Přeskočit na obsah

p-xylen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
p-xylen
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Systematický název1,4-dimethylbenzen
Ostatní názvypara-xylen
Sumární vzorecC8H10
Vzhledbezbarvá kapalina[1]
Identifikace
Registrační číslo CAS106-42-3
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)203-396-5
PubChem7929
ChEBI27417
SMILESCC1=CC=C(C)C=C1
InChIInChI=1S/C8H10/c1-7-3-5-8(2)6-4-7/h3-6H,1-2H3
Číslo RTECSZE2625000
Vlastnosti
Molární hmotnost106,16 g/mol
Teplota tání13,3 °C (286,4 K)[1]
Teplota varu138 °C (411 K)[1]
Hustota0,861 g/cm3 (20 °C)[1]
Dynamický viskozitní koeficient0,603 mPa.s[1]
Index lomu1,49575 (20 °C)[1]
Rozpustnost ve voděnerozpustný[1]
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
rozpustný v acetonu, ethanolu, a chloroformu[1]
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
rozpustný v benzenu a diethyletheru[1]
Tlak páry0,9 kPa (20 °C)
1,2 kPa (25 °C)[1]
Ionizační energie8,44 eV[1]
Povrchové napětí28,01 mN/m[1]
Termodynamické vlastnosti
Standardní molární spalná entalpie ΔH°sp4,34 MJ/mol[1]
Entalpie varu ΔHv399 J/g (35 °C)
336 J/g (138 °C)[1]
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
H-větyH226 H312 H315 H319 H332[1]
P-větyP210 P233 P240 P241 P242 P243 P261 P264+265 P271 P280 P302+352 P303+361+353 P304+340 P305+351+338 P317 P321 P332+317 P337+317 P362+364 P370+378 P403+235 P405 P501[1]
Teplota vzplanutí25 °C (298 K)[1]
Teplota vznícení528 °C (801 K)[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

p-Xylen (para-xylen) je aromatický uhlovodík, jeden ze tří izomerů dimethylbenzenu (xylenu). Předpona p- nebo para- označuje, že dvě methylové skupiny jsou u této látky na benzenovém jádře umístěny v polohách 1 a 4; dalšími izomery jsou o-xylen (1,2-dimethylbenzen) a m-xylen (1,3-dimethylbenzen). Stejně jako další xyleny je i p-xylen bezbarvý a vysoce hořlavý.[2]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 se vyrobilo asi 37 milionů tun p-xylenu a toto množství stále stoupá.[3] Výroba začíná katalytickým reformováním aromatických složek ropy (benzenu, toluenu, a xylenů). Následně se posloupností destilací oddělí p-xylen od m-xylenu, o-xylenu, a ethylbenzenu. Ze všech těchto sloučenin má p-xylen nejvyšší teplotu varu, ale nelze jej získat jednoduchou krystalizací, protože se vytváří eutektické směsi.

Náročné oddělování je hlavní příčinou vysokých nákladů na výrobu p-xylenu a tak se vyvíjejí jiné postupy, jako je například zahrnutí reverzní osmózy.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku p-Xylene na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/7809
  2. ZIEGLER-SKYLAKAKIS, Kyriakoula; FABRI, Jörg; GRAESER, Ulrich. Xylenes. Weinheim, Germany: Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA Dostupné online. ISBN 978-3-527-30673-2. DOI 10.1002/14356007.a28_433.pub2. S. 1–20. (anglicky) DOI: 10.1002/14356007.a28_433.pub2. 
  3. Nature 532,435–437 (28 April 2016) doi:10.1038/532435a
  4. D. Y. Koh; B. A. McCool; H. W. Deckman; R. P. Lively. Reverse osmosis molecular differentiation of organic liquids using carbon molecular sieve membrane. Science. 2016, s. 804-807. DOI 10.1126/science.aaf1343. PMID 27540170. Bibcode 2016Sci...353..804K.