Brenná (Polsko)
Brenná Brenna | |
---|---|
Pohled na Brennou | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°43′29″ s. š., 18°54′10″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+01:00 |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Slezské |
Okres | Těšín |
Gmina | Brenná |
Brenná | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 78,3 km² |
Počet obyvatel | 6 134 (2016) |
Hustota zalidnění | 78,3 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni |
Správa | |
Starosta | Jerzy Pilch |
Telefonní předvolba | 33 |
PSČ | 43-438 |
Označení vozidel | SCI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brenná[1][2][3][4] (polsky Brenna) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín. Leží na území Těšínského Slezska v údolí Brennice (přítok Visly) a je obklopena vrcholy Slezských Beskyd. Je sídlem gminy Brenná, která zahrnuje také Malé a Velké Hůrky. V květnu 2016 obec čítala 6 134 obyvatel a měla rozlohu 78,3 km². Část katastru vesnice se nachází v krajinném parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego.
Další informace
[editovat | editovat zdroj]Centrum obce se rozkládá na středním toku Brennice mezi Malinou (579 m) a pásmem Blatného (917 m). Kromě něj Brennou tvoří osady:
- Buková (Bukowa) na horním toku Brennice
- Spálená (Spalona) na dolním toku Brennice
- Hołcyna podél stejnojmenného přítoku Brennice
- Lesnice (Leśnica) podél stejnojmenného přítoku Brennice
Většinu území obce pokrývají horské lesy, vesnice je obklopena horami ze tří stran. K Brenné patří mimo jiné východní svahy Rovnice a okolí Klimczoku. Hranice obce sahají až k Salmopolskému průsmyku. Vesnice tím pádem hraničí přímo s Vislou, Ustroní, Szczyrkem a Bílskem-Bělou, jediná příjezdová silnice však vede přes Velké Hůrky ze Skočova.
První zmínka o obci pochází z roku 1490, kdy zde těšínský kníže Kazimír II. založil skelnou huť. Další vývoj vesnice je spjat s valašskou kolonizací v 16. a 17. století. Až do konce první světové války byla Brenná majetkem Těšínské komory. V roce 1920 byla rozhodnutím Konference velvyslanců připojena k Polsku. Od konce ledna do dubna 1945 probíhaly kolem Brenné dlouhé boje mezi německou a sovětskou armádou.
Život a hospodářství soudobé Brenné souvisí především s cestovním ruchem, jedná se o populární východisko do Beskyd a letovisko s 3 000 lůžek v hotelech, penzionech a jiných ubytovacích zařízeních.
Z Brenné pochází Zbigniew Czendlik.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 880.
- ↑ Ottův slovník naučný, 4. Bianchi-Giovini - bžunda, s. 636
- ↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
- ↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 22.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BARAŃSKI, Mirosław. Beskid Śląski. Przewodnik. Pruszków: Rewasz, 2007. ISBN 978-83-89188-71-7. (polsky)
- ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brenna na Wikimedia Commons
- Oficiální webové stránky