Husův sbor (České Budějovice)
| Husův sbor | |
|---|---|
_05.jpg) Husův sbor z jihozápadu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 48°58′54,84″ s. š., 14°28′50,88″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Československá husitská |
| Diecéze | Plzeňská[1] |
| Vikariát | České Budějovice[1] |
| Současný majitel | Náboženská obec Církve československé husitské v Českých Budějovicích |
| Zasvěcení | Jan Hus |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Tomáš Šašek |
| Stavební sloh | rondokubismus, klasicismus |
| Typ stavby | trojlodní bazilika |
| Výstavba | 1924 |
| Další informace | |
| Adresa | České Budějovice 3, Česko |
| Ulice | Palackého nám. |
| Kód památky | 37377/3-836 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Husův sbor církve československé husitské se nachází v Českých Budějovicích na Palackého náměstí. Budova sboru byla postavena v roce 1924 podle projektu Tomáše Šaška.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Církev československá husitská hledala po svém vzniku v roce 1920 prostory pro své kostely. Pokusy o převzetí jednoho z existujících českobudějovických kostelů selhaly a církev se tedy rozhodla postavit kostel zcela nový. Architektonické soutěže se zúčastnilo mnoho zájemců, mezi nimi například Vlastislav Chroust, Josef Hrabal nebo také v Českých Budějovicích úspěšný Karel Chochola. Vítězem se nakonec stal Tomáš Šašek, který nedávno předtím navrhl podobu Husova sboru v Hořelicích poblíž Prahy. Stavbu realizovala českobudějovická stavební firma Augustina Teverného od března do září roku 1924. Vnitřní výzdoba byla svěřena Františku Bílkovi, který je autorem kamenných soch Mistra Jana Husa a Petra Chelčického, kazatelny, oltářní menzy a také reliéfu Ukřižování. Mladší součástí výzdoby je pak reliéf Husova kázání na Kozím hrádku, který vytvořil Jan Vítězslav Dušek v roce 1957.[2]
Kolumbárium
[editovat | editovat zdroj]Součástí budovy sboru jsou i společenské prostory a kolumbárium umístěné za oltářem.[3] Bylo otevřeno v listopadu roku 1947[4] a obsahuje přibližně 750 uren. Mezi významnější pohřbené patří:
- Antonín Urban, biskup
- Jan Rafael Schuster, malíř a pedagog
- Alois Sarauer starší, pedagog a hasič
- Alois Sarauer mladší, hudební skladatel
- František Svačina, spoluzakladatel církve československé
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Vstupní portál -
Z Otakarovy ulice -
Z Pekárenské ulice
_04.jpg)
_08.jpg)
_07.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Církev československá husitská [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Husův sbor, Stavby Českých Budějovic [online]. SlavneVily.cz [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ sbor Husův Církve československé husitské [online]. Památkový Katalog [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Budějovické hřbitovy. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2001. 103 s. Kapitola Kolumbárium husova sboru, s. 97.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JINDRA, Martin – NYTROVÁ, Olga (eds.): Víra a umění Františka Bílka. Sborník projevů pronesených na konferenci k 70. výročí úmrtí umělce. ÚR CČSH, Praha 2012, 135 s. ISBN 978-80-7000-077-9.
- Sbory Církve československé husitské – architektonické dědictví našich regionů. Fakulta stavební ČVUT v Praze a CČSH, Praha 2018, s. 351. ISBN 978-80-01-06509-9 (ČVUT), ISBN 978-80-7000-206-3 (CČSH).
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Husův sbor na Wikimedia Commons - http://palacak.kohl.cz/ – Stránky Náboženské obce Církve československé husitské České Budějovice sídlící v Husově sboru na Palackého nám.
