Pražské předměstí (České Budějovice)
| Pražské předměstí | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Obec | České Budějovice |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′52″ s. š., 14°28′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | České Budějovice 3 |
| Nadmořská výška | 385 m n. m. |
| PSČ | 370 04 |
  Pražské předměstí | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pražské předměstí je část Českých Budějovic ležící severně od centra města přibližně mezi Mlýnskou stokou a ulicemi Pražská třída, Pekárenská a Nádražní, na východ od Pražského sídliště.[1]
Historie a popis
[editovat | editovat zdroj]Předměstí se vyvinulo z původně samostatné osady Staré Město a zástavby roztroušené podél Pražské silnice a Dlouhé cesty, tedy dnešní ulice Na Sadech. Převážnou část volné plochy zabírala příslušenství šosovních dvorů, malá hospodářství a zahrady měšťanů. Nejstarším objektem v oblasti byl Špitálský dvůr, který se nacházel na rohu ulic Pekárenské a Pražské, v těsné blízkosti nejstaršího osídlení na územní Českých Budějovic, osady Budivojovice v okolí Kostela svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa (dnešní Pražské sídliště).
V letech 1819–1820 byl na rohu dnešních ulic Jírovcova a Riegrova postaven hostinec, divadelní sál a středisko společenského života dům Alžír (název odvozen od označení přilehlé části Jírovcovy ulice)[2][3], ve kterém mj. později vystupovala např. i Ema Destinnová nebo herec Národního divadla Jindřich Mošna.[4]
Skutečné nové předměstí se začalo utvářet až v 19. století, zejména po roce 1848. Hranici se současně se vyvíjejícím Vídeňským předměstím tvořila Nová ulice. Bývalá pole byla osídlována přistěhovalci z české části jihočeského venkova, převážně nemajetnými lidmi, kteří hledali obživu jako dělníci v rozvíjejícím se průmyslu. Pražské předměstí mělo od začátku charakter obytné čtvrti, budované na důsledném pravoúhlém schématu. V letech 1904–1921 mělo postavení osady, předtím i potom jen městské čtvrti. Na severním okraji byla v letech 1894–1895 postavena dělostřelecká kasárna, na místě Špitálského dvora byly postaveny vojenské pekárny (odtud název Pekárenské ulice), dále v letech 1893–1895 zde byla vybudována také městská jatka, koncem století byl ve Skuherského ulici zřízen národní podnik Latzmannova tužkárna a v letech 1894–1895 také Český akciový pivovar. Dostatek volného prostoru umožnil také výstavbu nových škol: například původní budovy Gymnázia Jana Valeriána Jirsíka z roku 1868 ve Skuherského ulici a jeho novou budovu z roku 1903 v ulici Fráni Šrámka.[5][6]
V letech 1963-1966 byla zbořena značná část staré zástavby na severní straně Pekárenské ulice a byly zde postaveny panelové domy typu T06B, čímž vzniklo Sídliště U Pekárenské.[7]
Po roce 1989 charakter předměstí výrazně ovlivnila výstavba nákupních center v křížení Pražské a Strakonické ulice.[5] V letech 2003 a 2004 byl areál bývalých vojenských pekáren přestavěn na nákupní centrum IGY.
V současnosti jde o urbanistickou jednotku, která je součástí městské části České Budějovice 3.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V oblasti předměstí stojí řada významných budov. Kromě budovy prvního místního gymnázia, například církevní stavby jako kostel svatého Václava z roku 1870, nebo Husův sbor z roku 1924 na Palackého náměstí a evangelistický kostel v ulici 28. října. Další významnou stavbou je i[8] Clarion Congress Hotel.
Ulice
[editovat | editovat zdroj]Pražské předměstí tvoří tyto ulice:
- Riegrova
- J. Š. Baara
- Bedřicha Smetany
- Skuherského
- Fráni Šrámka
- Pekárenská
- Pražská
- Kostelní
- 28. října
- Dr. Tůmy
- Jírovcova
- Otakarova
- J. Plachty
- Lipenská
- Jeremiášova
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Mariánské náměstí, pohled od jihu -
Clarion Congress Hotel -
Gymnázium J. V. Jirsíka -
Kostel svatého Václava
.jpg)
_01.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Mapy.cz. mapy.cz [online]. mapy.cz [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Budějovický Alžír. In: Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic.. sv. 1. vyd. [s.l.]: České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2005.
- ↑ Alžír | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Budějovický Alžír pamatuje divadlo, hokejisty i spisovatele Haška. iDNES.cz [online]. 2019-05-04 [cit. 2020-05-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Pražské předměstí | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel; KOBLASA, Pavel. Ulicemi města Českých Budějovic: názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes. 2. dopl. a přeprac. vydání. vyd. České Budějovice: České Budějovice: Veduta, 2005. ISBN 80-86829-07-3. S. str. 309.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Encyklopedie Českých Budějovic. [s.l.]: České Budějovice: NEBE, 2006. ISBN 80-239-6706-1.
- ↑ gymnázia | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Encyklopedie Českých Budějovic, Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice 2006, 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pražské předměstí na Wikimedia Commons
