Osobovská skála
Osobovská skála | |
---|---|
Vrchol | 571 m n. m. |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Pohoří | Švihovská vrchovina / Radyňská pahorkatina / Bukovohorská vrchovina |
Souřadnice | 49°28′46″ s. š., 13°27′34″ v. d. |
Osobovská skála | |
Hornina | rohovec, buližník |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Osobovská skála skalnatý vrch a archeologická lokalita severně od vesnice Osobovy u Měčína v okrese Klatovy. Ve středním eneolitu se na skále nacházelo malé zemědělské sídliště chamské kultury, které je chráněné jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Naleziště na Osobovské skále bylo nalezeno roku 1976 a poprvé prozkoumáno o rok později.[2] V roce 2006 proběhl další výzkum. Archeologové zde odkryli pozůstatky sídliště osídleného ve středním eneolitu (3100–2800 let před naším letopočtem). Jeho obyvatelé se živili zemědělstvím. Pomocí pylové analýzy byl zjištěn zemědělských charakter okolní krajiny, který potvrdily také nálezy pozůstatků pěstovaných rostlin (pšenice, len, hrách[3]). Na základě analogií z bavorských nalezišť se předpokládá také chov skotu a koní.[4]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Osobovská skála je součástí blovického souvrství neoproterozoických břidlic a drob. Nachází se v geomorfologickém celku Švihovská vrchovina, podcelku Radyňská pahorkatina a okrsku Bukovohorská vrchovina.[5] Samotný vrch je tvořen rohovcem s vložkou buližníku. Skalní suk se stopami mrazového zvětrávání dosahuje výšky dvacet metrů.[6]
Popis lokality
[editovat | editovat zdroj]Sídliště se nacházelo na buližníkové skále, jejíž vrchol je přístupný pouze od severu a západu.[4] Přestože je skála velmi členitá a vytváří několik plošin širokých pouze jeden až dva metry, byla v eneolitu osídlena.[2] Nacházelo se na ní nejméně jedno obydlí se stěnami omazanými hlínou.[7] Velká část archeologických artefaktů byla erozními procesy přemístěna k úpatí skály.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Osobovská skála na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-07-12]. Identifikátor záznamu 127965 : Rovinné neopevněné sídliště Skály, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2. S. 77. Dále jen John 2010.
- ↑ John 2010, s. 57
- ↑ a b c KUNA, Martin, kolektiv. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Bzí a Radkovice u Měčína, s. 73–75.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Osobovská skála, s. 332.
- ↑ JOHN, Jan. Zpráva o výzkumu suťových situací na eneolitické výšinné lokalitě Osobovská skála. In: KRIŠTUF, Petr; ŠMEJDA, Ladislav; VAŘEKA, Pavel. Opomíjená archeologie 2005–2006. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické ZČU v Plzni, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-254-1062-2. S. 110–115.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2.
- JOHN, Jan. Zpráva o výzkumu suťových situací na eneolitické výšinné lokalitě Osobovská skála. In: KRIŠTUF, Petr; ŠMEJDA, Ladislav; VAŘEKA, Pavel. Opomíjená archeologie 2005–2006. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické ZČU v Plzni, 2007. ISBN 978-80-254-1062-2. S. 110–115.