Polská lidová strana
| Polská lidová strana | |
|---|---|
| Polskie Stronnictwo Ludowe | |
_Logo.svg){kind=logo} | |
| Zkratka | PSL |
| Datum založení | 5. květen 1990 |
| Předseda | Władysław Kosiniak-Kamysz |
| Zakladatel | Waldemar Pawlak |
| Sídlo | ul. Kopernika 36/40, 02-018 Varšava |
| Ideologie | Agrarismus Konzervatismus Křesťanská demokracie Liberální konzervatismus Ordoliberalismus Proevropanismus Přímá demokracie |
| Evropská strana | Evropská lidová strana [1] |
| Politická skupina EP | Evropská lidová strana |
| Počet členů | přibližně 128 000 (únor 2010) |
| Barvy | zelená |
| Oficiální web | strona oficjalna |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Sejm: | 16/460
|
| Senát: | 1/100
|
| Evropský parlament: | 4/51
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polská lidová strana (polsky Polskie Stronnictwo Ludowe, zkratka PSL) je polská politická strana. Řadí se ke středově-zeleným křesťansko-demokratickým stranám. Strana byla založena 5. května 1990, jejím předsedou je Władysław Kosiniak-Kamysz. Pro PSL je charakteristický střední proud mezi pravicí a levicí. Programově podporuje udržení polského potratového kompromisu z 90. let a zavedení „partnerského soužití", jež by umožnilo homosexuálním párům požívat stejných práv, jakých požívají lidé v manželství, ovšem používání názvu „manželství" PSL deklaruje pouze pro vztah muže a ženy.
Největších volebních úspěchů PSL dosahuje v maloměstech napříč celým Polskem. Z tohoto důvodu je stranický program zaměřen na rozvoj právě těchto regionů.
Název strany vychází z tradice historické agrární Polské lidové strany v Haliči v tehdejším Rakousku-Uhersku, která měla své poslance i v tehdejší rakouské Říšské radě.
Spolu se silnějším koaličním partnerem Občanskou platformou utvořila první (2007-2011) i druhou (2011-2014) vládu Donalda Tuska a vládu premiérky Kopaczové (2014-2015). Ve volbách roku 2015 se ovšem projevila velká nepopularita této vlády a obě strany výrazně oslabily a skončily v opozici. Na počátku roku 2016 měla strana 16 poslanců, jednoho senátora a čtyři europoslance.
Volební výsledky
[editovat | editovat zdroj]Jde o tradiční polskou stranu s poměrně disciplinovaným voličstvem, jejíž výsledky v parlamentních volbách se dlouhodobě pohybují v rozmezí 7-9 %. Výrazněji mimo toto pásmo se po roce 1990 vyskytla jen dvakrát - v posledních volbách (2015), kdy ji nepopularita vlády, na níž se podílela s Občanskou platformou, srazilo na 5,1 % a v roce 1993, kdy naopak získala 15,4 % hlasů a stala se se 132 poslanci a 36 senátory pro období 1993-1997 druhou nejsilnější stranou, která utvořila vládu s vítězným Svazem demokratické levice.
Volby do Parlamentu
[editovat | editovat zdroj]| Volební rok | Sejm | Senát | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet hlasů | hlasy v % | Počet mandátů | Změna | Mandáty | Změna | |
| 1991 | 972 952 | 8,7 | 48 | ▼28 | 7 | ▲4 |
| 1993 | 2 124 367 | 15,4 | 132 | ▲84 | 36 | ▲29 |
| 1997 | 956 184 | 7,3 | 27 | ▼105 | 3 | ▼33 |
| 2001 | 1 168 659 | 9 | 42 | ▲15 | 4 | ▲1 |
| 2005 | 821 656 | 7 | 25 | ▼17 | 2 | ▼2 |
| 2007 | 1 437 638 | 8,9 | 31 | ▲6 | 0 | ▼2 |
| 2011 | 1 201 628 | 8,4 | 28 | ▼3 | 2 | ▲2 |
| 2015 | 779 875 | 5,1 | 16 | ▼12 | 1 | ▼1 |
| 2019 (celkový výsledek Polské Koalice) | 1 578 523[2] | 8,55 | 30 | ▲18 | 3[3] | ▲2 |
Volby do Evropského parlamentu
[editovat | editovat zdroj]| Volební rok | Počet hlasů | hlasy v % | Počet mandátů | Změna |
|---|---|---|---|---|
| 2004 | 386 340 | 6,34 % | 4 | |
| 2009 | 516 146 | 7.01 % | 3 | ▼1 |
| 2014 | 480 846 | 6,8 % | 4 | ▲1 |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivovaná kopie. psl.pl [online]. [cit. 2015-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-18.
- ↑ Wybory do Sejmu i Senatu Rzeczypospolitej Polskiej 2019 r.. sejmsenat2019.pkw.gov.pl [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Wybory do Sejmu i Senatu Rzeczypospolitej Polskiej 2019 r.. sejmsenat2019.pkw.gov.pl [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Polská lidová strana na Wikimedia Commons - Oficiální stránky strany Archivováno 11. 5. 2011 na Wayback Machine.
