Pablen
 Pablen | |
|---|---|
 Pablen kraňský (Scopolia carniolica) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | lilkotvaré (Solanales) |
| Čeleď | lilkovité (Solanaceae) |
| Rod | pablen (Scopolia) Lam., 1798 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pablen (Scopolia) je rod rostlin z čeledi lilkovité. Jsou to vytrvalé byliny s jednoduchými střídavými listy a zvonkovitě trubkovitými květy. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje 4 druhy a je rozšířen ve východních oblastech Evropy, na Kavkaze a ve východní Asii. Jediným evropským druhem je pablen kraňský, který vzácně zplaňuje i v České republice. Na Slovensku je původní.
Pableny jsou jedovaté rostliny, obsahující zejména tropanové alkaloidy. Pablen kraňský je pěstován jako okrasná trvalka a jeho oddenek je farmaceutickým zdrojem atropinu a skopolaminu.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Pableny jsou vytrvalé byliny s přímou lodyhou a podzemním dužnatým oddenkem. Listy jsou jednoduché, střídavé, celistvé a většinou celokrajné. Květy jsou stopkaté a většinou nicí, vyrůstající jednotlivě v paždí listenů. Kalich je zvonkovitý a zakončený krátkými cípy, které se za plodu zvětšují. Koruna je hnědofialová nebo zelenavě žlutá, trubkovitě zvonkovitá, zakončená tupými cípy. Tyčinek je pět a jsou přirostlé k bázi korunní trubky. Semeník je srostlý ze dvou plodolistů, čnělka je zakončena hlavatou bliznou. Plodem je kulovitá tobolka otevírající se víčkem. Obsahuje mnoho drobných, bradavčitých semen.[1]
-
Olistění pablenu Scopolia japonica -
Květ pablenu Scopolia japonica -
Puklá tobolka pablenu kraňského
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod pablen zahrnuje 4 druhy. Pablen kraňský (Scopolia carniolica) se vyskytuje mezerovitě ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. Na řadě míst představuje třetihorní relikt. Scopolia caucasica je endemit Kavkazu. Zbývající dva druhy jsou východoasijské. Scopolia japonica se vyskytuje v Japonsku a Koreji, Scopolia lutea pouze v jižní Koreji. Někdy je rod pablen uváděn i z Himálaje, himálajský druh Scopolia lurida (syn. S. anomala) byl ale přeřazen do rodu Anisodus.[2] Pablen kraňský není v České republice původním druhem, je však pěstován jako okrasná rostlina a vzácně zplaňuje. V rámci svého přirozeného areálu roste v podrostu listnatých a smíšených lesů, suťových lesů a ve stinných roklích.[1] Slovenskem prochází západní hranice přirozeného areálu tohoto druhu.[3]
Obsahové látky
[editovat | editovat zdroj]Pableny jsou jedovaté rostliny. Hlavními účinnými látkami jsou tropanové alkaloidy. V pablenu kraňském byl zjištěn atropin, hyoscyamin, skopolamin, tigloyltropan a tropan. Celkový obsah alkaloidů v oddenku je asi 0,9 %. Pablen Scopolia japonica obsahuje hyoscyamin a norhyoscyamin.[4][5]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Scopolia je v rámci čeledi Solanaceae řazen do podčeledi Solanoideae a tribu Hyoscyameae. Mezi blízce příbuzné rody náleží Physochlaina (10 druhů v Asii), Atropanthe (2 druhy v Číně) a Przewalskia (2 druhy v Asii).[6][2]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- pablen kraňský (Scopolia carniolica)
Význam
[editovat | editovat zdroj]Pablen kraňský je občas pěstován jako skalnička či okrasná trvalka. Lze se s ním setkat také ve sbírkách botanických zahrad. Vyžaduje výživnou, dobře propustnou půdu a polostinné stanoviště. Množí se na jaře dělením trsů nebo podzimním výsevem.[7][8] Oddenek pablenu kraňského je farmaceutickým zdrojem alkaloidů atropinu a skopolaminu.[5] V některých evropských zemích byl pablen používán jako afrodiziakum, přírodní narkotikum a jako přísada do piva. Sloužil i k výrobě čarodějných mastí.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1.
- ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERTOVÁ, Lydia; GOLIASOVÁ, Kornélia & kol. Flóra Slovenska.. [s.l.]: Veda, 1993. ISBN 80-224-0349-0. (slovinsky)
- ↑ GLASBY, John S. Dictionary of plants containing secondary metabolites. [s.l.]: Taylor & Francis, 2005. ISBN 0-203-16537-3. (anglicky)
- ↑ a b SHISKIN, B.K. (ed.). Flora of USSR. Vol. XXII. Moskva - Leningrad: Izdatel'stvo Akademii Nauk SSSR, 1997. (anglicky)
- ↑ OLMSTEAD, Richard G. et al. A molecular phylogeny of the Solanaceae. Taxon. Nov. 2008, čís. 57(4). Dostupné online.
- ↑ BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky)
- ↑ MINEO, Baldassare. Rock garden plants. A color encyclopedia. Portland, Oregon: Timber Press, 1999. Dostupné online. ISBN 0-88192-432-6. (anglicky)
- ↑ SCHULTES, Richard Evans; HOFMANN, Albert; RÄTSCH, Christian. Plants of the Gods. Vermont: Healing Arts Press, 1957. ISBN 0-89281-979-0. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pablen na Wikimedia Commons 
Taxon Scopolia ve Wikidruzích
