25. dynastie v třetím přechodném období představuje jistou vrcholnou fázi kolapsu egyptské společnosti, kdy za vlády Ramesse II. přestavovala rozkvět kultury, monumentálních staveb a úspěšné obrany proti expanzi populací z oblastí Levanty do úrodné delty Nilu. Uplynulo vice jak 300 let a v Egyptu se rozpadla jednota Horního a Dolního Egyptu, vlády se domohli libyjští vládcové v 21.–24. dynastii, vznikl teokratický stát v Thébách.[1] Dolní Egypt ovládalo několik lokálních vládců, kteří mezi sebou vzájemně soupeřili, až Egypt ovládli nubijští králové v 25. dynastii.[2]
Nubijské pyramidy v MeroePohřební komora krále Tantamani v Kuru[3]Princezna Shepenupet II. obětuje Re-Harachtejovi, za ní bohyně Isis a princezna Amenirdis I.; kaple kněžek v Medinet HabuPrincezna a kněžka Amenirdis I. obětující Amonovi; kaple v Medinet HabuKartuše krále Kushta a jeho dcery Amenirdis I na váze s obětinami pro bohy
Ve zmíněném období se naopak mocensky rozmohla Asýrie a posléze i expandující Perská říše. Souhrnnější historické údaje a rozptýlené archeologické lokální výzkumy z 25. dynastie jsou dosud předmětem četných odborných studií.[4][5][6] Sídlo králů v Nubii bylo v lokalitě u města Napata[p 1] a nekropole v Meroe. Obdobně jak v Egyptě si nubijští králové v prehistorické době budovali pyramidy, rozlohou menší, výrazně špičatější. Většina z nich byla pobořena a hrobky vykradeny. Jednou ze zachovalejší je hrobka faraona Tantamani, posledního vládce z 25. dynastie.[7]
První čtyři faraonové „nubijské dynastie“ usilovali o sjednocení Egypta a obnovení imperiálního významu říše. Se střídavým úspěchem ovládli část severu a nějaký čas měli sídlo v Memphis, nicméně sílící tlak a mocenský vliv Asýrie v Dolním Egyptě vedl, zejména za vlády Aššurbanipala (685–631 př. n. l.), k porážce nubijského vládce Taharky a jeho zatlačení zpět na jih až do sídla Nepata v Nubii. V Dolním Egyptu dosadil podřízeného vládce Nacho I. (Nekau I.), opět v městě Sais. Za zakladatele 26. dynastie „Saiské“ se uvádí jeho syn Psammetik I.[13] (672–664 př. n. l.) se sídlem v Sais. Asýrie za Aššurbanipala a jeho nástupci uplatnili mocenský vliv na Egypt až po Théby.[14] Po smrti Aššurbanipala (~631) se Asýrie vnitřními rozpory v boji o následnickou moc, občanskými válkami a vnějším tlakem okolních států postupně oslabila tak, že se za vlády perských Achaimenovců přibližně po roce ~620 dostala do područí Perské říše. Peršané za vlády Kýrose II. ovládli Egypt a založili zde 27.dynastii.
Kněžka „božská uctívačka“ Amona („Divine Adoratrice of Amun“) byla, po „božské manželce Amona“[15] pro hlavní kněžku staroegyptského božstva, druhým titulem kterým se v Thébách realizoval (legalizoval) přenos moci z jednoho faraona na dalšího, jestliže se jeho dcera stala držitelkou tohoto kněžského titulu. Principiálně se jednalo o propojení Amonova božství s mocí faraona. V Thébách byl Bůh Amon považován za krále.[16][17] Institut kněžství žen, zasvěcených hlavnímu bohu Amonovi, který zahrnoval neobvyklý rozsah moci se realizoval zejména za vlády 23. libyjské dynastie, byl zosobněn princeznou Shepenwepet I. dcerou Osorkona III. Pokračovatelkami v 25. nubijské dynastii byly princezny Amenridis I. a Shepenwepet II. Další jsou zaznamenány v 26. dynastii.[18] V areálu zádušního chrámu Ramesse III. v Medínet Habu se pro každou z kněžek Amona, budovaly zádušní kaple. Jednou ze zachovaných a prozkoumaných, je zádušní kaple Amenirdis I. Zasvěcené kněžky měly značné pravomoci v ekonomickém rozhodování a nezávislém financování. Na stéle z červené žuly, nalezené 1897 G. Legrainem[p 3] v Karnaku, jsou zápisy, které lze interpretovat jako určení kompetencí a závazků faraona, jmenovitě Psammeticha I. zakladatele 26. dynastie, své dceři a kněžce Nitokris I. Institut Amonových kněžek se zachoval i v pozdějších dynastiích dalších asi 200 let.[19]
↑JANSEN-WINKLER, Karl. The chronology of the third intermediate perion: Dyns. 22–24 [online]. Leiden: University Leden, 2006. S. 234–264.
↑EPAND, Raphael. The Perian Conquest of Egypt [online]. University of Manchester. Dostupné online. (anglicky)
↑JANSEN-WINKELN, Karl. Historische Probleme der 3. Zweischenzeit [online]. Durham: Oriental Museum, 1995. S. 129–152. Dostupné online. (německy)
↑FRANCINGY, Vincent. Au Soudan, dans l'ancienne Nubie, sur les traces des royaumes de Napata et de Méroé [online]. 2018. Dostupné online. (francouzsky)
↑CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky)
↑KHAN, Daniel. The Royal Succession in the 25th Dynasty [online]. Berlín: Sudanarchdologischen Gesellschaft, 205. S. 143–163. Dostupné online. (anglicky)
↑DUNHAM, Dows. The Royal Cemeteris of Kush El-Kurru [online]. Cambridge: Harvard University, 1950. Dostupné online. (anglicky)
↑BRIER, Bob. The History of Ancient Egypt [online]. Chantilly, Virginia: Long Island University, 1999 [cit. 2019-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-04. (anglicky)
↑DUNHAM, Dows. The Royal Cemeteris of Kush Nuri [online]. Cambridge: Harvard University, 1955. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-15. (anglicky)
↑BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)
↑BRIER, Bob. The History of Ancient Egypt [online]. Chantilly, Virginia: Long Island University, 1999 [cit. 2019-10-23]. (anglicky)
↑ abAYAD, Mariam. The God’s Wife of Amun (c. 740–525 bc) [online]. Abingdon UK: Routledge, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-26. (anglicky)
↑BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV §557 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. S. 295–298. Dostupné online. (anglicky)
↑MAYOH, Rachael. The Ordination of Amenirdis I at Thebes and the Emergence of Kushite Authority in Upper Egypt [online]. Swansea UK: Swansea University. Dostupné online. (anglicky)
↑NAUTON, Christofer. Regime Change and The Administration of Thebes
During The Twenty-fifth Dynasty [online]. Wales UK: Swensea University, 2011. Dostupné online. (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu 25. dynastie na Wikimedia Commons 
