku 1965, doktorem věd byl od roku 1970, profesorem od 1993. Lékařskou práci zahájil 29. října 1950, patřil k nejdéle praktikujícím lékařům. Ordinoval ještě několik měsíců před svou smrtí v roce 2017 a lékařskou praxi tak vykonával 67 let.[3]

Od 70. let 20. století prezentoval v Československé televizi vzdělávací cykly zaměřené na problematiku nadváhy, cukrovky, hormonálních poruch a stárnutí. Nejznámější byl Nebezpečný svět kalorií, který se zaměřil na nadváhu a zdravou životosprávu. Na stejná témata vydal několik populárně naučných knih. V osvětové činnosti pokračoval i po revoluci. Spolu s docentem Leošem Středou se podílel na pořadu Československé, později Slovenské televize Tak už dost!, zaměřeném rovněž na nadváhu, diety a zdravou životosprávu.[4] Vydal další dietní příručky a věnoval se dietnímu poradenství na internetu.

V listopadu 1989 byl činný v rámci demonstrací na podporu Občanského fóra v Ostravě.

Kvůli zmizení části své srbské rodiny ve vyhlazovacím táboře Jasenovac během druhé světové války Ustašovci, po rozpadu Jugoslávie (1991) a během následných občansko-etnicko-náboženských válek v bývalých zemích Jugoslávie se angažoval za srbský národ, a to zejména ve svých knihách.[5] a novinových článcích.[6] Obhajoval postoje Radovana Karadžiće a Ratko Mladiće, jehož byl přítelem. Z rozhovorů s ním napsal knihu Hovory s generálem Mladićem. Odsoudil bombardování NATO v Jugoslávii roku 1999 a odtržení Kosova, včetně jeho českého uznání.[7][8]

Zemřel dne 20. prosince 2017 ve Fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě[9]. Posmrtně mu byl prezidentem republiky dne 28. října 2018 propůjčen Řád TGM I. třídy za zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva [10].

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Knihy

[editovat | editovat zdroj]
  • Nebezpečný svět kalorií, 1977 a 1979
  • Nebezpečný svět kalorií-joulů, 1984
  • Tajemný svět hormonů, 1987
  • Pokyny při dodržování redukční diety, 1988
  • Na cestách, 1989
  • Jihoslovanští bratří Srbové, Chorvati a Muslimové, 1992
  • Být štíhlým po česku – průvodce džunglí diet, 1994
  • Žaluji, 1998, 1999, 2000
  • Necenzurované obrazy z dějin jihoslovanských bratrů, 2007
  • Necenzurované obrazy z dějin Kosova a Metohije, 2009
  • Hovory s generálem Mladićem, 2010
  • Nebezpečný svět kalorií (spolu s Kateřinou Cajthamlovou a Leošem Středou) 2013

Televizní pořady

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Archivovaná kopie. www.fno.cz [online]. [cit. 2010-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-07. 
  2. ↑ http://www.youtube.com/watch?v=xrB91rUGoDU
  3. ↑ Celebrity medicíny. www.znamy-lekar.cz [online]. [cit. 2018-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-15. 
  4. ↑ http://www.nadvaha.cz/?cz_mudr.-rajko-dolecek,27
  5. ↑ http://www.knihovnicka.net/autor/12546-dolecek-rajko/zivotopis-biografie
  6. ↑ Svobodné noviny, 3. 2. 2011. www.i-sn.cz [online]. [cit. 2011-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. 
  7. ↑ HLOUŠKOVÁ, Lenka. Rajko Doleček o obezitě, slávě a Mladićovi. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-07-16 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ Miloš Zeman: Česká republika nikdy neměla uznat Kosovo!. první zprávy.cz [online]. 2018-01-03. Dostupné online. 
  9. ↑ Zemřel Rajko Doleček, propagátor zdravé výživy. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-12-20 [cit. 2017-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-22. 
  10. ↑ Propůjčení Řádu TGM 28. října 2018. www.audiobook.cz [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-29. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rajko_Doleček&oldid=24018247“