Přeskočit na obsah

Pod Stožkem (Návsí)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pod Stožkem (Návsí)
Škola v osadě Zimný pod Stožkem, r. 1935
Škola v osadě Zimný pod Stožkem, r. 1935
Lokalita
Charakterčást obce
ObecNávsí
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°36′23″ s. š., 18°48′16″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíNávsí
Nadmořská výška690 m n. m.
PSČ739 92
Pod Stožkem (Návsí)
Pod Stožkem (Návsí)
Další údaje
Kód ZSJ563670
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zaniklá turistická chata Halamova útulna v osadě Zimný
Stará Škola r. 1927 - usedlost p. Skupienia
Nová Škola r. 1935
Památník umučeným učitelům Otakarovi Cochlarovi a Jindřichu Škodovi v Návsí v osadě Zimný, před bývalou školou.[1][2]

Pod Stožkem (také známa jako osada Zimný pod Stožkem) je část obce Návsí na Jablunkovsku v Moravskoslezském kraji, je její sídelní jednotkou. V době největšího rozkvětu osady zde žilo asi 150 obyvatel, v r. 2013 zůstaly v osadě poslední tři osoby. Na této osadě lze pozorovat systém hospodaření, rozvoje a úpadku horalského způsobu života od 18. do 20. století na Těšínsku.[3][4][5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Počátky osídlení osady nastaly v 18. a 19. století, postupně jak zde přibývalo obyvatel, přibývalo i stavení na maximální počet 18 a zvětšovala se obdělávána oblast. V době největšího rozkvětu osady zde trvale žilo až 150 obyvatel.

V letech 1924-1960 existovala v v osadě Zimný turistická chata Halamova útulna, tato chata byla centrem dění místních osadníků, byly zde organizovány Rodičovské plesy, dětské radovánky a jiné společenské akce. V neposlední řadě se stala oblíbeným cílem mnohých turistů, školních výletů a rekreace. Rodina Halamových byla během druhé světové války uvězněna v nacistickém koncentračním táboře. Zuzana Halamová zemřela v táboře Ravensbrück, její syn Józef Halama zemřel v táboře Gross-Rosen, po druhé světové válce se zpátky vrátily mj. děti Zuzanny – Maria, Markéta, Vilma, Izidor a Dominik.[6][7][8]

Podrobnější informace naleznete v článku Halamova útulna.

Po rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku Československa v r. 1918 zde byla snaha o zřízení české obecné školy. V r. 1927 byla v osadě Zimný otevřena III. Česká obecná škola v Návsí a zahájeno vyučování v pronajaté jedné místnosti dřevěnice p. Skupienia. Z důvodu nevyhovujících podmínek bylo dne 20. listopadu 1934 započato s výstavbou nové školní budovy, která byla předána k užívání 1. prosince 1935. O výstavbu nové školy se výrazně zasadil místní učitel Otakar Cochlar (1909-1943), pro zřízení nové školy vyvinul veliké úsilí, psal memoranda a žádosti, psal do časopisů. V těchto letech dosáhla škola nejvyššího počtu žáků a to 90.

Ve dnech 2. až 11. října 1938 byl příhraniční pás území o rozloze 869 km² (západní Těšínsko bez Frýdecka a Slezské Ostravy) připojen k Polsku. V období 1938-1941 místní škola přešla pod Polskou správu a  vyučovalo se pouze polsky. Během Československo-polského sporu o Těšínsko museli ze školy nedobrovolně odejít čeští učitelé s rodinami Jindřich Škoda (1908-1943) a Otakar Cochlar (1909-1943), jenž se později stali členy Československého odboje a oběťmi nacistického Německa. Na místě bývalé školy je těmto učitelům zřízen památnik.

Podrobnější informace naleznete v článcích Jindřich Škoda a Otakar Cochlar.

V r. 1941 přešla škola pod německou správu, ale i když se započalo s vyučováním v německém jazyce, byla záhy činnost přerušena a škola uzavřena až do konce druhé světové války. Během války došlo ve škole i k ozbrojenému útoku, podle p. Gustava Sikory, rodáka z osady Filipka: „Němci postříleli spoustu lidí, partyzány i místní. Do školy pod Stožkem naházeli granáty. Mrtvé naložili na žebřiňák, odvezli do Návsí na hřbitov. Školu jsme pak měli dlouho zavřenou, žádný z učitelů tam nechtěl učit.“[6][9]

Za období činnosti školy v létech 1927-1961 se zde vystřídalo 30 učitelů a jedna učitelka. Rozhodnutím Školního úřadu z r. 1961 se zdejší škola pro nízký počet žáků uzavřela.

Po zjištění že je v osadě opuštěná chátrající škola a na popud rodáka Františka Volného byl osloven ředitel dolu J. Fučík s myšlenkou odkoupení budovy školy pod Stožkem a její adaptaci na Rekreační středisko anebo Dětský tábor. Po krátkém jednání ze školskými úřady důl J. Fučík rozhodl o zboření školy a vybudování nového Rekreačního střediska, rekonstrukce byla zahájena v r. 1984 a dokončena v r. 1988. Po událostech sametové revoluce v r. 1989 a následkem útlumu v hornictví a privatizace majetku, středisko bylo uzavřeno a zchátralo bez jakékoli snahy jej majiteli provozovat.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ Šnejdárek a Těšínsko. www.snejdarek.cz [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Marushka - Mapový aplikační server.... vdp.cuzk.gov.cz [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ WWW.MARIANWASZUT.ESTRANKY.CZ. Osada Zimny pod Stožkem. Marian Waszut [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ Kronika vedena rodákem osady p.Pavlem Sikorou, který opsal Pamětní knihu České obecné školy pod Stožkem
  6. ↑ a b NAVSI.CZ. Návsíčko č. 4/2024 - Oficiální stránky obce Návsí. Kapitola Na památku obětí německých nacistů, str. 19. www.navsi.cz [online]. [cit. 2025-01-10]. Dostupné online. (cs, pl) 
  7. ↑ PAČES, Dalibor. Chaty, na něž se zapomnělo? Ne tak docela (Horizont). Svět Myslivosti - myslivecký portál a časopis [online]. 2016-10-19 [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kiejsi w Beskidach - Fotoalbum - Halamova Chata - Halamova Chata. kiejsiwbeskidach.estranky.cz [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ SOBOTKA, Richard. Vzpomínky gorola z pod Velké Čantoryje na konec druhé světové války. www.seniortip.cz [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 

Litaratura

[editovat | editovat zdroj]
  • BÁČA, Pavel, a kol. Hluchová: historická část obce Nýdek. 1. vyd. [s.l.]: vlastním nákladem, 2019. 155 s. ISBN 978-80-270-3440-6. 
  • WAWRECZKA, Henryk. Karol Kaleta - Beskydy, hory a lidé. 1. vyd. [s.l.]: Wart-Henryk Wawreczka, 2003. 151 s. ISBN 80-239-1639-4. (cs, pl, en, de) 
  • CICHÁ, Irena. Okolím Beskydského průsmyku. 1. vyd. [s.l.]: vlastním nákladem, 2003. 185 s. ISBN 80-239-1652-1. (cs, pl) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Města a obce okresu Frýdek-Místek

Baška • Bílá • Bocanovice • Brušperk • Bruzovice • Bukovec • Bystřice • Čeladná • Dobrá • Dobratice • Dolní Domaslavice • Dolní Lomná • Dolní Tošanovice • Fryčovice • Frýdek-Místek • Frýdlant nad Ostravicí • Hnojník • Horní Domaslavice • Horní Lomná • Horní Tošanovice • Hrádek • Hrčava • Hukvaldy • Jablunkov • Janovice • Kaňovice • Komorní Lhotka • Košařiska • Kozlovice • Krásná • Krmelín • Kunčice pod Ondřejníkem • Lhotka • Lučina • Malenovice • Metylovice • Milíkov • Morávka • Mosty u Jablunkova • Návsí • Nižní Lhoty • Nošovice • Nýdek • Ostravice • Palkovice • Paskov • Pazderna • Písečná • Písek • Pražmo • Pržno • Pstruží • Raškovice • Ropice • Řeka • Řepiště • Sedliště • Smilovice • Soběšovice • Staré Hamry • Staré Město • Staříč • Střítež • Sviadnov • Třanovice • Třinec • Vělopolí • Vendryně • Vojkovice • Vyšní Lhoty • Žabeň • Žermanice

legenda: město, městys.
Města a obce Těšínska
Česko

Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice)
Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko

Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice)
Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pod_Stožkem_(Návsí)&oldid=24617385“