Ostara
| Ostara | |
|---|---|
 Johannes Gehrts: Ostara | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ostara[pozn. 1] či Eostre[pozn. 2] je germánská bohyně jara. Z jména této bohyně vychází anglické Easter a německé Ostern, oboje ve významu „Velikonoce“.[1]
Ostara typově odpovídá dalším indoevropským bohyním úsvitu, které byly také spojeny s oslavami jara.[2]
Bohyně
[editovat | editovat zdroj]Z jmen Ostara a Ēostre byl rekonstruován pragermánský tvar *Austrǭ vycházející z praindoevropského *h₂éwsōs „úsvit, bohyně úsvitu“. Tato jména odpovídají sanskrtskému Ušas, starořeckému Éós, latinskému Aurora a litevskému Aušra.[3][4]
Anglosaský učenec Beda Ctihodný ve svém díle De temporum ratione „Počítání času“ z 8. století v patnácté kapitole zmiňuje dobová jména měsíců, včetně měsíce Ēosturmōnaþ, který byl zasvěcen bohyni jménem Eostre. Ôstarmânôth a Ôst(a)rûn je znám také ze starohornoněmeckých zdrojů.[5]
Svátek
[editovat | editovat zdroj]Svátek pod tímto jménem je dnes slaven wiccany a v některých tradicích germánského novopohanství. Ve Wicce je Ostara je jedním z osmi sabatů Kola roku spadajícím na jarní rovnodennost a je chápána jako oslava probuzení přírody a Bohyně.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostara na Wikimedia Commons
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ starohornoněmecky
- ↑ staroanglicky Ēostre, též Ēastre
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ WEST, Martin Litchfield. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-19-928075-9. S. 227. [Dále jen West (2007)].
- ↑ West (2007), s. 225-226.
- ↑ West (2007), s. 217.
- ↑ MALLORY, James; ADAMS, Douglas Quentin. Encyclopedia of Indo-European Culture. Abingdon: Routledge, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1884964985. S. 148.
- ↑ West (2007), s. 218, 227.
- ↑ CUNNINGHAM, Scott. Kniha stínů. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3369-2. S. 43.
