Parlamentní volby v Polsku 2011
| Parlamentní volby v Polsku 2011 | |
|---|---|
| Stát |  Polsko |
| Druh voleb | parlamentní |
| Volební termín | 9. říjen 2011 |
| Předchozí volby | Parlamentní volby v Polsku 2007 |
| Následující volby | Parlamentní volby v Polsku 2015 |
| Volební účast | 48,92 % |
| Počet kandidátů | 11 |
Polské parlamentní volby 2011, ve kterých se rozhodovalo o obsazení všech křesel v Sejmu a Senátu, se uskutečnily v neděli 9. října 2011. Toto datum vyhlásil prezident republiky Bronisław Komorowski 4. července 2011.
Poprvé od konce komunistické éry v roce 1989 byla obhájena funkce premiéra, když po čtyřech letech zvítězila opět nejsilnější parlamentní strana Občanská platforma vedená předsedou vlády Donaldem Tuskem, jenž následně pokračoval v tehdy aktuální většinové vládní koalici s Polskou lidovou stranou. Druhá ve volbách se umístila opoziční Právo a spravedlnost s lídrem Jarosławem Kaczyńskim.
Uzavírací klauzuli, která do Sejmu činila 5 % hlasů pro jednu stranu a 8 % hlasů pro koalici, ještě překročil Svaz demokratické levice, jenž je poraženým voleb, když získal poprvé v historii pod deset procent hlasů. Naopak nově kandidující subjekt antiklerikální Palikotovo hnutí lze označit za volebního vítěze, když obdržel 10,2 % hlasů.[1]
Volební účast činila 48,92 % oprávněných voličů, což je proti minulým volbám pokles. Pro 30 512 850 oprávněných voličů existovalo 25 993 volebních okrsků.[2]
Polská ústřední volební komise vyhlásila konečné výsledky v úterý 11. října 2011.[1]
Výsledky voleb do Sejmu
[editovat | editovat zdroj]Do Sejmu se volilo poměrným volebním systémem s využitím D'Hondtovy metody přepočtu hlasů ve 41 vícemandátových volebních obvodech, v nichž se rozdělilo 460 mandátů. Do Sejmu se dostalo celkem 5 politických stran a uskupení. PO získala 207 mandátů, PiS 157 mandátů, RP 40 mandátů, PSL 28 mandátů a SLD 27 mandátů.
| PO | PiS | RP | PSL | SLD | |
|---|---|---|---|---|---|
| Volební lídr | .jpg) Donald Tusk |
_(cropped).jpg) Jarosław Kaczyński |
 Janusz Palikot |
 Waldemar Pawlak |
 Grzegorz Napieralski |
| Počet hlasů | 5 629 773 | 4 295 016 | 1 439 490 | 1 201 628 | 1 184 303 |
| Podíl | 39,18 % ▼ | 29,98 % ▼ | 10,02 % ▬ | 8,36 % ▼ | 8,24 % ▼ |
| Počet mandátů | 207 | 157 | 40 | 28 | 27 |
| Předchozí volby (2007) | 41,5 % (209) | 32,1 % (166) | nová strana | 8,9 % (31) | 13,2 % (40)
v koalici s LiD |
Podrobné výsledky
[editovat | editovat zdroj]| Politický subjekt | Hlasů | % | +/– | Mandátů | +/– | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Občanská platforma | 5 629 773 | 39,18% | −2,33% | 207 | −2 | ||
| Právo a spravedlnost | 4 295 016 | 29,89% | −2,22% | 157 | −9 | ||
| Palikotovo hnutí | 1 439 490 | 10,02% | nový | 40 | nový | ||
| Polská lidová strana | 1 201 628 | 8,36% | −0,54% | 28 | −3 | ||
| Svaz demokratické levice | 1 184 303 | 8,24% | −4,91% | 27 | −26 | ||
| Polsko je nejdůležitější | 315 393 | 2,19% | nový | 0 | nový | ||
| Kongres Nowej Prawicy | 151 837 | 1,06% | nový | 0 | nový | ||
| Polská strana práce | 79 147 | 0,55% | −0,44% | 0 | ±0 | ||
| Pravice Polské republiky–Unie reálné politiky | 35 169 | 0,24% | nový | 0 | nový | ||
| Německá menšina | 35 169 | 0,24% | +0,04% | 1 | ±0 | ||
| Sebeobrana Polské republiky | 9 733 | 0,07% | −1,46% | 0 | ±0 | ||
| Celkem | 14 369 503 | 100,00% | — | — | |||
| Volební účast | 48,92% | ||||||
| Zdroj: pkw.gov.pl | |||||||
Výsledky voleb do Senátu
[editovat | editovat zdroj]
Do Senátu byl poprvé využit volební systém relativní většiny, kdy v každém ze 100 jednomandátových volebním obvodů připadl mandát kandidátovi s největším počtem platných obdržených hlasů. Do Senátu se dostaly celkem 3 politické strany a uskupení. 63 mandátů a většinu získala PO, 31 mandátů PiS, 2 mandáty PSL a 4 mandáty získali nezávislí kandidáti.
| Politický subjekt | Mandátů | +/– | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Občanská platforma | 63 | +3 | |||||
| Právo a spravedlnost | 31 | -8 | |||||
| Polská lidová strana | 2 | +2 | |||||
| Svaz demokratické levice | 0 | ▬ | |||||
| Polsko je nejdůležitější | 0 | ▬ | |||||
| Nezávislí[p 1] | 4 | +3 | |||||
| Celkem | 100 | ||||||
| Zdroj: pkw.gov.pl | |||||||
Lídři kandidátek a předchozí volební zisk
[editovat | editovat zdroj]Tabulka uvádí hlavní politické subjekty, jejich lídry, politickou pozici a ideologii pro volby 2011, stejně tak i volební zisky z roku 2007.
| Politický subjekt | Lídr | Pozice/Ideologie | Volební zisk 2007 | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Občanská platforma Platforma Obywatelska |
.jpg)
|
Donald Tusk předseda vlády |
centro-pravice, liberální konzervatismus | 41,51 % hlasů 209 poslanců 60 senátorů | |
| Právo a spravedlnost Prawo i Sprawiedliwość |
|
Jarosław Kaczyński | křesťanská-demokracie, konzervatizmus, euroskepticismus | 32,11 % hlasů 166 poslanců 39 senátorů | |
| Svaz demokratické levice Sojusz Lewicy Demokratycznej |
|
Grzegorz Napieralski | sociální demokracie | 13,15 % hlasů 53 poslanců 0 senátorů | |
| Polská lidová strana Polskie Stronnictwo Ludowe |
|
Waldemar Pawlak místopředseda vlády ministr hospodářství |
křesťanská-demokracie, agrární politika | 8,91 % hlasů 31 poslanců 0 senátorů | |
| Polsko je nejdůležitější Polska jest Najważniejsza |
Paweł Kowal | konzervatizmus, euroskepticismus | neexistovala | ||
| Palikotovo hnutí Ruch Palikota |
|
Janusz Palikot | centro-levice, sociální demokracie, sociální liberalismus, antiklerikalismus | neexistovala | |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nezávislí senátoři: Marek Borowski, Włodzimierz Cimoszewicz, Kazimierz Kutz a Jarosław Obremski
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Élections législatives polonaises de 2011 na francouzské Wikipedii a Polish parliamentary election, 2011 na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Parlamentní volby v Polsku 2011 na Wikimedia Commons - (anglicky)(polsky) Volby do Sejmu a Senátu Polska 2011 – oficiální výsledky na stránkách Ústřední volební komise
