Přeskočit na obsah

Radovan Karadžić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Radovan Karadžić
Радован Караџић
Radovan Karadžić před tribunálem v roce 2016
Radovan Karadžić před tribunálem v roce 2016
1. prezident Republiky srbské
Ve funkci:
7. dubna 1992 – 19. července 1996
Předchůdcepozice vytvořena
NástupceBiljana Plavšićová
Stranická příslušnost
ČlenstvíSrpska demokratska stranka
Narození19. června 1945 (79 let)
Petnica u Nikšiće, Socialistická republika Černá Hora, Socialistická federativní republika Jugoslávie
Národnostsrbská
ChoťLjiljana Zelen Karadžić
Alma materUniverzita v Sarajevu
Kolumbijská univerzita
Zaměstnánípsychiatr, politik
NáboženstvíSrbská pravoslavná církev
OceněníŘád Republiky srbské
Mikhail Sholokhov International Award for Literature and Art
PodpisRadovan Karadžić Радован Караџић, podpis
CommonsRadovan Karadžić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radovan Karadžić (srbsky Радован Караџић; * 19. června 1945 Petnica u Nikšiće[1]) je bosenskosrbský politik, básník a psychiatr, politický vůdce bosenských Srbů během občanské války v Jugoslávii. Spolu s Ratkem Mladićem je považován za hlavního iniciátora a viníka válečných zločinů, kterých se srbská strana za války dopustila.

Před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii se zodpovídal z celkem 11 zločinů genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.[2] Dne 24. března 2016 byl odsouzen ke čtyřiceti letům nepodmíněně na základě deseti prokázaných obvinění z jedenácti, včetně případu srebrenického masakru a dne 20. března 2018 byl zpřísněn trest na doživotí[9]. Jeho soudní proces byl považován za jeden z nejdůležitějších případů týkajících se válečných zločinů od konce druhé světové války.[3]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Radovan Karadžić v březnu 1994

Karadžić se narodil ve vesnici Petnica. Jeho otec Vuko byl obuvník a krejčí. Karadžićova rodina pochází původem z Kosova, poté žila v Lijevoj Rijeci, Banjanima a pod Durmitorem. Základní školu už ale Radovan dokončil v Nikšići. Když mu bylo 15 let, odešel do Sarajeva a začal studovat medicínu na střední škole. Později byl přijat i na lékařskou fakultu (se zaměřením na neuropsychiatrii) v Sarajevu. Část studia absolvoval i v USA. Pracoval v sarajevské nemocnici jako psychiatr (odborník na deprese).

Oženil se s Ljiljanou Zelen-Karadžić a má dceru Sonju a syna Sašu. Je srbské národnosti – vyznává pravoslaví a jeho křestní světec je archanděl Michael. První knihu napsal roku 1966. Roku 1987 strávil 11 měsíců ve vězení.[4] pro podezření ze zpronevěry státních peněz (stavba chaty v Pale), ale byl propuštěn pro nedostatek důkazů.

Politická činnost

[editovat | editovat zdroj]

Politikou se začal intenzivně zabývat roku 1989, kdy byl zvolen za předsedu Srbské demokratické strany. Považoval se za velice trpělivého, stabilního a hbitého vyjednávače.[zdroj⁠?!] Dne 12. května 1992 byl zvolen předsedou bosenské Republiky srbské a zůstal ve funkci do 30. června 1996. Karadžić na konci dubna 1992 přijal Vance-Owenův mírový plán, který však později parlament Republiky srbské nepřijal.

Válečné zločiny

[editovat | editovat zdroj]

Spolu s Ratkem Mladićem je považován za hlavního iniciátora a viníka válečných zločinů, kterých se srbská strana za války v Bosně dopustila. On i Mladić byli stíháni Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii pro iniciování a organizování řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně genocidy.

Radovan Karadžić byl po 13 letech dopaden a zatčen srbskou policií 21. července 2008.[5] Žil s falešnou identitou jako léčitel Dragan Dabić, který pracoval na soukromé klinice v Bělehradě.[6] Karadžić byl 30. července 2008 letecky dopraven do věznice v Haagu.[7] 31. července 2008 Karadžić poprvé předstoupil před soudce a vyslechl si obvinění. Využil možnosti lhůty 30 dnů pro prostudování obžaloby, než se vyjádří, zda se cítí vinen, či nevinen.[8] Dne 5. listopadu 2009 soud odročil proces o 4 měsíce, aby si Karadžić mohl prostudovat přes 1,3 miliónu stránek soudních dokumentů.

Karadžić byl obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Šlo zejména o jeho odpovědnost za masakr ve Srebrenici, při němž Srbové povraždili přes 8000 muslimských mužů a chlapců. Karadžić však tvrdil, že o masakru vůbec nevěděl, neboť před ním byl zatajen.[2] Obviněn byl také z iniciování etnických čistek nebo z událostí při obléhání Sarajeva, kde zahynulo asi 10 000 lidí.

V říjnu 2014 Karadžić uznal, že jako politický vůdce v době války „nese morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské", trestní odpovědnost však odmítl. Podle jeho názoru se neprokázalo, že by byl organizátorem válečných krutostí.[2]

Žalobci pro něj požadovali doživotí.[9] Dne 24. března 2016 byl odsouzen ke čtyřiceti letům nepodmíněně na základě deseti prokázaných obvinění z jedenácti.[3] Odvolací haagský soud rozhodl dne 20. března 2019 o zpřísnění trestu na doživotí.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Informace o Karadžićovi na stránkách OSN
  2. ↑ a b c Srebrenický masakr mi zatajili. Nic jsem nevěděl, vzkázal Karadžić soudu. Lidovky.cz [online]. 2014-10-2. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Karadzic jailed for Bosnian Srebrenica genocide. BBC News [online]. 2016-03-24 [cit. 2016-03-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ Článek o Karadžićovi na stránkách encyklopedie Britannica
  5. ↑ http://www.novinky.cz/clanek/145479-v-srbsku-zatkli-radovana-karadzice.html
  6. ↑ http://www.novinky.cz/clanek/145515-karadzic-pred-zatcenim-pracoval-jako-lekar-pod-falesnym-jmenem.html
  7. ↑ Karadžić je ve věznici haagského soudu. www.ct24.cz [online]. [cit. 2008-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09. 
  8. ↑ Karadžić: Mám neviditelného rádce
  9. ↑ Trest pro Karadžiče? Jedině doživotí, hlásí obžaloba. ČT [online]. 2014-9-26. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Radovan_Karadžić&oldid=23799478“