Přeskočit na obsah

Quinn Gleasonová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Quinn Gleasonová
Gleasonová na University of Notre Dame, kde hrála univerzitní tenis (2016)
Gleasonová na University of Notre Dame, kde hrála univerzitní tenis (2016)
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození10. listopadu 1994 (30 let)
Místo narozeníMendon, New York,
Spojené státy americké
BydlištěMendon, New York
Spojené státy americké
Výška178 cm
Profesionál od2016
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek203 437 USD
Dvouhra
Poměr zápasů147–123
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění323. místo (29. července 2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů232–159
Tituly1 WTA, 2 WTA 125, 15 ITF
Nejvyšší umístění86. místo (4. listopadu 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (2021)
US Open1. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241106a6. listopadu 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Quinn Gleasonová (* 10. listopadu 1994 Mendon, New York) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj ve čtyřhře. V sérii WTA 125 vybojovala dvě deblové trofeje. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2019 na 323. místě a ve čtyřhře pak v  listopadu 2024 na 86. místě.[2]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2013–2016 hrála univerzitní tenis na University of Notre Dame ve státě Indiana, kde její rodiče Sean a Cindy Gleasonovi vystudovali právnickou fakultu a získali doktoráty (JD). Na fakultě umění a literatury vystudovala obory film, televize a divadlo a pre-health sciences.[3]

V rámci okruhu ITF debutovala v červnu 2011, když na turnaji v Buffalu dotovaném 10 tisíci dolary postoupila z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehla krajance Anně Mamalatové. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během dubna 2017 na floridském turnaji v Indian Harbour Beach s rozpočtem 80 tisíc dolarů. Ve finále čtyřhry porazila s krajankou Kristie Ahnovou brazilsko-mexický pár Laura Pigossiová a Renata Zarazúová. Přerušila tak sérii čtyř finálový porážek.[4][1]

Na okruhu WTA Tour debutovala washingtonskou čtyřhrou Citi Open 2019, kde s krajankou Ingrid Nelovou na úvod nestačily na Američanku Marii Sanchezovou s Maďarkou Fanny Stollárovou až po nezvládnutém supertiebreaku v poměru 13:15.[4] Do grandslamu poprvé zasáhla ve čtyřhře Wimbledonu 2021, do níž s krajankou Eminou Bektasovou nastoupily až jako náhradnice. Časné vyřazení jim přivodily Belgičanky Greet MinnenováAlison Van Uytvanckovou.[4]

První zápas na túře WTA vyhrála ve čtyřhře antukového Jasmin Open Monastir 2022, kde s Britkou Emily Appletonovou postoupila do čtvrtfinále přes francouzsko-australskou dvojici Cascinová a Tjandramuliová. Premiérového semifinále dosáhla na červencovém Ladies Open Lausanne 2023, když s Francouzkou Elixane Lechemiovou vyřadily Švýcarky Viktoriji Golubicovou se Simonou Waltertovou. O týden později posunula kariérní maximum účastí v prvním finále na okruhu WTA Tour. Do souboje o titul postoupila s Lechemiovou v deblu Livesport Prague Open 2023. Nestačily v něm však na japonsko-gruzínský pár Nao Hibinová a Oxana Kalašnikovová.[5] [4]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (1–1)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. srpen 2023 Praha, Česko WTA 250 tvrdý Francie Elixane Lechemiová Japonsko Nao Hibinová
Gruzie Oxana Kalašnikovová
7–6(9–7), 5–7, [3–10]
Vítězka 1. listopad 2024 Mérida, Mexiko WTA 250 tvrdý Brazílie Ingrid Martinsová Belgie Magali Kempenová
Belgie Lara Saldenová
6–4, 6–4

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 4 (2–2)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
WTA 125 (2–2)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. listopad 2022 Montevideo, Uruguay antuka Francie Elixane Lechemiová Brazílie Ingrid Martinsová
Brazílie Luisa Stefaniová
5–7, 7–6(8–6), [6–10]
Vítězka 1. září 2023 Lublaň, Slovinsko antuka   Amina Anšbová Spojené království Freya Christieová
Kolumbie Yuliana Lizarazová
6–3, 6–4
Finalistka 2. srpen 2024 Barranquilla, Kolumbie tvrdý Brazílie Ingrid Martinsová USA Jessica Faillová
Japonsko Hiroko Kuwatová
6–4, 6–7(2–7), [7–10]
Vítězka 2. září 2024 Montreux, Švýcarsko antuka Brazílie Ingrid Martinsová Argentina María Lourdes Carléová
Švýcarsko Simona Waltertová
6–3, 4–6, [10–7]

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments 75 000 $ tournaments
40 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments

Dvouhra (1 titul)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. červen 2017 Villa del Dique, Argentina antuka Argentina Victoria Bosiová 6–7(2), 6–3, 6–2

Čtyřhra (15 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. duben 2017 Indian Harbour Beach, Spojené státy antuka USA Kristie Ahnová Brazílie Laura Pigossiová
Mexiko Renata Zarazúová
6–3, 6–2
2. červenec 2017 Knokke, Belgie antuka Brazílie Luisa Stefaniová Švýcarsko Leonie Küngová
Belgie Axana Mareenová
6–4, 7–5
3. červenec 2017 Brussels, Belgie antuka Brazílie Luisa Stefaniová Francie Priscilla Heiseová
Belgie Deborah Kerfsová
6–3, 6–2
4. srpen 2017 El Espinar, Španělsko tvrdý Brazílie Luisa Stefaniová Turecko Ayla Aksuová
Nizozemsko Bibiane Schoofsová
6–3, 6–2
5. únor 2018 Solarino, Itálie koberec Spojené království Emily Appletonová Francie Mathilde Armitanová
Itálie Maria Masiniová
3–6, 7–5, [10–8]
6. březen 2018 Solarino, Itálie koberec Bělorusko Svjatlana Piraženková Německo Anna Klasenová
Německo Romy Kölzerová
6–4, 6–4
7. listopad 2018 Colina, Chile antuka Brazílie Luisa Stefaniová Chile Barbara Gaticová
Brazílie Rebeca Pereirová
6–0, 4–6, [10–7]
8. leden 2019 Petit-Bourg, Guadeloupe tvrdý Brazílie Luisa Stefaniová Černá Hora Vladica Babicová
Nizozemsko Rosalie van der Hoeková
7–5, 6–4
9. duben 2019 Palm Harbor, Spojené státy antuka USA Ingrid Neelová Uzbekistán Akgul Amanmuradovová
Austrálie Lizette Cabrerová
5–7, 7–5, [10–8]
10. únor 2020 Nicholasville, Spojené státy tvrdý (h) USA Catherine Harrisonová USA Whitney Osuigweová
USA Hailey Baptisteová
7–5, 6–2
11. červen 2021 Santo Domingo, Dominikánská republika tvrdý USA Emina Bektasová Dominikánská republika Kelly Willifordová
Dominikánská republika Ana Carmen Zambureková
7–5, 6–4
12. říjen 2021 Las Vegas, Spojené státy tvrdý Slovensko Tereza Mihalíková Spojené království Tara Mooreová
USA Emina Bektasová
7–6(5), 7–5
13. říjen 2021 Macon, Spojené státy tvrdý USA Catherine Harrisonová USA Alycia Parksová
USA Alana Smithová
6–2, 6–2
14. únor 2022 Glasgow, Spojené království tvrdý (h) USA Catherine Harrisonová Litva Justina Mikulskytė
Rusko Valeria Savinychová
6–4, 6–1
15. duben 2024 Charlottesville, Spojené státy antuka Spojené království Emily Appletonová   Marija Kononovová
  Marija Kozyrevová
7–6(5), 6–1

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quinn Gleason na anglické Wikipedii.

  1. a b Quinn Gleasonová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241106a6. listopadu 2024
  2. Quinn Gleasonová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20241106a6. listopadu 2024
  3. Quinn Gleason. fightingirish.com [online]. Notre Dame Fighting Irish, 2018-07-09 [cit. 2023-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-05. (anglicky) 
  4. a b c d Quinn Gleason Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Lucky loser Hibino upsets Noskova in Prague final for third career title. Women's Tennis Association [online]. 2023-08-07 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]