Peribsen
| Peribsen | ||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Seth-Peribsen, Horus-Sejemib, Tlas, Uaznes[1] | ||||||||||||||||||||||||||
 Pečeť- Per-àb-Sen na fragmentu z hrobky (P) - Abydos | ||||||||||||||||||||||||||
| Doba vlády | 2660 - 2650+25[2] | |||||||||||||||||||||||||
| Rodné jméno |
později
| |||||||||||||||||||||||||
| Trůnní jméno |
| |||||||||||||||||||||||||
| Horovo jméno |
| |||||||||||||||||||||||||
| Stḥ-pr-ib-sn | ||||||||||||||||||||||||||
| Hrobka | Abydos, královská nekropole [1] | |||||||||||||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||||||||||||||||||
.jpg)
Seth-Peribsen byl králem - faraonem 2. dynastie starověkého Egypta v období utváření státního útvaru v nilském údolí. Jeho vláda se uvádí do roků 2660 - 2650 př. n. l. (s možnou odchylkou ~25 roků,[2]) do pozdního období 2.dynastie. Podstatná část informací o Peribsenovi se opírá o roztroušené archeologické nálezy artefaktů, jejich presentací v muzeích a podrobný popis jeho hrobky v královském pohřebišti v Abydosu[1]
Prolog
[editovat | editovat zdroj]Králové, kteří v této době vládli, jsou obestřeni mlžným oparem zastírajícím jejich životní cesty. Dobové nápisy a památky zaznamenávají větší počet královských jmen, případně jejich variant, stejně jako dochované citované královské seznamy vzájemně vykazující nesouvisející odchylky.
Historie vývoje Egypta jako státu ve 2. a 3. dynastii je významná pro raný vývoj faraonské civilizace, avšak přesto zůstává nejasná kvůli nedostatku současných textů a bezpečně datovaného materiálu. Široký historický nástin sice byl stanoven s určitou jistotou,[p 2] ale řada otázek o následnictví zůstává stále nezodpovězena. Královským pohřebním památkám dominují archeologické nálezy a pomáhají zmapovat změny v základní ideologii.
Náboženství jako celek bylo prakticky k nerozeznání od královského kultu a rozpor mezi státním a soukromým uctíváním božstev odráží širší rozdělení mezi vládnoucí elitou a obyvatelstvem. Nicméně požadavky na stavby pohřebních staveb- mastab, později pyramid, vedly k otevření se okolnímu světu, profesionalizaci vlády a vytváření vládních struktur vedoucích k centralizaci a sjednocení státu. Dlouhotrvající iniciativy ke zvýšení ekonomické produktivity zahrnovalo lepší vedení hospodářských záznamů, rozvoj písma, většího využívání egyptského nerostného bohatství a také zvýšení zahraničních obchodních vztahů, jak dosvědčují nálezy staroegyptské keramiky v Palestině.[7][8]
Identita krále
[editovat | editovat zdroj]
Ze souboru artefaktů s uvedením jeho jmen, převážně na pečetích uzávěrů nádob, v různých muzeích roztroušených ostrak a několika stél, je existence krále Peribsena jednoznačně potvrzena.[3] Přestože o jeho vládě ve druhé polovině 2. dynastie nejsou známé žádné písemné zprávy (kromě jeho jmen) a v neposlední řadě jeho hrobky na severozápadním okraji královského pohřebiště 1. dynastie v Abydosu.[1] Identity a pořadí prvních tří králů 2. dynastie jsou jisté a doložené nálezy presentovanými v káhirském muzeu. Současné památky a pozdější královské seznamy lze s rozumnou jistotou uvést do souladu pro prvních pět vládců 2. dynastie, a Khasekhemwy je všeobecně uznáván jako poslední král 2. dynastie [p 3]. (Nicméně Gauthier[4]jej uvádí jako zakladatele 3. dynastie). Oproti tomu jsou pozice dalších možných vládců a skutečný rozsah jejich autorita – zcela nejisté.
V první polovině 2. dynastie byla vláda zřejmě rozdělena na Horní a Dolní Egypt, docházelo mezi nimi k vojenským střetů,[p 4], ke kterým významně přispívaly i rozdílné klimatické podmínky, kdy v Horním Egyptě nízké dešťové srážky na horním toku Nilu ovlivňovaly nízkou úrodu, zatím co v Dolním Egyptě prudké deště úrodu ničily. [9]
Souvislost mezi změnou jeho jména a dva další aspekty Peribsenovy vlády, jeho rozhodnutí mít hrobku v královském pohřebišti 1. dynastie a tím se přihlásit k odkazu předků ukazuje, že jeho rod pocházel z Horního Egypta. Jeho rozšíření vlády na sever do Dolního Egypta jako dobyvatele a změna boha Horuse na Sutecha pak měly politický posun do oblasti, kde Sutech byl hlavním bohem a Peribsen usiloval o uznaní legitimity jeho vlády. Černý[3] uvádí, že ke změně jeho jména došlo právě po ovládnutí již zmíněného města Śtrt-Sethroë, kde byl již dlouhodobě uznáván náboženský kult boha Sutecha, 
. Celkový vývoj směřoval k sjednocení Egypta pod jednu centrální vládu.[7]
Hrobka
[editovat | editovat zdroj]
Hrobka Peribsena se nachází na severozápadním okraji královského pohřebiště 1. dynastie a svoji architekturou od starších z nich se dost odlišuje. Její obdélníková základna je 12,6 x 15,8 m s vnitřní komorou 2,8 x 7,6 m. Uvnitř je řada malých výklenků oddělených stěnami z hliněných cihel. Kolem komory je volný průchozí koridor. Nálezy v hrobce a jejím těsném okolí pozůstávají z volně ležících nádob, pod vrstvou písku se nalezly dvě stély a řada úlomků váz, včetně jedné měděné. Na těsněních nádob byly pečetě se jménem Peribsena 
. Mezi autentickými nálezy byly i takové nesoucí jména dřívějších králů z 1. dynastie, například posledního krále Qaa, 
.
Epilog
[editovat | editovat zdroj]Vládci v druhé polovině 2. dynastie, kteří doplňují historickou kontinuitu dynastického mezidobí k dynamickému vývoji 3. dynastie, proslavené stavbou stupňovité pyramidy v Sakkáře. Peribsen a následník Chasechemuej, kteří si nechali postavit hrobky v královském pohřebišti v Abydosu, které dokládají vývoj stavebních prvků, zatím ještě s použitím hliněných cihel,[p 5] jak ukazují rozdíly ve velikosti mastab Peribsena a Chasechemueje. [1][p 6]. Zároveň nezbytně docházelo ke změnám organizace stavebních prací a jejich logistického zajištění, většího počtu do jisté míry již specializovaných řemesel a počtu dělníků. To vše se později promítlo do stavby stupňovité pyramidy Džosera a celého přilehlého komplexu staveb,[7] jejíž základy tvoří postupně navršované klasické mastaby s dokončením nepravé stupňovité pyramidy, které se přičítá osvícenému architektu Imhotepovi.[11]
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Znak Sutecha (E20) byl částečně odtesán,
- ↑ Hetepsechemuej, Raneb, Ninecer
- ↑ Některé zdroje jej uvádějí jako zakladatele 3. dynastie
- ↑ Rozdílné klimatické, ekonomické podmínky, variabilita úrodnosti
- ↑ Velikosti (rozměry) cihel byly dlouhodobě stabilizované (≈ 24x12x7 cm)
- ↑ pohřební komora hrobky Chasechemueje
je již obložena strukturovanými kameny,
celkový rozměr hrobky je ~68 x 40 m
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e PETRIE, Flinders. The Royal tombs ef the earliest dynasties [online]. London: The Egypt Exploration fund, 1901. S. 21–24. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Bril, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ a b c d GRDSELOFF, Bernhard; Černý. Notes d’épigraphie archaïque, in:Annales du Service des Antiquités de l'Égypte (1944) [online]. Cairo: Le Caire, Imprimerie de l'Institut Français d'Archéologie Orientale, 1944. S. 279–302. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ a b c GAUTHIER, Henri. Le livre des rois d'Égypte Vol. I. Paris: D'Archeolgie Oriental, 1907. S. 24. (francouzsky)
- ↑ BUDGE, Wallis. The Book of the King of Egypt Vol.I. [online]. London: Kagan Paul, 1908. S. 12–13. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MARIETTE, Auguste; Gaston Mospero. Les Mastabas L’Ancient Empire [online]. Paris: Gide Libraire Éditeur, 1885. S. 92–93. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ a b c WILKINSON, Toby. Early Dynastic Egypt [online]. New York: Random House, 1999. S. 75–77. Dostupné online. ISBN 0-203-02438-9. (anglicky)
- ↑ MIDANT-REYNES, Béatrix. Les origines de l'Égypte [online]. Paris: Directrice de Recherche émérite au CNRS, 2005. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ WELC, Fabian; Leszek Marks. Climate change at the end of the Old Kingdom in Egypt around 4200 BP: New geoarchaeological evidence [online]. Elsevier, 2014. S. 124–133. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GARDINER, Alan. Abydos III. [online]. London: The Egypt Exploration Fund, 1904. S. 74. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KORECKÝ, Miroslav. Objevy pod pyramidami [online]. Praha: Odeon, 1983. S. 44–55.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Camins Ricardo&Henry Fischer, The Recording of Inscriptions and Scenes in Tombs and Temples, The Metropolitan Museum qf Art New York, 1976
- Ćwiek Andrzej, Relief Decoration in the Royal Funerery Complex of the Old Kingdom, PhD Thesis, Warsaw University 2003
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Peribsen na Wikimedia Commons
