Pomorijské jezero
 Pomorijské jezero Поморийско езеро | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1998 |
| Nadm. výška | 0 m n. m. |
| Rozloha | 10 km2 |
| Poloha | |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Burgaská |
| Obština | Pomorie |
| Umístění | Burgaský záliv |
| Souřadnice | 42°34′58,8″ s. š., 27°37′4,8″ v. d. |
  Pomorijské jezero na mapě Bulharska | |
 | |
| Pomorijská laguna se nachází vlevo od písečné kosy, která probíhá severojižním směrem a odděluje vodu Pomorijského jezera od Černého moře v pravé části detailní mapy | |
| Další informace | |
| Web | greenbalkans |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pomorijské jezero (bulharsky: Поморийско езеро, Pomorijsko ezero) je přírodní extrémně slaná (ultraslaná) laguna, která se nachází na bulharském pobřeží Černého moře severně od starobylého města Pomorie, které bylo pravděpodobně založeno v 5. nebo 4. století před naším letopočtem na úzkém skalnatém poloostrově v Burgaském zálivu. Pomorijské jezero je nejseverněji položené a patří do soustavy slaných Burgaských jezer přiléhajících k pobřeží stejnojmenného zálivu. Spolu s Burgaskými mokřady tvoří jezero největší a nejvýznamnější chráněný přírodní komplex nacházející se na jižním pobřeží Černého moře.[1]
Popis laguny
[editovat | editovat zdroj]Pomorijské jezero je od vod Černého moře odděleno úzkým pruhem písku – přírodní kosou a umělou hrází. Slanou mořskou vodou je jezero napájeno ve své jižní části kanálem regulujícím její přítok (a odtok). Laguna protáhlého tvaru o celkové ploše 7 až 8,5 km2 (spolu s přilehlými mokřady, slanými bažinami a rákosovými poli[1] dosahuje až 10 km2) měří na délku 5 až 6 km (některé prameny udávají 6,7 km) se šířkou 1,8 až 2 km (šířka laguny je různá: od 350 metrů na severu po 1,6 km ve střední části, k jihu se rozšiřuje). Maximální hloubka jezera nepřesahuje nikde 1,4 m. V okolí jezera existují dva sladkovodní toky. Součástí území je i ústí řeky Aheloy – (bulharsky Ахелой) nebo Achelous (řecky Αχελώος), která ústí přímo do Černého moře jižně od obce Aheloy (bulharsky: Ахелой).[1]
Slanost (salinita)
[editovat | editovat zdroj]Minimální salinita Černého moře je udávána jako hodnota 10 g/l (10 gramů solí v 1 litru mořské vody) a maximální pak asi 18 či 19 g/l.[p. 1] Povrchová voda opouští Černé moře se slaností 17 g/l ale do Středozemního moře se dostává se salinitou 34 g/l. Slanost Pomorijského jezera je udávána jako hodnota dvojnásobně větší než u vody v Černém moři. Tedy by měla kolísat od 38 g/l po 70 g/l. Tato hodnota koresponduje s uváděným údajem 35 až 40 promile (v každém kilogramu roztoku – vody z laguny Pomorijského jezera – je rozpuštěno 35 až 40 gramů soli) respektive až 70 promile. Některé zdroje uvádějí, že průměrný obsah soli v Pomorijském jezeře činí 60 až 80 promile.[p. 2] Z laguny Pomorijského jezera se těží kromě soli (asi 30 000 t ročně) i popelavě až tmavě šedé (až černé) léčivé bahno.
Vysoká slanost vody vytvořila jedinečné prostředí, v němž se vyskytují různé živočišné (např. Žábronožka solná (Artemia salina)) a rostlinné druhy (např. Slanorožec evropský (Salicornia europea)).[2]
- Ilustrační obrázky
-
-
_01.jpg)
Rostlinstvo
[editovat | editovat zdroj]Cévnaté rostliny jsou v oblasti Pomorijského jezera zastoupeny celkem 87 druhy. Mezi druhy zapsané v bulharské Červené knize patří například:[2]
- chrpa písečná (Centaurea arenaria),
- Centaurea gracilenta,
- máčka přímořská (Eryngium maritimum),
- pryšec plážový (Euphorbia peplis),
- slovensky: Bocianik piesočný (Erodium hoefftianum),
- limonka širokolistá (Limonium latifolium),
- Trachomitum venetum,
- velbloudník lesklý (Corispermum nitidum).
- Flora (ilustrační fotografie)
-
Chrpa písečná (Centaurea arenaria) -
Máčka přímořská (Eryngium maritimum) -
Pryšec plážový (Euphorbia peplis) -
Limonka širokolistá (Limonium latifolium) -
Trachomitum venetum
.jpg)
Ryby a obojživelníci
[editovat | editovat zdroj]Vody jezera jsou biotopem pro 7 druhů ryb a v jeho okolí žije 20 druhů obojživelníků a plazů, z nichž mnohé jsou vzácné a celosvětově ohrožené:[2]
- želva žlutohnědá (Testudo graeca),
- želva zelenavá (Testudo hermanni),
- želva bahenní (Emys orbicularis),
- ještěrka balkánská (Lacerta trilineata),
- ještěrka travní (Podarcis tauricus) (Podarcis taurica),
- čolek balkánský (Triturus karelinii) atd.
- Ryby a obojživelníci (ilustrační fotografie)
-
Želva žlutohnědá (Testudo graeca) -
Želva zelenavá (Testudo hermanni) -
Želva bahenní (Emys orbicularis) -
Ještěrka balkánská (Lacerta trilineata) -
Ještěrka travní (Podarcis tauricus) (Podarcis taurica) -
Čolek balkánský (Triturus karelinii)
_(Found_by_Jean_NICOLAS)_(52070342363).jpg)
.jpg)
Savci jsou zastoupeni 31 druhy (včetně Bělozubky nejmenší (Suncus etruscus)). Devět druhů netopýrů vyskytujících se v oblasti laguny podléhá ochraně podle bulharské a mezinárodní legislativy.[2]
Ptactvo
[editovat | editovat zdroj]Nad lagunou vede druhá největší vzdušná migrační trasa stěhovavých (tažných) ptáků z celé Evropy do Afriky (a zpět) – tzv. Via Pontica.[3] Nad jezerem každý rok migruje více než 250 000 čápů, petic, hus a dravců.[2]
Podle posledních průzkumů organizace Green Balkans[p. 3] (tuto organizaci podporuje např. i Zoo Praha) z roku 2009 bylo v této ornitologicky významné oblasti zjištěno celkem 268 druhů (hnízdících, zimujících, migrujících), z nichž mnohé jsou vzácné a ohrožené (z toho 4 druhy celosvětově ohrožené) a to například:[2]
- kormorán malý (Phalacrocorax pygmeus),
- kachnice bělohlavá (Oxyura leucocephala),
- berneška rudokrká (Branta ruficolis),
- pelikán kadeřavý (Pelecanus crispus),
- polák malý (Aythya nyroca),
- rybák severní (Sterna sandvicensis) atd.
- Ptáci I (ilustrační fotografie)
-
Kormorán malý (Phalacrocorax pygmeus) -
Kachnice bělohlavá (Oxyura leucocephala) -
Berneška rudokrká (Branta ruficolis) -
Pelikán kadeřavý (Pelecanus crispus) -
Polák malý (Aythya nyroca) -
Rybák severní (Sterna sandvicensis)
.jpg)
.jpg)
V oblasti jezera hnízdí 57 druhů ptáků a lokalita je jednou z nejvýznamnějších bulharských hnízdišť těchto ptačích druhů:[2]
- rybák severní (Sterna sandvicensis),
- tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta),
- pisila čáponohá (Himantopus himantopus),
- kulík mořský (Charadrius alexandrinus),
- rybák obecný (Sterna hirrundo),
- rybák malý (Sterna albifrons),
- husice liščí (Tadorna tadorna).
- Ptáci II (ilustrační fotografie)
-
Tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta) -
Pisila čáponohá (Himantopus himantopus) -
Kulík mořský (Charadrius alexandrinus) -
Rybák obecný (Sterna hirrundo) -
Rybák malý (Sterna albifrons) -
Husice liščí (Tadorna tadorna)
,_Port_d%27Alc%C3%BAdia,_Mallorca.jpg)
.jpg)
.jpg)
Kolonie rybáků severcních (Thalasseus sandvicensis, synonymum: Sterna sandvicensis) hnízdících na umělých ostrůvcích (vybudovaných a udržovaných dobrovolníky z organizace Green Balkans) čítá 1 500 párů a je největší kolonií rybáků severních na Balkánském poloostrově.[2]
Přírodní stanoviště
[editovat | editovat zdroj]Byly stanoveny následující typy přírodních stanovišť, které jsou významné z hlediska ochrany přírody podle zákona o biologické rozmanitosti a podle směrnice o stanovištích:[1][5]
- 1110 Písečné přesypy, které jsou po celou dobu mírně zakryty mořskou vodou.
- 1140 Bahnité a písčité náplavy, které nejsou při odlivu pokryty mořskou vodou.
- 1150 Pobřežní laguny;
- 1160 Velké mělké zálivy a zátoky;
- 1170 Společenstva s hnědými, červenými a zelenými řasami na skalnatém mořském dně (Útesy);
- 1310 Salicornia (slanorožec) a jiné jednoleté rostliny kolonizující bahno a písek;
- 1530 Panonské slané stepi a slaniska;
- 2110 Embryonální pohyblivé duny;
- 2120 Panonské duny[p. 4] podél pobřeží s výskytem rákosu druhu kamýš písečný (Ammophila arenaria) (bílé duny);
- 2130 Pevné pobřežní duny s bylinnou vegetací (šedé duny);
- 92D0 Jižní břehové porosty a houštiny (křovinná vegetace: Nerio-Tamaricetea[p. 5] a Securinegion tinctoriae).[p. 6]
Ochrana
[editovat | editovat zdroj]V roce 1998 (resp. 1989) bylo Pomorijské jezero vyhlášeno významnou ptačí oblastí.[1] Od ledna 2001 bylo Pomorijské jezero a přilehlé oblasti vyhlášeny (podle bulharských zákonů) chráněným územím[1] a to za účelem ochrany vzácných a ohrožených druhů a biotopů. Pomorijské jezero bylo uznáno jako mokřad mezinárodního významu a bylo zařazeno (jako jedna z deseti bulharských lokalit) od 24. září 2002 (pod číslem 1229) na seznam mokřadů mezinárodního významu (Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva – tzv. Ramsarská úmluva.[1] (Celková rozloha této ramsarské lokality je 921,5 ha.[1]) V roce 2007 (se vstupem Bulharska do Evropské unie) získal mokřad také status chráněné lokality evropské ekologické sítě Natura 2000:[1] chráněné území SPA „Pomorie Lake“ BG0000152 podle směrnice o ptácích a chráněné území SCI „Pomorie“ BG0000620 podle směrnice o stanovištích.[2][6][1]
Okolí laguny
[editovat | editovat zdroj]V přírodní rezervaci kolem laguny se nachází několik veřejnosti volně přístupných míst určených a vhodných k pozorování vodního ptactva. V severní části jezera se získává odparem vody mořská sůl, v jižní části se těží léčivé bahno. Při jižním břehu laguny se nachází v Bulharsku jediné Muzeum soli a od roku 2010 také návštěvnické eko–centrum (a centrum ochrany přírody) s rozsáhlou expozicí zaměřenou na život rostlin a živočichů v biotopech Pomorijského jezera a jeho okolí. Součástí expozice tohoto centra je i vyhlídková terasa v prvním nadpodlažním patře objektu. Z tohoto místa mohou návštěvníci eko–centra pozorovat zapůjčenými binokulárními triedry (ale i prostým okem) opeřence na březích i nad hladinou laguny.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Salinita (slanost) mořské vody se obvykle vyjadřuje v jednotkách označovaných PSU (practical salinity units) tak, že 1 PSU odpovídá 1 g soli v 1 kilogramu mořské vody.
- ↑ Pro srovnání: salinita Středozemního moře je uváděna jako 38 g/l, Rudého moře 42 g/l a maximum pak dosahuje v Mrtvém moři v Izraeli – přibližně 300 až 400 promile, typicky 337 promile.
- ↑ Green Balkans (nezisková, nevládní, nepolitická, veřejně prospěšná organizace) je významnou organizací v oblasti ochrany vzácných druhů a stanovišť v Bulharsku (ochrany přírodního dědictví Bulharska). Byla založena v roce 1988 a je nejstarší bulharskou nevládní organizací zabývající se ochranou přírody. Během své existence se stala kompetentní a uznávanou a to jak ze strany národních, tak i mezinárodních institucí, úřadů a dárců. Organizace má asi 4 500 bulharských i zahraničních členů, stovky dobrovolníků a spolupracuje s řadou odborníků. Green Balkans je aktivním členem řady prestižních a kompetentních mezinárodních sítí a organizací.[4]
- ↑ Panonské duny jsou specifickým typem písečných dun, „originály“ se nacházejí v oblasti Panonské nížiny, která se rozkládá v střední a jihovýchodní Evropě. Tyto duny mají jedinečný význam pro biologii rostlin a živočichů z několika důvodů:
- Biodiverzita: Panonské duny jsou domovem mnoha vzácných a endemických druhů rostlin a živočichů, které se přizpůsobily specifickým podmínkám písečného prostředí.
- Specifické ekosystémy: Tato oblast je charakteristická specifickými ekosystémy, které zahrnují písečné trávníky, stepní oblasti a mokřady, což vytváří rozmanité prostředí pro život rostlin a živočichů.
- Ohrožené druhy: Mnoho druhů, které obývají panonské duny, je ohroženo změnami v krajině způsobenými lidskou činností, jako je zemědělství, urbanizace a změna klimatu.
- Výzkumný význam: Panonské duny jsou významné i z hlediska vědeckého výzkumu, který se zaměřuje na studium adaptací druhů na extrémní podmínky, ekologické interakce a ochranu biodiverzity.
- ↑ Nerio-Tamaricetea je fytosociologická třída, která zahrnuje specifické typy vegetace vyskytující se především v jižních pobřežních oblastech, zejména podél potoků a mokřadů v teplé středomořské zóně. Tato třída zahrnuje husté porosty a galeriové porosty keřů, jako jsou tamaryšky (Tamarix), oleandry (Nerium oleander) a další příbuzné druhy, kterým se daří ve vlhkém prostředí.
- ↑ Securinegion tinctoriae je fytosociologická třída, která zahrnuje specifické typy vegetace, zejména v oblasti středozemního klimatu. Tato třída se vyznačuje přítomností keřových a stromových společenstev, která se nacházejí v blízkosti vodních toků a mokřadů.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Lake Pomorie na anglické Wikipedii, Pomorie-See na německé Wikipedii a Поморийско езеро na bulharské Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j Pomorie Lake map (BG000620) [online]. European Marine Observation and Data Network (EMODnet) [cit. 2025-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i Bulharsky a anglicky psaná informační tabule s detailním popisem Pomorijského jezera. Tabule byla (rok 2022) trvale umístěná ve vnitřních prostorách expozice v návštěvnickém centru (a centru ochrany přírody) nacházejícím se na jižním břehu laguny.
- ↑ Important Bird Areas - Pomorie Lake [online]. Birds in Bulgaria [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Green Balkans [online]. Green Balkans [cit. 2025-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Natura 2000 zones [online]. Life For Pomorie Lagoon [cit. 2025-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pomorie Wetland Complex [online]. Ramsar Sites Information Service [cit. 2025-01-22]. Country: Bulgaria; Site number: 1229; Area: 922 ha; Designation date: 24-09-2002; Coordinates: 42°35'N 27°37'E. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Мичев, Николай и др (Michev, Nikolaj a kol). Geografický slovník Bulharska (Географски речник на България). Sofie, Věda a umění (Science and Art; Наука и изкуство), 1980; strana 382.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pomorijské jezero na Wikimedia Commons - Поморийско езеро [online]. Green Balkans [cit. 2025-01-22]. Chráněná krajinná oblast. Dostupné online. (bulharština)
