Opava východ
| Opava východ | |
|---|---|
 nádražní budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Město | Opava |
| Ulice | Janská |
| Souřadnice | 49°56′3,84″ s. š., 17°54′29,16″ v. d. |
  Opava východ | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 341941[1] |
| Tratě | Olomouc – Opava východ, Opava východ – Svobodné Heřmanice, Opava východ – Hradec nad Moravicí, Opava východ – Hlučín, Ostrava-Svinov – Opava východ[2] |
| Nadmořská výška | 254 m n. m. |
| V provozu od | 1851 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11[3][1] |
| Dopravní koleje | 5 + 8 kusých[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (6)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | autobus MHD, příměstský autobus, meziměstský autobus, trolejbus |
| Poznámky | Vítěz 6. ročníku ankety o Nejkrásnější nádraží roku (2012) |
| Služby ve stanici |             [2] |
| Kód památky | 100960 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | http://www.cd.cz/cd-online/staniceinfo.php?nazev=34194 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Opava východ je železniční stanice v Opavě na adrese Janská 691/1. Budova nádraží je vedena v seznamu kulturních památek České republiky,[4] v roce 2012 prošla rekonstrukcí a zvítězila v anketě Nejkrásnější nádraží roku.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nádraží Opava východ bylo postaveno v roce 1851 jako koncová stanice trati ze Svinova (německy Schönbrunn), která byla odbočkou hlavního tahu Severní Ferdinandovy dráhy z Vídně do Krakova.[6] Trať samotná pak byla otevřena roku 1855. V roce 1872 byla dokončena trať do Krnova (přes stanici Opava západ) a v roce 1892 do Horního Benešova (německy Bennisch). Železniční spojení Opava – Hradec nad Moravicí (německy Grätz) vzniklo roku 1905.[7] Od roku 1928 byly ze stanice Opava východ vedeny vlaky do pruské Ratiboře (přes Kravaře ve Slezsku), a to sunutím soupravy do úvratě na odbočce na z trati Opava východ – Opava západ. Až roce 1933 byla zprovozněna přeložka trati Opava–Ratiboř se zaústěním přímo na východního nádraží.
V letech 2004–2008 proběhla celková rekonstrukce budovy, při které byla obnovena původní výzdoba vestibulu. Mimo jiné v té době proběhla elektrifikace tratě mezi Opavou a Ostravou. V budově má pobočku Česká pošta, sídlí zde lékaři a několik soukromých společností.[8]
Od 15. června 2015 začaly České dráhy vypravovat historicky první přímý vlakový spoj mezi Opavou a Prahou.[9]
Další doprava
[editovat | editovat zdroj]Před nádražím zastavují městské i regionální autobusy (systém ODIS). Také zde zastavují opavské trolejbusy. Trolejbusová trať vede do Kylešovic k jediné opavské vozovně.
Vlečky
[editovat | editovat zdroj]Ze stanice odbočuje několik vleček, na které jsou případně navázány další vlečky.[10]
| Název vlečky | Majitel | Provozovatel | Napojena do |
|---|---|---|---|
| DKV Olomouc, PP Opava | České dráhy | České dráhy | stanice |
| MODEL OBALY a.s., OPAVA | MODEL OBALY | CZ Logistics | stanice |
| OSTROJ a.s. | OSTROJ | Slezskomoravská dráha | stanice |
| BIVOJ a.s. - Opava východ | BIVOJ | Slezskomoravská dráha | vlečky OSTROJ |
| LICHNA TRADE CZ s.r.o. - Opava | LICHNA TRADE CZ | Slezskomoravská dráha | vlečky OSTROJ |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Plánek stanice Opava východ. Portál Provozování dráhy. SŽDC, září 2017.
- ↑ a b Opava východ [online]. Praha: České dráhy [cit. 2014-09-12]. Dostupné online.
- ↑ SKULINA, Ivan. Opava východ má nové zařízení ESA 11. Železničář [online]. České dráhy [cit. 2014-09-12]. Dostupné online. ISSN 0322-8002.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2004-03-19]. Identifikátor záznamu 679020088 : železniční stanice Opava - Východ, z toho jen: nádražní budova Opava - Východ čp. 691, vodárna, vodní jeřáb Kärtner Maschinen Fabrik, vodní jeřáb Krausewerk Neusalz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Historie soutěže [online]. Beroun: Spolek ŽelPage [cit. 2014-09-12]. Kapitola 6. ročník – rok 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-12.
- ↑ Nejkrásnější nádraží? Přece to opavské!. ČT24 [online]. Praha: Česká televize, 2012-12-12 [cit. 2014-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Historie opavské železnice [online]. Opava: Opava [cit. 2014-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-12.
- ↑ Rekonstrukce nádražní budovy Opava východ skončila [online]. Praha: České dráhy, 2008-02-21 [cit. 2014-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-12.
- ↑ GABZDYL, Josef. Z Opavy poprvé jezdí rychlík do Prahy. Mládek o něm notoval jen kvůli rýmu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-08-17 [cit. 2016-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Seznam vleček k 9. lednu 2018 [online]. Drážní úřad, rev. 2018-01-09 [cit. 2018-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-31.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Opava východ na Wikimedia Commons - Železniční historie Opavy
- Historie železnice na Hlučínsku (web Parostroj)
- Železniční stanice v Opavě
- Železniční stanice otevřené v roce 1851
- Postaveno v Česku 1851
- Železniční stanice tratě Ostrava-Svinov – Opava východ
- Železniční trať Opava východ – Hradec nad Moravicí
- Železniční trať Opava východ – Svobodné Heřmanice
- Kulturní památky v okrese Opava
- Železniční trať Olomouc – Opava východ
- Železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice