Želva zelenavá
 Želva zelenavá | |
|---|---|
 Želva zelenavá - mládě | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | korytnatci |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | želvy (Testudines) |
| Podřád | skrytohrdlí (Cryptodira) |
| Čeleď | želvovití (Testudinidae) |
| Rod | želva (Testudo) |
| Binomické jméno | |
| Testudo hermanni Gmelin, 1789 | |
 Rozšíření poddruhů želvy zelenavé. | |
| Poddruhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Želva zelenavá (Testudo hermanni) je býložravá suchozemská želva, jejíž přirozené životní prostředí je v jižní Evropě. Je zřejmě nejoblíbenější druh želvy chovaný v zajetí. Je chráněná statusem EU CITES A.
Obecně
[editovat | editovat zdroj]Dorůstá 20 cm, v přírodě se vyskytují i větší jedinci. Karapax má žluto-hnědé nebo hnědo-černé zabarvení, které se může měnit při dlouhodobém pobytu ve venkovním prostředí. Na předních končetinách má pět prstů s tupými drápky, na zadních končetinách čtyři prsty. Od příbuzné želvy žlutohnědé se liší žlutozelenými tóny ve zbarvení krunýře, zdvojeným nadocasním štítkem na zadním okraji karapaxu (horní strany krunýře) a rohovitým hrotem na špičce ocasu. Na rozdíl od želvy žlutohnědé nikdy nemá na stehnech zvětšené, ostruhovité šupiny. Je oblíbená pro svou aktivitu.[zdroj?]
Areál rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rozšířena je především v oblasti Řecka, balkánských států (až po Dunaj). Některé poddruhy žijí v Itálii, na Baleárech, Korsice, Sardinii, v jižní Francii a východním Španělsku (v tzv. katalánských zemích).[2] Má ráda volné stepní krajiny zarostlé keři, které poskytují dostatek stínu, se spoustou kamení. Ráda se schovává, a i když je aktivní ve dne, z úkrytu vylézá raději za šera, protože jí horko nesvědčí. Také ve venkovním výběhu se snaží vždy nalézt stín a bezpečný úkryt, kde by se mohla skrýt. Zřejmě obliba těchto želv vedla k jejich únikům z chovu a začlenění se do přírody i v Česku, podobně jako některé další cizí druhy želv.
Chov
[editovat | editovat zdroj]I když se jedná o býložravou želvu, doplňuje si výživu také potravou živočišného původu. V potravě by však měla převažovat rostlinná složka, k níž patří pampelišky, tráva, jetel nebo pekingské zelí, ráda si pochutná i na ovoci a zelenině, jahodách nebo strouhané mrkvi.
Pro správný chov želvy je zásadní zajistit zvířeti dostatečný přísun ultrafialového záření. Ideální je venkovní chov s expozicí na slunci, při chovu v teráriu je zcela nezbytné zajistit dostatečný osvit umělým zdrojem UV záření[3][4].
Želvám je velmi vhodné doplnit stravu umělým zdrojem vápníku, jako jsou jemně mleté vaječné skořápky, spolu s přísunem UV záření je to nejlepší prevence onemocnění rachitidou. Pro mláďata je vhodné dodávat i vitamíny A a D.[2]. Komerčně nabízené vitamínové doplňky nejsou nutné, někteří chovatelé je dokonce označují za škodlivé a při nesprávném dávkování smrtící[5].
Ačkoli termín "suchozemská želva" sugeruje, že želvy vyžadují pobyt v suchém prostředí, opak je pravdou. Želvám je nutné zajistit trvalou přiměřenou vlhkost chovného prostředí. Nedostatek vlhkosti vede k různým problémům, zejména růstovým deformacím krunýře (zhrbatění). Škodlivé je rovněž prašné prostředí, které může způsobit onemocnění očí a dýchacích cest.
Názory na to, zda je pro želvy zimní spánek nutný se významně rozcházejí. Zatímco někteří autoři a chovatelé tvrdí, že zimování je nutné i v prvním roce života[2], jiní naopak mají zimování v prvním roce za velmi rizikové a nedoporučují ho[6][7]. Praktické zkušenosti chovatelů nenaznačují, že by absence zimního spánku vůbec zvířatům škodila.
Ochrana
[editovat | editovat zdroj]Želva zelenavá je chráněná úmluvou CITES, kdy želvy spadají do skupiny CITES "A". Želva zelenavá konkrétně do přílohy ES "A" a do příloha CITES II. Vlastník (majitel) želvy potřebuje tedy CITES dokumenty ("registrační list exempláře ohroženého druhu živočicha nebo rostliny") a při prodeji či nákupu také výjimku ze zákazu obchodní činnosti ("žlutý doklad"). Vzhledem k tomu, že je většina želv přímo ohrožena vyhynutím a jmenovitě uvedena na seznamu CITES I, II a III, prodej a koupě jsou limitovány podmínkami těchto dokumentů. S těmito dokumenty pak dochází k přeregistraci želvy na nového vlastníka. Prakticky to znamená, že neregistrovaná zvířata mohou být zabavena a pokud je znám jejich původ, na náklady majitele pak navrácena do místa původu.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c WILKE, Hartmut. Želvy: jak o ně správně pečovat a jak jim porozumět:rady odborníka ke správnému chovu. Praha: Vašut, 1998. 60 s. ISBN 80-7236-003-5.
- ↑ http://www.euzelva.cz/clanky/osvetleni-do-teraria----w-.html
- ↑ http://www.zvirata.net/zelva-zelenava/[nedostupný zdroj]
- ↑ http://www.euzelva.cz/clanky/zelvy-a-vitaminy.html
- ↑ Archivovaná kopie. www.euzelva.cz [online]. [cit. 2012-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-24.
- ↑ http://www.svet-zelv.cz/index.php/obecne-informace-chov-zelv/38-obecne-informace/132-zimovani
- ↑ Archivovaná kopie. www.terareptilium.estranky.cz [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-20.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu želva zelenavá na Wikimedia Commons - Galerie želva zelenavá na Wikimedia Commons
- obrázky želvy zelenavé
- Želva v ZOO Brno
- http://www.biolib.cz/cz/taxon/id340/
