Přeskočit na obsah

Ondřej Höppner

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ondřej Höppner
Narození11. října 1965
Praha
Úmrtí19. března 2021 (ve věku 55 let)
Praha
Povoláníspisovatel, novinář, publicista, redaktor, hudebník a textař
Partner(ka)Ivana Jirešová[1]
Webwww.hoppner.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondřej Höppner (11. října 1965 Praha – 19. března 2021 Praha) byl český novinář, šéfredaktor, vydavatel i zakladatel a designér českých novin a časopisů, zejména s bulvárním zaměřením, ať už celostátního, či místního charakteru. Založil, řídil, nebo se podílel na realizaci či grafické podobě například těchto titulů: Večerník Praha, týdeníky Spy, Jackie, Show!, nedělník Aha!, deníky SuperSpy, Šíp, Blesk, lokální Malostranské noviny, Staroměstské noviny či StaroBrněnské noviny,[2] dále webové projekty Protiproud.cz a Parlamentní listy.[3] Napsal např. knihy Zpověď bulvární hyeny (2005)[4] či Případ Kramný: Všechno je jinak (2018).

Profesní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 11. října 1965 v Praze.[2][5] Po absolvování gymnázia Štěpánská vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické a v roce 1988 získal titul inženýra.[2] V roce 1992 byl redaktorem v Lidové demokracii,[2] v roce 1993 nastoupil do redakce Večerníku Praha,[2] kde se následujícího roku stal vedoucím zahraniční rubriky a v roce 1998 zástupcem šéfredaktora.[2] V roce 1999 se stal šéfredaktorem společenského týdeníku Spy vydavatelství Stratosféra,[3][6] kde působil do roku 2004. Za jeho vedení stoupl náklad na 150 tisíc výtisků,[6] časopis v té době patřil k nejúspěšnějším českým titulům.[7] Mezitím se mimo jiné v roce 2001 přihlásil do konkurzu na generálního ředitele České televize.[8]

Ve vydavatelství Stratosféra se jako šéfredaktor a autor layoutu podílel na vzniku a vedení několika dalších časopisů, např. Show!, Jackie.[2] V roce 2004 založil pod hlavičkou vydavatelství Ebika Sebastiana Pawlowského deník Aha! a stal se jeho šéfredaktorem.[3][6] Na jaře 2005 však i se svým zástupcem Vladimírem Dundrem z redakce odešel[9][10] podle vydavatele byly důvodem údajně rozdílné názory na řízení novin a na zodpovědnost plynoucí z novinářské profese.[9][11] Höppner se pak vrátil k vydavatelství Stratosféra a stal se šéfredaktorem deníku SuperSpy.[6][12][13] Několik týdnů pracoval i pro vydavatelství Bauer Media.[6][12] Od října 2007 do června 2008 byl šéfredaktorem deníku Šíp vydavatelství VLP, nástupnického projektu Večerníku Praha.[3][6][11][14] Pod jeho vedením došlo ke změnám v koncepci i formátu deníku a zastavil se dlouhodobě klesající trend prodeje, když v dubnu 2008 dosáhl 65 tisíc prodaných výtisků.[12] Ředitel redakcí a člen představenstva společnosti Roman Gallo prosadil jeho odvolání, přičemž kritizoval Höppnerův styl řízení a „excesy, jež titul poškozují“, současně však ocenil „velkou pozitivní obsahovou změnu “.[15][16]

V roce 2007 mu nakladatelství Daranus vydalo knihu o české žurnalistice Zpověď bulvární hyeny.[17] V roce 2009 vytvořil grafiku portálu První zprávy.cz.[18][pozn. 1] Od roku 2009 začal vydávat Malostranské noviny,[3][7] od roku 2010 přidal i Staroměstské noviny a od roku 2011 Starobrněnské noviny.[3][18] Přinejmenším k roku 2015 vydával vedle nich i Novoměstské noviny.[20]

Od roku 2008 spolupracoval s portálem Blesk.cz, podílel se i na jeho nové podobě.[18] Od jara 2012 do prosince 2013 byl šéfredaktorem týdeníku Nedělní Blesk vydavatelství Ringier,[3][7][21] pro nějž vytvořil i nový design a layout.[2] Od května 2013 nastoupil ke společnosti Our Media, pro niž spoluzaložil internetový magazín Protiproud Petra Hájka, bývalého poradce prezidenta Václava Klause.[3][22][pozn. 2] Na přelomu června a července 2014 Nakladatelství Bondy vydalo jeho knihu Vražda v Egyptě o kauze Petra Kramného.[29]

Podílel se či ve svých médiích poskytoval mediální prostor pro kampaně různých politických subjektů, např. v rámci senátní kampaně Martina Bursíka (LES).[30][31] Podle vlastních vyjádření z roku 2017 pomáhal s výrobou knihy Solární baroni – organizovaný zločin někdejší předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové.[32] Spolu s Janem Čížkem vytvořil volební noviny Na vlastní oči pro hnutí SPD pro parlamentní volby 2017[33][32][34][35] a komunální volby 2018.[36][zdroj⁠?!]

Na webu Hoppner.cz, provozovaném od jara 2019, byly publikovány dezinformační články a konspirační teorie, dále šířené na sociálních sítích nebo v řetězových e-mailech.[33][37][38] Články publikoval i na webu Arfa.cz, totožném s webem Hoppner.cz.[39][40][41] V souvislosti s varováním BIS před ruskými aktivisty ho internetový magazín International Policy Digest jmenoval mezi autory, kteří psali zaujatě ve prospěch Ruska.[42]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Měl dvě dcery. První ze vztahu s herečkou Ivanou Jirešovou[43][44] a druhou ze vztahu s herečkou a novinářkou Monikou Zaťkovou, s níž se oženil v únoru 2008.[44][45] Zemřel 19. března 2021 v 55 letech v důsledku nemoci.[46][47]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Jitro modré slonice – středoškolský autorský kabaret z 80. let[48][49]
  • Zpověď bulvární hyeny (2005) – román o vývoji české žurnalistiky po roce 1989
  • Nusle sobě aneb Jsme tu jenom na skok (2008) – autorské divadlo[zdroj⁠?!]
  • Vražda v Egyptě: Podivný případ Petra Kramného (2014) – kniha o kauze Kramný
  • Případ Kramný: Všechno je jinak aneb Vraždila Monika Kramná? (2018) – kniha o kauze Kramný

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Společnost Easy Communications provozující První zprávy z poloviny vlastnila společnost Our Media.[19]
  2. ↑ Magazín Protiproud je považován za dezinformační a prokremelský web,[23][24][25][26][27] projekt Konspiratori.sk ho hodnotí jako 12. nejnebezpečnější dezinformační web v českém a slovenském prostředí.[28]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Blesk.cz. 19. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-03-20].
  2. ↑ a b c d e f g h HÖPPNER, Ondřej. Životopis « Rubrika | Hoppner. Höppner media .blog [online]. Ondřej Höppner [cit. 2019-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. ↑ a b c d e f g h MEDIA, News. Vydavatel Parlamentních listů zaměstná Ondřeje Höppnera. Médiář [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ ČTK. Ondřej Höppner: Fotky mrtvého Svobody bych zveřejnil. ČeskéNoviny.cz [online]. Česká tisková kancelář, 2007-05-24 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ HÖPPNER, Ondřej. Můj životopis. Höppner media Blog.cz [online]. 2007-06-28 [cit. 2019-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-20. 
  6. ↑ a b c d e f EICHLER, Pavel. Topolánkovy oslí uši vyhnaly Höppnera z místa šéfredaktora Šípu. iDNES.cz [online]. 2008-06-18 [cit. 2019-06-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c mav. Do Blesku přijdou Höppner se Svorou. MediaGuru.cz [online]. 2012-03-12 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ MF DNES; das. Rada ČT nevěděla, co s přihláškami. iDNES.cz [online]. 2001-09-19 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b mav. Bulvární nedělník Aha! opouštějí šéfredaktor a jeho zástupce. Marketing & Media [online]. 2005-04-05 [cit. 2019-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-05. 
  10. ↑ mav. Vydavatelství Ringier koupilo deník Aha!. Marketing & Media [online]. Economia, 2007-10-17 [cit. 2019-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-05. 
  11. ↑ a b AUST, Ondřej. Jak Havel vedl Hospodářky a jak Höppner povede Šíp | Názory. Lidovky.cz [online]. 2007-10-05 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c Höppner zřejmě skončí jako šéfredaktor Šípu. Týden.cz [online]. 2008-06-17 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ REJFKOVÁ, Aneta. Zákon bulváru. 2010 [cit. 2019-07-05]. 59 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Vladimír Šiler. s. 25. Dostupné online. Dále jen Rejfková (2010).
  14. ↑ mav. ­Šíp vede Ondřej Höppner. Marketing & Media [online]. Economia, 2007-10-02 [cit. 2019-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-05. 
  15. ↑ ČTK; red. Roman Gallo opouští Vltava-Labe-Press. Týden.cz [online]. 2008-08-05 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  16. ↑ Pavel ve vedení VLP, Höppner skončil v Šípu. Týden.cz [online]. 2008-06-18 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  17. ↑ Rejfková (2010), s. 31.
  18. ↑ a b c HÖPPNER, Ondřej. Životopis Ondřej Höppner. Höppner media Blog.cz [online]. 2009-01-26 [cit. 2019-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  19. ↑ První zprávy [online]. Think-tank Evropské hodnoty [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  20. ↑ SPÁČIL, Dušan. Ondřej Höppner: Důležitější než zhrzený starosta je zaběhnutá kočička. E15.cz [online]. 2015-04-20 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  21. ↑ AUST, Ondřej. Ringier spojuje redakce Blesku a Aha! pro tištěná vydání i weby, obsah bude řídit Radek Lain. Médiář [online]. 2012-12-12 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  22. ↑ mav. Höppner nastupuje k vydavateli Parlament. listů. MediaGuru.cz [online]. 2013-04-20 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  23. ↑ Protiproud [online]. Think-tank Evropské hodnoty [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. 
  24. ↑ Protiproud: Ozvěny Kremlu v Česku –. neovlivni.cz [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. 
  25. ↑ ZELENKA, Jakub. Obec doporučovala na svých stránkách proruské weby. Po dotazu seznam "nezávislých médií" stáhla. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-12-05 [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  26. ↑ Lidovky.cz. Jihomoravské hejtmanství platilo za propagaci také zakladateli konspiračního Protiproudu | Domov. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2016-08-04 [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  27. ↑ KUNDRA, Ondřej. Jak fungují Parlamentní listy. Týdeník Respekt [online]. 2017-03-19, rev. 2017-03-30 [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  28. ↑ INFO@USPECH.SK, NetSuccess, s r o. konspiratori.sk. www.konspiratori.sk [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. 
  29. ↑ AUST, Ondřej. Vydavatel Blesku nechal zakázat knihu o Kramném. Médiář [online]. 2014-07-21 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  30. ↑ HÖPPNER, Ondřej. Místní Noviny. [s.l.]: Malostranské noviny, 2014. 8 s. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. Kapitola Tiráž, s. 2. 
  31. ↑ HÖPPNER, Ondřej. Místní Noviny: Mimořádné vydání. [s.l.]: Malostranské noviny, 2014. 8 s. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. Kapitola Tiráž, s. 2. 
  32. ↑ a b PŠENIČKA, Jiří. Bárta i Hrdlička. Za kulisami SPD se pohybují stejní lidé, kteří už uspěli s "véčkaři" a Úsvitem. Kapitola Vazby na bulvárního novináře Höppnera. Aktuálně.cz [online]. 2017-11-12 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b CEMPER, Jan. Smutný příběh Ondřeje Höppnera: Od kvalitní žurnalistiky k šílenému dezinformačnímu webu. Manipulátoři [online]. 2019-07-02 [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. Dostupné také na: [3]. 
  34. ↑ Události: HN: Kdo stojí za volebními novinami SPD?. Týdeník Respekt [online]. 2017-10-29 [cit. 2019-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-05. 
  35. ↑ PŠENIČKA, Jiří. Okamurovy noviny předěláme na politický bulvár. Extremistu z Tomia dělají média, říká vydavatel. Kapitola Patent na "Okamurův domeček". Aktuálně.cz [online]. 2017-11-29 [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. 
  36. ↑ ZELENKA, Jakub. Vypadají jako kampaň, ve skutečnosti jsou to noviny. SPD našla díru v zákoně. Deník N [online]. 2018-09-14 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  37. ↑ STUDENÁ, Iva; HEROLDOVÁ, Martina. Soros, sudetští Němci i tisícovka za účast. Jaké hoaxy se šíří o nedělní demonstraci. Kapitola 5. Na demonstrace svolává Česká televize. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-06-20 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  38. ↑ STUDENÁ, Iva; HEROLDOVÁ, Martina. Soros, sudetští Němci i tisícovka za účast. Jaké hoaxy se šíří o nedělní demonstraci. Kapitola 7. Za vším jsou sudetští Němci. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-06-20 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  39. ↑ CZ.NIC - Doménové jméno arfa.cz. www.nic.cz [online]. [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  40. ↑ CZ.NIC - Kontakt A24CONTACT-127645. www.nic.cz [online]. [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  41. ↑ CEMPER, Jan. Ondřej Höppner si koupil novou doménu Arfa.cz. Dál pokračuje v šíření dezinformací. Manipulatori.cz [online]. 2020-01-03 [cit. 2020-01-15]. Dostupné online. 
  42. ↑ Russia’s War on Truth in Eastern Europe. International Policy Digest [online]. 2019-11-30 [cit. 2019-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-30. (anglicky) 
  43. ↑ Korzo. Ivana Jirešová začala válku o dceru. Revue iDNES.cz [online]. 2007-06-29 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  44. ↑ a b Ivana Jirešová (30) se vdala: Svatební mánie kvůli válce o dceru!. Blesk.cz [online]. 2008-03-05 [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  45. ↑ Korzo. Höppner: 'Trestní oznámení na Jirešovou jsem nepodal!'. Dáma.cz [online]. 2009-02-05 [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  46. ↑ Zemřel „zakladatel českého bulváru“ Ondřej Höppner. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-03-19 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  47. ↑ VENTUROVÁ, Jitka (jpl). Zemřel zakladatel českého bulváru Ondřej Höppner, prohrál boj s nemocí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-03-22 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. 
  48. ↑ ANDREJČÁKOVÁ, Eva. Bulvár? Prsia, zadky, ksicht a zvieratká. www.sme.sk [online]. 2005-06-25 [cit. 2019-07-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  49. ↑ Praha-Nové Město: Jitro Modré slonice, Gymnázium Štěpánská (od 1983 do 1990). Databáze českého amatérského divadla [online]. [cit. 2019-07-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ondřej_Höppner&oldid=24503191“