Přeskočit na obsah

Philipp Scheidemann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Philipp Scheidemann
Philipp Scheidemann
Philipp Scheidemann
1. německý říšský kancléř
Ve funkci:
13. února 1919 – 20. června 1919
PrezidentFriedrich Ebert
PředchůdceFriedrich Ebert
(9. kancléř od vzniku funkce za Německého císařství)
NástupceGustav Bauer
Stranická příslušnost
ČlenstvíSPD

Narození26. července 1865
Německá říše Kassel, Německo
Úmrtí29. listopadu 1939 (ve věku 74 let)
Dánsko Kodaň, Dánsko
Místo pohřbeníHauptfriedhof Kassel
Kassel
Profesepolitik
NáboženstvíReformovaná církev
PodpisPhilipp Scheidemann, podpis
CommonsPhilipp Scheidemann
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Philipp Heinrich Scheidemann (26. července 1865 Kassel, Německo29. listopadu 1939 Kodaň, Dánsko) byl německý sociálně demokratický politik a publicista. V roce 1919 působil jako ministerský předseda (říšský kancléř) Výmarské republiky.

V roce 1883 vstoupil do SPD, společně s Friedrichem Ebertem patřil mezi významné představitele strany. Od roku 1895 působil jako redaktor stranických časopisů. Dne 9. listopadu 1918 vyhlásil z balkónu říšské rady v Berlíně republiku. Po zhroucení císařského Německa se v únoru 1919 stal prvním ministerským předsedou Německa (v období Výmarské republiky); v červnu téhož roku jeho kabinet na protest proti versailleské smlouvě resignoval.[1] Bylo mu později komunisty dáváno za vinu, že se podílel na zavraždění Karla Liebknechta a Rosy Luxemburkové v lednu 1919, i na potlačení povstání spartakovců v Berlíně v lednu 1919. Byl v Praze v létě 1921 přítomen tělovýchovným slavnostem Svazu DTJ na Letné.[2] Roku 1933 odešel do exilu.

  1. FULBROOK, Mary. Dějiny moderního Německa : od roku 1918 po současnost. Praha: Grada, 2010. 304 s. ISBN 978-80-247-3104-9, ISBN 80-247-3104-5. OCLC 505914492 S. 27, 28, 30, 31. 
  2. MUCHA, Vilém. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Praha: Olympia, 1975. Kapitola I. spartakiáda FDTJ, s. 75. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]