Pchery
| Pchery | |
|---|---|
 Pohled na Pchery od zjz., z vrcholu Vinařické hory (413 m). | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kladno |
| Obec s rozšířenou působností | Kladno (správní obvod) |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°11′38″ s. š., 14°7′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 044 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,75 km²[2] |
| Katastrální území | Pchery |
| Nadmořská výška | 324 m n. m. |
| PSČ | 273 08 |
| Počet domů | 691 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Humny 333 273 08 Pchery obecpchery@volny.cz |
| Starostka | Ing. Kateřina Suldovská |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Pchery | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 532720 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pchery jsou obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Nachází se pět kilometrů severně od Kladna. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Pchery se rozkládají ve vyvýšené poloze na pravém svahu širokého údolí Knovízského potoka, pod horní hranou rozlehlé pláně, zvané Rovina, či na Rovinech (místními bývá tento název užíván v množném čísle, jakoby podle vzoru „města“). Směrem jihozápadním terén sotva pozorovatelně stoupá k vrcholu Vinařické hory, nacházející se už na katastru obce Vinařice. Nejnižší bod katastrálního území Pchery leží v nadmořské výšce 247 m na hladině Knovízského potoka, nejvyšší bod v nadmořské výšce 364 m v poli na východním úbočí Vinařické hory. Vlastní sídlo Pchery tvoří dvě původně samostatné těsně sousedící osady – Pchery (severovýchodní část) a Humny (jihozápadní část) – které v průběhu času k nerozeznání stavebně splynuly do jednoho útvaru (podobně jako sousední Brandýsek a Olšany). Nedílnou součástí obce je někdejší hornická osada Theodor (lidově Kréta), ležící 1,5 km jihovýchodně, na protější hraně Rovin nad údolím Týneckého potoka.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Pcherách je z roku 1222, kdy se připomínají platy, odváděné Pehreh (v Pechrech) klášteru benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Podle jazykovědce Antonína Profouse tkví původ názvu v německém slově Becherer, označujícím hlavní zaměstnání nejstarších obyvatel osady – lze je vykládat buď jako „češíři“ (výrobci dřevěných číší aj. nádob) nebo „smolaři“ (sběrači a zpracovatelé pryskyřice).
V první polovině dvacátého století u vesnice fungoval důl Theodor, lidově zvaný Kréta. Byl vybudován na okraji kladenského důlního pole s předpokladem velkých zásob uhlí, ale uhelná sloj nebyla šachtou zachycena. Šachta byla hloubena v letech 1898–1902 do hloubky 326 metrů a později prohloubena na 490 metrů. Sloj byla nalezena až po vybudování překopu. Vytěžené uhlí se lanovkou dopravovalo do třídírny Dolu Ronna. Důl Theodor byl uzavřen před rokem 1947. V provozu zůstala jen elektrárna, do níž se po druhé světové válce dopravovalo uhlí z Dolu Ronna.[4]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[5]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[5]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[5]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[7]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[8]
- 1949 Pražský kraj, okres Slaný[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[10]
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V obci Pchery (přísl.Humny, 2890 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 nákladní autodopravci, autodrožka, výroba cementového zboží, 3 cihelny, 5 obchodů s cukrovinkami, obchod s dobytkem, důl Theodor, drogerie, drůbežárna, elektrárna, elektrotechnický závod, galanterie, 4 holiči, 8 hostinců, kolář, konsum Včela, 2 kováři, 3 krejčí, výčep lihovin, malíř písma, obchod s mlékem, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, papírnictví, 5 pekařů, 2 pohřební ústavy, 4 porodní asistentky, 4 povozníci, 15 rolníků, 4 řezníci, 4 sadaři, sedlář, 18 obchodů se smíšeným zbožím, Živnostenská záložna v Kladně (fil.), stavitel, 2 obchody se střižním zbožím, školka, 2 švadleny, 4 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uzenářským zbožím, obchod s vápnem, zahradnictví, zámečník.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 423 | 459 | 594 | 860 | 1 045 | 1 073 | 1 279 | 1 026 | 1 015 | 1 264 | 809 | 946 | 782 | 782 | 788 |
| Počet domů | 50 | 53 | 56 | 71 | 100 | 124 | 234 | 260 | 587 | 347 | 241 | 337 | 283 | 279 | 279 |
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Formálně se obec člení na dvě části:
- Pchery
- Humny
a dvě základní sídelní jednotky:
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Větrná elektrárna Pchery. Na pláni zhruba jeden kilometr východně od vesnice byla v srpnu 2007 zahájena výstavba větrné elektrárny s tehdy největším jednotkovým instalovaným výkonem v Česku. Dvě 88 metrů vysoké věže nesou vrtuli o průměru sto metrů, pohánějící generátor o instalovaném výkonu 3 MW. Dodavatelem technologie je finská firma WinWinD. Očekávaná cena výstavby byla 190 milionů korun. Montáž obou věží včetně osazení vrtulí a generátorů byla dokončena v únoru 2008, k zahájení provozu došlo 1. dubna 2008.[15][16]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]- Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km vede dálnice D7 s exitem 18 (Slaný-jih). Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční zastávka Kladno-Švermov ve vzdálenosti 3,5 km ležící na trati 093 z Kralup nad Vltavou do Kladna. Do roku 1982 byla v provozu zastávka Pchery na trati Kladno-Dubí – Zvoleněves.[17] V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Brandýsek, Kladno, Praha, Slaný.[18]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Štěpána, stojící v horní části vsi. Poprvé se připomíná v registrech desátků roku 1352, byl barokně přestavěn a rozšířen v roce 1706, novější úpravy pocházejí ještě z let 1894 až 1895.
- Barokní zvonice z poloviny 18. století ve stráni nad kostelem
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Oldřich Duras, první český šachový velmistr se narodil v Humnech roku 1882.
- Bydlel zde horník (dřevič) dolu Ronna Karel Koutecký, narozený roku 1906 v Motyčíně a popravený koncem druhé světové války v Drážďanech. Ve Pcherách je po něm pojmenována ulice Karla Kouteckého, jeho jméno je také uvedeno na pomnících ve Pcherách a Vinařicích.[19]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Zděná barokní zvonice na horním okraji vsi -
Pohled od zvonice na kostel sv. Štěpána -
Kostel sv. Štěpána zezadu -
Osa obce, ulice 5. května, u křižovatky v centru Pcher -
Silnice od Knovíze vstupuje do Pcher -
Dům čp. 7 s výklenkovými soškami svatých -
Dub U Čížků -
Hlavní ulice na Theodoru, směr Brandýsek -
Budovy bývalého dolu Theodor -
Východní stožár
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ ČAPEK, V. O pojmenování známějších uhelných dolů v okolí Kladna. Redakce Josef Žofka, Josef Švejda. Věstník Sládečkova městského musea na Kladně. Musejní spolek, 1947, čís. 2, s. 49–50, 53. ISSN 1803-926X.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1006. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/sidelnijednotky/vyhledej?ob.kod=532720&ku.kod=&search=Vyhledat
- ↑ Archivovaná kopie. www.techtydenik.cz [online]. [cit. 2008-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-17.
- ↑ Archivovaná kopie. www.vtepchery.cz [online]. [cit. 2008-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-28.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Jan. Trať 11b - Kladno Dubí-Zvoleněves. zrus-zan-zel.blogspot.com [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online.
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
- ↑ Spolek pro vojenská pietní místa: Karel Koutecký
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Pchery, s. 148–149.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pchery na Wikimedia Commons - Galerie Pchery na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Pchery v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Pchery v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
