Přítelkyně z domu smutku
Přítelkyně z domu smutku | |
---|---|
Autor | Eva Kantůrková |
Jazyk | čeština |
Datum vydání | 1984 a 1990 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přítelkyně z domu smutku (původně Mé přítelkyně v domě smutku[1]) je reportážní prozaické dílo spisovatelky Evy Kantůrkové z prostředí ruzyňské věznice počátku 80. let 20. století.[2] Dílo vychází z autorčiných osobních zkušeností – autorka byla v roce 1981 obviněna z trestného činu podvracení republiky[2][1] a v ruzyňské vazební věznici strávila téměř rok.[pozn. 1]
Kniha byla poprvé vydána v Kolíně nad Rýnem v roce 1984, v roce 1990 byla posléze vydána i v Praze. Hned roku 1984 za ní Eva Kantůrková obdržela Cenu Toma Stopparda.[1][3] Podle knihy byl také v roce 1992 natočen stejnojmenný čtyřdílný seriál České televize, v němž hlavní roli sehrála Ivana Chýlková. Její postava přímo nenese jméno autorky, je označována jako paní Marta.
Příběh vykresluje život ve vazební věznici a přibližuje osudy spoluvězenkyň – proč se do vězení dostaly, jaký trestný čin spáchaly, spáchaly-li vůbec nějaký, z jakého pocházejí prostředí apod. Jejich čistě kriminální delikty kontrastují s „trestnou činností“ hlavní postavy, jež se do vězení dostala pouze kvůli vydávání svých knih v zahraničí, ale o které si ostatní spoluvězenkyně myslí, že je proti nim „velký případ“. Každá kapitola knihy je pojmenovaná po konkrétní spoluvězeňkyni a jejímu příběhu se pak daná kapitola věnuje.
Kniha i seriál dopodrobna popisují pocity autorky, které ve vězení prožívala; v televizním seriálu je kladen větší důraz na popisování výslechů s vyšetřovatelem. Skrze popis jednotlivých postav a jejich osudů a chování po uvěznění je však detailně přiblížena realita života v reálném socialismu 70. a 80. let v ČSSR, včetně nerovného postavení žen ve společnosti a manipulace pravdy orgány činnými v trestním řízení.[zdroj?]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Důvodem k autorčinu zatčení a vzetí do vyšetřovací vazby bylo exilové vydání souboru Sešly jsme se v této knize, v němž autorka publikovala rozhovory se signatářkami Charty 77.[1] Autorka byla z vazby nakonec bez soudu propuštěna v březnu 1982.[1] Politicky motivovaná vazba byla jen jednou z metod vyšetřovacího a justičního aparátu československého státu v době normalizace, jakým šikanovala protirežimní a nepohodlné lidi.[zdroj?]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Eva KANTŮRKOVÁ. Slovník české literatury [online]. [cit. 2024-10-22]. Dostupné online.
- ↑ a b MÁLKOVÁ, Iva. KANTŮRKOVÁ, Eva: Přítelkyně z domu smutku. Slovník české literatury [online]. 1994 [cit. 2024-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Česká literární bibliografie - Literární ceny. ceny.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2024-10-22]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VALÍKOVÁ, Gabriela. Recepce knihy Evy Kantůrkové Přítelkyně z domu smutku v dobovém kontextu. 2024 [cit. 2024-10-22]. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. Vedoucí práce Mgr. Marta Pató, Ph.D.. Dostupné online.
- BLAHUTOVÁ, Jana. Interpretace románu Evy Kantůrkové Přítelkyně z domu smutku. 2012 [cit. 2024-10-22]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Jana Sladová, Ph.D.. Dostupné online.