Přeskočit na obsah

Odstoupení Joe Bidena z prezidentských voleb v USA

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prezident Joe Biden během svého projevu z Oválné pracovny, kde vysvětluje své důvody k odstoupení z voleb

Dne 21. července 2024 oznámil Joe Biden, prezident Spojených států amerických, ve svém prohlášení na sociálních sítích, že se vzdává kandidatury na prezidenta Spojených států v roce 2024. Jako svou náhradu na pozici kandidáta strany ve volbách podpořil viceprezidentku Kamalu Harrisovou.

Biden dříve oznámil, že se bude ucházet o znovuzvolení v prezidentských volbách v roce 2024, přičemž jeho spolukandidátkou měla být opět Harrisová. Biden získal v primárkách Demokratické strany nadpoloviční většinu delegátů a již před jejich skončením byl považován za předpokládaného kandidáta Demokratické strany. Již během jeho prezidentství se však objevily veřejné obavy o Bidenův věk a zdraví, zejména o jeho způsobilost k výkonu funkce a schopnost vykonávat druhé funkční období.

Tyto obavy vzrostly po debatě mezi Bidenem a kandidátem Republikánské strany Donaldem Trumpem dne 27. června 2024. Bidenovo vystoupení bylo široce kritizováno, komentátoři si všímali, že často ztrácel nit a dával zmatené odpovědi, mluvil chraplavým hlasem a několikrát si nedokázal vybavit statistické údaje nebo se souvisle vyjádřit.[1][2][3] Prezident následně čelil výzvám k odstoupení z kandidatury ze strany některých významných demokratů[4] a redakcí významných zpravodajských serverů.[5][6] Do 19. července 2024 ho k odstoupení vyzvalo více než 30 vysoce postavených demokratů.[7]

Biden několik týdnů po debatě opakovaně trval na tom, že zůstane kandidátem.[8] Dne 21. července 2024 však svou kandidaturu stáhl prostřednictvím podepsaného dopisu zveřejněného na svém osobním účtu na sociální síti X. Napsal, že je to „v nejlepším zájmu mé strany a země,“ a zároveň uvedl, že bude pokračovat ve funkci prezidenta až do konce svého funkčního období.[9] Biden byl prvním úřadujícím prezidentem od Lyndona B. Johnsona v roce 1968, který odstoupil z boje o znovuzvolení, prvním od 19. století, který odstoupil po výkonu funkce po jednom funkčním období[pozn. 1], a jediným, který odstoupil po vítězství v primárkách.[10][11]

Pozadí

[editovat | editovat zdroj]

Podobné situace

[editovat | editovat zdroj]

Historicky se většina úřadujících amerických prezidentů, kteří dokončili jedno celé funkční období, rozhodla kandidovat i podruhé. Následující prezidenti se mohli ucházet o znovuzvolení poté, co dokončili alespoň jedno celé funkční období, ale rozhodli se nekandidovat:

  • James K. Polk
    James K. Polk
  • James Buchanan
    James Buchanan
  • Rutherford Hayes
    Rutherford Hayes
  • Calvin Coolidge
    Calvin Coolidge
  • Harry S. Truman
    Harry S. Truman
  • Lyndon B. Johnson
    Lyndon B. Johnson

22. dodatek Ústavy USA, přijatý Kongresem v roce 1947 a ratifikovaný státy v roce 1951, zavádí pro prezidenty limit dvou plných funkčních období. Před zavedením limitu funkčních období se mnoho prezidentů (i když ne všichni) řídilo neformální tradicí dvou funkčních období po vzoru prvního prezidenta George Washingtona.

Biden jako přechodný kandidát

[editovat | editovat zdroj]

Během prezidentských voleb v roce 2020 se Biden prezentoval jako „přechodný“" kandidát, po kterém přijde nová generace lídrů.[12] Pět dní před Bidenovým odstoupením z volebního klání napsal Bret Stephens pro The New York Times komentář, v němž uvedl, že Biden „zradil svůj implicitní slib, že bude prezidentem na jedno funkční období a na přechodnou dobu. Kdyby se ho držel, byl by ušetřen ponížení z debaty minulý měsíc a demokraté by nebyli rozpolcenou a rozdělenou stranou, jakou jsou dnes.“[13]

Bidenova kampaň

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Kampaň Joea Bidena v prezidentských volbách 2024.

Dne 25. dubna 2023, po měsících spekulací, Biden potvrdil, že se bude ucházet o znovuzvolení prezidentem v prezidentských volbách v roce 2024 a jeho spolukandidátkou měla být opět viceprezidentka Kamala Harrisová.[14][15] Kampaň zahájil přesně čtyři roky po zahájení své prezidentské kampaně v roce 2020.[16] V den svého oznámení měl podle průzkumu agentury Gallup 37% podporu, přičemž většina dotázaných uvedla, že jejich největším problémem je ekonomika.[17] Během své kampaně Biden propagoval vyšší hospodářský růst a oživení po pandemii covidu-19.[18][19] Často prohlašoval, že hodlá „dokončit práci“ („Finish the job“), což bylo jeho politické heslo.[16][20]

Logo Bidenovy volební kampaně

Biden učinil ústředním bodem své kampaně ochranu americké demokracie spolu s obnovením federálního práva na potrat po zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ve věci Roe vs. Wade.[21] Hodlal také zvýšit financování pohraniční stráže a bezpečnosti a navýšit prostředky na vymáhání práva spolu s reformou policie.[22][23] Slíbil podporu, ochranu a rozšíření práv LGBT, a často upozorňoval na své schválení zákona o investicích do infrastruktury a zaměstnanosti, zákona o čipech a vědě a zákona o snižování inflace, který byl přelomovou investicí v boji proti klimatické krizi.[24][25][26]

Biden označil posilování amerických spojenectví za klíčový cíl své zahraniční politiky[27] a slíbil pokračovat v podpoře Ukrajiny po ruské invazi do země a Izraele po válce s Hamásem, přičemž je označil za „životně důležité“ pro národní bezpečnostní zájmy USA. Biden slíbil pokračovat v úsilí o řešení násilí páchaného střelnými zbraněmi a hájit zákon o dostupné zdravotní péči v návaznosti na výroky Donalda Trumpa, který naznačil, že tento zákon zruší.[28]

Bidenova ekonomická politika (často médii nazývaná jako Bidenomika) byla popisována jako odmítnutí tradiční neoliberální ekonomické politiky a Washingtonského konsensu, které vedly k offshoringu výroby, a tím i k nárůstu populistického odporu.[29] Biden navrhl a uzákonil cílená cla proti strategickým čínským odvětvím, aby ochránil pracovní místa ve výrobě a čelil technologickým a vojenským ambicím Číny. Dne 12. března dosáhl více než 1 968 delegátů potřebných k získání demokratické nominace a stal se předpokládaným kandidátem.[30][31]

Muž v Ohiu protestující proti Bidenově podpoře Izraele

Protestní hlasy

[editovat | editovat zdroj]

Protestní hnutí proti válce mezi Izraelem a Hamásem začala jako hnutí zaměřená proti Bidenově podpoře Izraele.[32] Během primárek v americkém státě Michigan vhodilo přes 100 tisíc demokratických voličů do urny bílý lístek (tzv. nerozhodnutný), což bylo zapříčiněno zejména aktivizací voličů nespokojených s prezidentovou podporou státu Izrael, který dlouhodobě potlačuje lidská práva v Pásmu Gazy.[33][34][35][36][37] Po úspěchu v Michiganu se aktivisté snažili zopakovat protest v dalších státech USA.[38] Paralelně se rozrostlo hnutí Abandon Biden, které Bidena vyzývalo, aby se vzdal prezidentského klání. Hlasování jako „nerozhodnutý“ bylo největším odporem proti prezidentské kampani Joe Bidena v roce 2024 a získalo vyšší počet hlasů než mnozí uchazeči v prezidentských primárkách Demokratické strany v roce 2020, včetně Amy Klobucharové, Coryho Bookera, Beto O'Rourkea a Bidenovy viceprezidentky Kamaly Harrisové.[39]

Bidenovo zdraví a věk

[editovat | editovat zdroj]

Bidenovi bylo v době inaugurace 78 let, čímž se stal nejstarším američanem, který se ujal prezidentského úřadu. Biden byl také při nástupu do úřadu starší než předchozí nejstarší prezident Ronald Reagan, když jej opouštěl.[40] Během jeho prezidentství se objevily obavy o Bidenovo zdraví, především o jeho věk a schopnost vykonávat druhé funkční období. Ve zprávě v časopise Journal on Active Aging lékaři konstatovali, že má vzhledem ke svému věku "výjimečný zdravotní profil", a lékařský posudek provedený prezidentským lékařem Kevinem O'Connorem svědčil o jeho fyzickém zdraví.[41] Dan Zak z deníku Washington Post popsal Bidenovu vládu jako gerontokracii.[42]

V červenci 2024 deník The New York Times uvedl, že Kevin Cannard, neurolog z Národního vojenského lékařského centra Waltera Reeda specializující se na pohybové poruchy, jako je Parkinsonova choroba, navštívil během posledních osmi měsíců osmkrát Bílý dům. Zpráva vyvolala polemiku, protože ji O'Connor zpochybnil s odkazem na Cannardova vystoupení během vlády Baracka Obamy.[43] Počátkem července také připustil zdroj z Bílého domu, že prezident je schopen fungovat pouze šest hodin denně, zhruba od desáté hodiny ranní do čtyř odpoledne.[44][45]

Červnová prezidentská debata

[editovat | editovat zdroj]

Biden byl po televizní debatě s Trumpem 27. června 2024 hojně kritizován. Mnozí demokraté kritizovali jeho výkon, v němž Biden působil nevýrazně, mluvil chraplavým hlasem a několikrát si nedokázal vybavit statistické údaje nebo souvisle vyjádřit svůj názor, v některých případech mu nebylo ani rozumět.[1] Po skončení debaty jej jeho manželka, Jill Bidenová, odvedla z pódia, což vyvolalo další spekulace o prezidentově zdraví či schopnosti vykonávat úřad.[46] Několik novinových sloupkařů prohlásilo za vítěze Trumpa[47][48][49] a podle průzkumů veřejného mínění většina veřejnosti věřila ve vítězství Trumpa.[50] Po Bidenově vystoupení v debatě mnoho demokratů vyzvalo k jeho odstoupení z kandidatury, což vedlo k politickým zmatkům uvnitř strany, které média označovala jako „Bidenovu krizi“.[51]

Dopis demokratickým kongresmanům z 8. července 2024. Biden v něm slibuje, že z prezidentské volby neodstoupí

Důsledky debaty

[editovat | editovat zdroj]

Dne 17. července ABC News informovala, že se 12. července s Bidenem sešel šéf sněmovní menšiny Hakeem Jeffries a 13. července šéf senátní většiny Chuck Schumer, kteří Bidenovi vyjádřili obavy ze ztrát demokratů v Kongresu, pokud bude kandidovat.[52] Biden údajně Schumerovi řekl, že potřebuje ještě týden na rozhodnutí.[53] Jeffrey Katzenberg, spolušéf Bidenovy kampaně, údajně 17. července Bidena varoval, že dárci přestávají financovat jeho kampaň. Katzenberg později tuto charakteristiku jejich rozhovoru zpochybnil.[54]

Toho večera byl Biden pozitivně testován na covid-19. Měl mírné příznaky, včetně kašle, rýmy a „celkové malátnosti“. Záběry, na nichž vypadal křehce při výstupu z Air Force One cestou na izolaci ve svém sídle v Rehoboth Beach ve státě Delaware, však podpořily další spekulace o jeho zdravotním stavu. Deník The New York Times uvedl, že Biden byl ke stažení své kandidatury „vstřícnější“.[55] Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová v telefonických rozhovorech Bidenovi sdělila, že je ohledně jeho kandidatury pesimistická.[56] Dne 18. července přinesl server Axios zprávu, že demokraté věří, že Biden z voleb odstoupí, přičemž se odvolávali na tlak Jeffriese a Schumera, interní průzkumy a kritiku.[57] Ve stejný den vyšla v The New York Times zpráva, že Biden zvažuje odstoupení.[58]

Televize CNN uvedla, že 20. července se Biden sešel s poradci Stevem Ricchettim a Mikem Donilonem, během které dospěli k závěru, že zhoršující se výsledky průzkumů a ztráta podpory strany způsobily, že kampaň nemá věrohodnou strategii na zotavení.[59] Ve stejný den večer začal Biden s Ricchettim, Donilonem a dalšími blízkými spolupracovníky plánovat možné odstoupení z volebního klání a 21. července ráno se k tomuto rozhodnutí plně zavázal.[60][61]

Odstoupení

[editovat | editovat zdroj]
Projev prezidenta Bidena, ve kterém oznamuje své důvody k odstoupení z voleb

Dne 21. července zveřejnil Bidenův oficiální účet na sociální síti X dopis, v němž oznamuje své odstoupení. V dopise napsal: „...přestože bylo mým záměrem usilovat o znovuzvolení, věřím, že je v nejlepším zájmu mé strany a země, abych odstoupil a po zbytek svého funkčního období se soustředil výhradně na plnění svých prezidentských povinností.“[62] Později téhož dne ze stejného účtu podpořil svou viceprezidentku Kamalu Harris jako svou nástupkyni.[63]

Dne 24. července 2024, ve svém prvním vystoupení od odstoupení z prezidentského klání, prezident vysvětlil své rozhodnutí. V projevu z Oválné pracovny uvedl, že jeho důvodem byla „obrana demokracie“. Na adresu prezidentské kampaně poznamenal: „Amerika si bude muset vybrat mezi pohybem vpřed nebo vzad, mezi nadějí a nenávistí, mezi jednotou a rozdělením.“[64][65]

Náhradní kandidátka

[editovat | editovat zdroj]
Improvizovaná cedule podporující kandidaturu Kamaly Harris

Bidenovi delegáti byli uvolněni jeho zastavením kampaně a odstoupením z volebního klání. Podle pravidel Demokratické strany kandidát, který získá 300 podpisů delegátů, se pak objeví na volebním lístku sjezdu.[66] Kandidát musí na sjezdu získat většinu hlasů delegátů, aby se stal kandidátem; pokud žádný z kandidátů zpočátku nezíská většinu hlasů, může o kandidátovi hlasovat dalších 700 superdelegátů. nehledě na Bidenovu podporu Harrisové, pravidla Demokratického národního výboru nevyžadují, aby se tito delegáti řídili jeho doporučením a podpořili jím vybraného nástupce.[67]

V průzkumu delegátů, který provedla agentura Associated Press 22. července 2024, se Harrisová stala předpokládanou kandidátkou poté, co získala sliby od více než poloviny delegátů.[68][69]

Reakce

[editovat | editovat zdroj]

Ve Spojených státech amerických

[editovat | editovat zdroj]

Demokratická strana

[editovat | editovat zdroj]

Bývalí prezidenti Bill Clinton a Barack Obama ocenili Bidenovu práci ve funkci prezidenta, přičemž Obama napsal, že „Joe Biden byl jedním z nejdůslednějších amerických prezidentů“ a že „by toto rozhodnutí neučinil, pokud by nevěřil, že je to pro Ameriku správné.“[70] Mnozí demokraté chválili Bidenovo rozhodnutí jako „nesobecké,“ například kongresman z Jižní Karolíny Jim Clyburn, Obamův poradce David Axelrod a kongresman z Ohia Greg Landsman, přičemž vůdce senátní většiny Chuck Schumer napsal, že Biden „opět dal přednost své zemi, své straně a naší budoucnosti“ před sebou samým.[71] Stejně tak učinila i bývalá ministryně zahraničí a prezidentská kandidátka Hillary Clintonová, která podpořila Harrisovou.[72]

Kampaň Donalda Trumpa

[editovat | editovat zdroj]

Po oznámení Bidenova odstoupení vydal Trump na své sociální síti Truth Social prohlášení, v němž tvrdil, že jeho bývalý soupeř „nebyl způsobilý kandidovat na prezidenta a rozhodně není způsobilý vykonávat svou funkci“", a označil ho za „zdaleka nejhoršího prezidenta v dějinách našeho národa.“ Trumpova kampaň připravila opoziční výzkumné materiály na Kamalu Harrisovou a pensylvánského guvernéra Joshe Shapira, u kterého se předpokládá, že by mohl být demokratickým kandidátem na viceprezidenta. Kampaň měla v úmyslu zveřejnit zprávy kritické k Harrisové na republikánském národním sjezdu, ale nakonec se rozhodla od toho upustit.[73][74]

Trump si na Bidenovo odstoupení stěžoval v příspěvku na sociální síti Truth 21. července a požadoval, aby Republikánské straně byly proplaceny peníze, které vynaložila na kampaň proti Bidenovi. Trump také přirovnal podporu Demokratické strany pro výměnu Bidena k „puči“ (v angličtině coup). Trumpův jazyk „puče“ hojně napodobovali další republikánští politici a stratégové.[75][76]

Zahraniční reakce

[editovat | editovat zdroj]
  • AustrálieAustrálie Austrálie: Premiér Anthony Albanese Bidena pochválil a řekl, že „předsedal ekonomice, která zaznamenala růst pracovních míst, růst mezd a přechodný proces, který probíhá v souvislosti s přechodem na čistou nulu. Stejně tak se postavil za otázky, jako je rovnost žen a mužů. Prezident Biden byl velkým přítelem Austrálie a to bude pokračovat“ Také uvedl, že „spojenectví Austrálie a USA nebylo nikdy silnější díky našemu společnému závazku k demokratickým hodnotám, mezinárodní bezpečnosti, hospodářské prosperitě a opatřením v oblasti klimatu pro tuto a budoucí generace.“[77][78]
  • BrazílieBrazílie Brazílie: Prezident Luiz Inácio Lula da Silva o Bidenovi prohlásil: „Pouze on mohl rozhodnout, zda bude kandidovat, či nikoliv“ a „Brazilské vztahy budou pokračovat s kýmkoliv, kdo bude zvolen.“[79]
  • ČínaČína Čína: Na pravidelném tiskovém brífinku 22. července se mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning odmítl vyjádřit a uvedl, že „prezidentské volby jsou vnitřní záležitostí Spojených států.“[80][81]
  • ČeskoČesko Česko: Prezident Petr Pavel označil Bidenovo rozhodnutí „za státnické gesto, které svědčí o tom, že si šéf Bílého domu uvědomuje důležitost voleb nejen pro Spojené státy, ale i pro svět. Bidenovi záleží na tom, aby uspěly Demokratická strana i USA jako celek.“[82] Premiér Petr Fiala prohlásil: „Je to nepochybně rozhodnutí státníka, který sloužil své zemi desítky let. Je to krok zodpovědný a osobně obtížný, ale o to cennější. Držím USA palce, aby z demokratické soutěže dvou silných a rovnocenných kandidátů vzešel dobrý prezident.“ Exministr a stínový předseda vlády Karel Havlíček z hnutí ANO označil rozhodnutí nekandidovat za racionální a pragmatické.[83]
  • FilipínyFilipíny Filipíny: Prezident Bongbong Marcos označil Bidenovo odstoupení za „projev skutečného státnického chování“ a poděkoval mu za jeho „stálou a neochvějnou podporu Filipín v choulostivé a obtížné době.“[84]
  • NěmeckoNěmecko Německo: Kancléř Olaf Scholz zveřejnil na síti X prohlášení, v němž uvedl: „Joe Biden toho hodně dokázal: pro svou zemi, pro Evropu, pro svět... Díky němu je transatlantická spolupráce těsná, NATO silné a USA jsou pro nás dobrým a spolehlivým partnerem. Jeho rozhodnutí znovu nekandidovat si zaslouží uznání.“[77][78]
  • IrskoIrsko Irsko: Taoiseach Simon Harris ve svém prohlášení Bidenovi poděkoval a uvedl: „Jménem lidu a vlády Irska. Rád bych Vám, pane prezidente, poděkoval za Vaše globální vůdcovství a přátelství, když jste oznámil, že nebudete kandidovat v prezidentských volbách v USA v roce 2024...Joe Biden byl ve všech funkcích, které zastával, vždy neochvějným hlasem a vášnivým pracovníkem pro mír na irském ostrově a naše země je mu za to velmi zavázána.“ Tánaiste (místopředseda vlády) Micheál Martin uvedl, že se o Bidenově rozhodnutí dozvěděl „se smutkem i obdivem zároveň.“[77][78]
  • IzraelIzrael Izrael: V prohlášení na sociálních sítích prezident Jicchak Herzog poděkoval Bidenovi „za jeho přátelství a vytrvalou podporu izraelského lidu v průběhu jeho desetileté kariéry.“ Ministr obrany Yoav Gallant řekl: „Ještě předtím, než jsme se setkali, jsme se s ním setkali: "Děkuji vám, pane prezidente Joe Bidene, za vaši neochvějnou podporu Izraele v průběhu let. Vaše neochvějná podpora, zejména během války, byla neocenitelná. Jsme vděčni za Vaše vedení a přátelství.“[77][78]
  • JaponskoJaponsko Japonsko: Premiér Fumio Kišida prohlásil: „Není třeba říkat, že japonsko-americké spojenectví je pilířem japonské diplomacie a bezpečnosti, takže budeme pozorně sledovat budoucí vývoj.“[77]
  • KanadaKanada Kanada Premiér Justin Trudeau prohlásil: „Prezidenta Bidena znám už léta. Je to skvělý člověk a vše, co dělá, je vedeno jeho láskou k vlasti. Jako prezident je pro Kanaďany partnerem - a skutečným přítelem. Prezidentu Bidenovi a první dámě: děkuji vám.“[85][86]
  • MexikoMexiko Mexiko: Prezident Andrés Manuel López Obrador označil Bidena za „dobrého vůdce“" s „velmi dobrými výsledky“ Zároveň dodal: „Z politického hlediska učiní rozhodnutí neúčastnit se znovuzvolení, to je na rozhodnutí těch, kteří jsou členy Demokratické strany, my se budeme i nadále snažit udržovat dobré vztahy s vládou Spojených států.“[87]
  • Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland: Premiér Christopher Luxon prohlásil: „Prezident Biden zasvětil svůj život veřejné službě, a to je něco, co si zaslouží velkou úctu. Děkuji panu prezidentovi za jeho vedení Spojených států a jeho závazek vůči Novému Zélandu. A těším se na spolupráci s ním po zbytek jeho prezidentského období“".[77][78]
  • NorskoNorsko Norsko: Premiér Jonas Gahr Støre řekl agentuře Reuters: „Respektuji rozhodnutí prezidenta Joea Bidena nekandidovat ve volbách. Své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že chce dát přednost zemi před sebou samým. Toto zdůvodnění vzbuzuje respekt... Joe Biden byl po několik desetiletí jedním z nejvýznamnějších amerických politiků a prezidentem, který provedl několik důležitých reforem. Oceňuji ho zejména za jeho vedení NATO a těším se na spolupráci s Bidenem ve funkci prezidenta Spojených států do konce ledna.“[77]
  • PolskoPolsko Polsko: Premiér Donald Tusk na sociální síti X uvedl: „Pane prezidente, mnohokrát jste učinil obtížná rozhodnutí, která učinila Polsko, Ameriku a svět bezpečnějšími a demokracii a svobodu silnějšími. Vím, že jste se při oznamování svého posledního rozhodnutí řídil stejnými zásadami. Možná to nejtěžší ve Vašem životě.“ [77]
  • RuskoRusko Rusko: Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko se více než na výsledky voleb soustředí na své cíle při probíhající invazi na Ukrajinu.[77][85]
  • Spojené královstvíSpojené království Spojené království: Předseda vlády Keir Starmer zveřejnil prohlášení na sociální síti X, ve kterém uvedl, že respektuje Bidenovo rozhodnutí odstoupit a těší se na spolupráci s ním po zbytek jeho prezidentského období. Předseda opozice a bývalý premiér Rishi Sunak také poukázal na Bidenovy úspěchy a popřál mu vše dobré.
  • ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko: Premiér Pedro Sánchez napsal na sociální síť X: „Veškerý můj obdiv a uznání za statečné a důstojné rozhodnutí prezidenta @JoeBiden. Díky jeho odhodlání a vůdcovství USA překonaly ekonomickou krizi po pandemii a vážném útoku na Kapitol a příkladně podpořily Ukrajinu tváří v tvář Putinově ruské agresi. Velké gesto od velkého prezidenta, který vždy bojoval za demokracii a svobodu.“[77]
  • UkrajinaUkrajina Ukrajina: Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho země respektuje Bidenovo „tvrdé, ale pevné rozhodnutí“ a je vděčná za jeho „neochvějnou podporu.“[85][88]
  • VenezuelaVenezuela Venezuela: Prezident Nicolás Maduro na předvolební akci prohlásil, že Biden „učinil to nejrozumnější a nejsprávnější rozhodnutí...Dal přednost své rodině a svému zdraví. Uvědomil si, že v tomto věku a s oslabeným zdravím nemůže převzít vedení země, natož prezidentskou kandidaturu.“[77]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Všichni tři prezidenti ve 20. století, kteří odstoupili nebo neusilovali o znovuzvolení - Calvin Coolidge, Harry S. Truman a Lyndon B. Johnson - nastoupili do prezidentského úřadu, když jejich předchůdce zemřel, a poté sami získali druhé funkční období. Tři prezidenti v 19. století dali a dodrželi slib, že budou sloužit pouze jedno funkční období, naposledy prezident Rutherford B. Hayes v roce 1881.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Withdrawal of Joe Biden from the 2024 United States presidential election na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b SCHNEIDER, Matěj. Můžou ještě demokraté odstavit Bidena? A chtějí to vůbec?. Deník Alarm [online]. 2024-07-03 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ KASHINSKY, Lisa; CANCRYN, Adam; DANIELS, Eugene. Dems freak out over Biden’s debate performance: ‘Biden is toast’. Politico [online]. Politico, 2024-06-27 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ A halting Biden tries to confront Trump at debate but sparks Democratic anxiety about his candidacy. AP News [online]. 2024-06-27 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Some Democrats start calling for Biden to step aside and 'throw in the towel' on 2024. NBC News [online]. 2024-06-28 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ BOARD, The Editorial. Opinion | To Serve His Country, President Biden Should Leave the Race. The New York Times. 2024-06-28. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  6. ↑ These major media outlets have called for Biden to drop out. web.archive.org [online]. 2024-07-06 [cit. 2024-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-06. 
  7. ↑ TAIT, Robert; GAMBINO, Lauren. Pressure mounts on Biden as tally of Democrats urging withdrawal passes 30. The Guardian. 2024-07-19. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  8. ↑ Ukončení Bidenovy kandidatury je podle některých demokratů nevyhnutelné. Jeho štáb to odmítá. iROZHLAS [online]. 2024-07-19 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ SHEAR, Michael D. Biden Drops Out of Presidential Race and Endorses Harris. The New York Times. 2024-07-21. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  10. ↑ KLASSEN, Thomas. Biden steps aside, setting in motion an unprecedented period in American politics. The Conversation [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ SAMUELSOHN, Chris Kenning and Darren. ‘It’s unprecedented’: Biden’s exit is a history-making moment in the American presidency. USA TODAY [online]. [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ MUCHA, Eric Bradner,Sarah. Biden says he’s a ‘bridge’ to new ‘generation of leaders’ while campaigning with Harris, Booker, Whitmer | CNN Politics. CNN [online]. 2020-03-10 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ STEPHENS, Bret. Opinion | The Secret of Trump’s Resurrection. The New York Times. 2024-07-16. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  14. ↑ MARTIN, Jonathan. Why the 2024 Race Is Eerily Quiet. Politico [online]. 2024-07-22 [cit. 2024-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-22. 
  15. ↑ CORDES, Nancy; O'KEEFE, Ed; GÓMEZ, Fin. Biden likely to announce 2024 reelection bid "not long after" State of the Union address - CBS News. www.cbsnews.com [online]. 2023-01-19 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b Biden announces 2024 reelection bid: 'Let’s finish this job'. AP News [online]. 2023-04-26 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Jeffrey M. Jones. Biden Begins Reelection Bid at Low Point in His Presidency. Gallup.com [online]. 2023-04-27 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Eyes on 2024: Bidenomics back on the campaign trail. NBC News [online]. 2023-07-20 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ PALAŠČÁKOVÁ, Pavla. Joe Biden bude strašit Trumpem. A chce přesvědčit Američany, že se ekonomika zvedá. e15.cz [online]. [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  20. ↑ BAKER, Peter. 2024 Presidential Race: ‘It’s Time to Finish the Job,’ Biden Tells Union Workers as He Starts ’24 Race. The New York Times. 2023-04-25. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  21. ↑ Biden chce nejvyšší soud zbavit extremismu. Moc šancí ale nemá - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-07-30 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  22. ↑ Joe Biden wants to complete his goals on civil rights, taxes, and social services if he's reelected. AP News [online]. 2023-11-12 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ KANNO-YOUNGS, Zolan; BROADWATER, Luke. Many of Biden’s Goals on Police Reform Are Still Incomplete. The New York Times. 2023-02-08. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  24. ↑ Americká zelená revoluce: protiinflační zákon vytvoří pracovní místa i zlevní obnovitelné zdroje. Obnovitelně [online]. [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  25. ↑ What is Inflation Reduction Act 2022? Here's what to know about bill.. web.archive.org [online]. 2023-03-09 [cit. 2024-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-09. 
  26. ↑ Inflation Reduction Act invests in a key part of fighting climate change: Nature - The Washington Post. web.archive.org [online]. 2024-05-21 [cit. 2024-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-05-21. 
  27. ↑ Biden declares 'America is back' in welcome words to allies. AP News [online]. 2021-02-19 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ EPSTEIN, Reid J. Biden Campaign Aims to Weaponize Trump’s Threat to Obamacare. The New York Times. 2023-11-27. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  29. ↑ BADE, Gavin. ‘Bidenomics’ is going global. The world is skeptical.. Politico [online]. Politico, 2023-08-09 [cit. 2024-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  30. ↑ How Biden won enough delegates for another Democratic presidential nomination. AP News [online]. 2024-03-12 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Biden vyhrál s přehledem primárky, popularitu má ale nejnižší vůbec. Deník N [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  32. ↑ Válka v Gaze ubírá Bidenovi hlasy. Stále více Američanů si myslí, že s podporou Izraele zašel příliš daleko | Svět. Lidovky.cz [online]. 2024-02-28 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  33. ↑ Biden i Trump vyhráli primárky v Michiganu, jednom z klíčových států. Část demokratů jsou ‚nerozhodnutí‘. iROZHLAS [online]. 2024-02-28 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  34. ↑ GANGITANO, Alex. Michigan progressives angry over Gaza urge voters to ditch Biden in primary [online]. 2024-02-19 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Biden a Trump s přehledem vyhráli úterní primárky svých stran v Michiganu - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-02-28 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  36. ↑ V Pásmu Gazy hrozí hladomor. Izrael nesplnil nařízení soudu OSN, tvrdí Amnesty International. iROZHLAS [online]. 2024-02-26 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  37. ↑ Israel: Starvation Used as Weapon of War in Gaza | Human Rights Watch [online]. 2023-12-18 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ STEPANSKY, Malak Silmi,Joseph. Birth of a Movement: Michigan’s Arab voters rise up to challenge Biden. Al Jazeera [online]. [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ NICHOLS, John. What the “Uncommitted” Campaign Has Already Won. www.thenation.com. 2024-06-10. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0027-8378. (anglicky) 
  40. ↑ JACOBSON, Louis. Comparing Joe Biden, Ronald Reagan on age in office. @politifact [online]. [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ SADEGHI, McKenzie. Fact check: False news report indicates Biden plans to step down as president-elect. USA TODAY [online]. [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ ZAK, Dan. Joe Biden, age 78, will be the oldest president. In Washington, he's hardly the last of his kind - The Washington Post. The Washington Post [online]. 2021-02-02 [cit. 2024-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-02. 
  43. ↑ BAUMGAERTNER, Emily; BAKER, Peter. Parkinson’s Expert Visited the White House Eight Times in Eight Months. The New York Times. 2024-07-08. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  44. ↑ Biden funguje jen šest hodin denně, připustili jeho poradci - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-07-02 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  45. ↑ ČT24. Bidenovo stáří znepokojuje veřejnost i politiky. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  46. ↑ After president's debate debacle, Jill Biden delivering the message that they're still all in. AP News [online]. 2024-06-29 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ RAPPEPORT, Alan. Who Won the Debate? Biden Stumbles Left Trump on Top. The New York Times. 2024-06-28. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  48. ↑ POTAS, Dace. Republicans deserve the version of Trump we saw during the debate. Too bad it won't last.. USA TODAY [online]. [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ PROKOP, Andrew. 2 winners and 2 losers from the first Biden-Trump debate. Vox [online]. 2024-06-28 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ RAKICH, Aaron Bycoffe, Amina Brown and Nathaniel. Who Won The First Biden-Trump Presidential Debate?. FiveThirtyEight [online]. 2024-06-27 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ FERRIS, Sarah. Pelosi privately fields battleground Dem calls as she works to address Biden crisis. Politico [online]. 2024-07-16 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  52. ↑ NEWS, A. B. C. Schumer privately urged Biden to step aside in 2024 election: Sources. ABC News [online]. [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ ROGERS, Katie; SHEAR, Michael D.; BAKER, Peter. Inside the Weekend When Biden Decided to Withdraw. The New York Times. 2024-07-21. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  54. ↑ HOFFMAN, Liz; SMITH, Ben. Donors’ cash is drying up, Katzenberg warns Biden in private meeting. Semafor [online]. 2024-07-18 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  55. ↑ HULSE, Carl; SCHMIDT, Michael S.; EPSTEIN, Reid J. Biden Called ‘More Receptive’ to Hearing Pleas to Step Aside. The New York Times. 2024-07-17. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  56. ↑ HULSE, Carl. Pelosi, Long Fixated on Winning, Is in No Mood to Lose With Biden. The New York Times. 2024-07-18. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  57. ↑ President Biden may soon exit race, top Democrats believe. web.archive.org [online]. 2024-07-19 [cit. 2024-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-19. 
  58. ↑ SHEAR, Michael D.; BAKER, Peter; ROGERS, Katie. People Close to Biden Say He Appears to Accept He May Have to Leave the Race. The New York Times. 2024-07-18. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  59. ↑ ALVAREZ, Jeremy Herb, MJ Lee, Jeff Zeleny, Phil Mattingly, Arlette Saenz, Priscilla. Inside Biden’s unprecedented exit from the presidential race | CNN Politics. CNN [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ CANCRYN, Daniel. How Biden landed at the decision to drop out. Politico [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  61. ↑ BAKER, Peter. Biden Drops Out of Race, Scrambling the Campaign for the White House. The New York Times. 2024-07-21. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  62. ↑ SHEAR, Michael D. Biden Drops Out of Presidential Race and Endorses Harris. The New York Times. 2024-07-21. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  63. ↑ After dropping out of race, Biden endorses Kamala Harris for president - UPI.com. UPI [online]. [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ 'Our republic is now in your hands': Biden appeals to Americans to 'preserve our democracy'. NBC News [online]. 2024-07-25 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ WATSON, Kathryn. Biden says nothing can get in way of saving democracy, including "personal ambition" - CBS News. www.cbsnews.com [online]. 2024-07-24 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ Democrats are talking about replacing Joe Biden. That wouldn't be so easy.. NBC News [online]. 2024-06-28 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ MONTELLARO, Zach; SHEPHARD, Steven. What happens next now that Biden has dropped out?. Politico [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  68. ↑ Harris Has Enough Delegates to Clinch Nomination for President. Bloomberg.com. 2024-07-23. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. (anglicky) 
  69. ↑ ČTK, iDNES cz. Harrisová si potvrzuje nominaci na kandidaturu, má už dostatek delegátů. iDNES.cz [online]. 2024-08-02 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  70. ↑ OBAMA, Barrack. My Statement on President Biden’s Announcement. Medium [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  71. ↑ Democrats hail Biden's decision to not seek reelection as selfless. Republicans urge him to resign. AP News [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ Bill and Hillary Clinton Endorse Kamala Harris, Vow to ‘Do Whatever We Can to Support Her’ [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ HABERMAN, Maggie; SWAN, Jonathan. Trump Campaign Prepares Attack Plan for Harris in Case Biden Withdraws. The New York Times. 2024-07-20. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  74. ↑ Trump zpochybnil rasu Kamaly Harris, podle něj se „najednou stala černoškou“. Deník N [online]. 2024-07-31 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  75. ↑ EDITOR-AT-LARGE, Josh Hammer Newsweek senior; HOST; SHOW", "The Josh Hammer. The Bloodless Coup of Joe Biden Will Not Work Out Well for Democrats. Newsweek [online]. 2024-07-26 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ YOURISH, Karen; GAMIO, Lazaro. ‘Coup’ and ‘Cover-Up’: How the G.O.P. Is Reacting to the Harris Candidacy. The New York Times. 2024-07-24. Dostupné online [cit. 2024-08-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  77. ↑ a b c d e f g h i j k Biden withdraws from campaign: How foreign leaders are reacting. Reuters [online]. 2024-07-22 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  78. ↑ a b c d e GUALTIERI, Allison Elyse. Foreign leaders react to Biden's decision not to seek reelection - CBS News. www.cbsnews.com [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ Lula comenta desistência de Biden: 'Somente ele poderia decidir se iria ou não ser candidato'. G1 [online]. 2024-07-22 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (portugalsky) 
  80. ↑ Biden’s decision to bow out goes viral on Chinese social media. Voice of America [online]. 2024-07-22 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ 拜登退选 中方回应-中新网. www.chinanews.com.cn [online]. [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (čínsky) 
  82. ↑ ČT24, Reuters, ČTK. Obrana demokracie je důležitější než funkce, řekl Biden k ukončení kandidatury. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  83. ↑ Opovědný a nelehký krok, řekl Fiala o Bidenově odstoupení. Exministr Havlíček ho má za racionální. iROZHLAS [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  84. ↑ MARCOS, Bongbong. President Biden's decision to withdraw from his candidacy is a demonstration of genuine statesmanship. We thank him for his constant and unwavering support for the Philippines in a delicate and difficult time. We wish him well for the rest of his presidency and for all his future endeavors.. X [online]. [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  85. ↑ a b c AGE, Concerns Over His; FITNESS. World leaders react to Biden dropping out of US election race. Al Jazeera [online]. [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ Foreign leaders react to Biden dropping White House bid. Voice of America [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. ↑ AMLO Habla de Renuncia de Biden a Candidatura en Elecciones de Estados Unidos 2024. N+ [online]. 2024-07-22 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (španělsky) 
  88. ↑ GUALTIERI, Allison Elyse. Foreign leaders react to Biden's decision not to seek reelection - CBS News. www.cbsnews.com [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
(←2020) Volby prezidenta Spojených států amerických v roce 2024 (2028→)
Prezident Spojených států amerických
Demokratická strana
Kandidáti
Kandidátka: Kamala Harrisová (kampaň), Spolukandidát: Tim Walz
Další kandidáti: Paperboy Prince • Vermin Supreme • Terrisa Bukovinacová • Bob Ely
Odstoupili během primárek: Joe Biden (kampaň, odstoupení) • Marianne Williamsonová (kampaň) • Dean Phillips (kampaň) • Jason Palmer • Cenk Uygur
Odstoupili před primárkami: Robert F. Kennedy Jr. (kampaň) • Jerome Segal
Republikánská strana
Kandidáti
Kandidát: Donald Trump (kampaň), Spolukandidát: J. D. Vance
Odstoupili v průběhu primárek: Nikki Haleyová (kampaň) • Ron DeSantis (kampaň) • Asa Hutchinson (kampaň) • E. W. Jackson • Vivek Ramaswamy (kampaň)
Odstoupili před primárkami: Doug Burgum • Chris Christie • Larry Elder • Will Hurd • Perry Johnson • Steve Laffey • Mike Pence • Tim Scott • Corey Stapleton • Francis Suarez
Libertariánská strana
Kandidáti
Kandidát: Chase Oliver, Spolukandidát: Mike ter Maat
Neúčast na volebních lístcích: Art Olivier • Michael Rectenwald • Mike ter Maat • Robert F. Kennedy Jr.
Odstoupili před primárkami: Joe Exotic
Strana Zelených
Kandidáti
Kandidátka: Jill Steinová, Spolukandidát: Butch Ware
Další kandidáti: Jasmine Sherman • Randy Toler
Odstoupili před primárkami: Emanuel Pastreich • Cornel West (kampaň)
Nezávislí
S podporou
NLP, AIP
S podporou
GMPJP, OPP
UCP, UPA
Třetí strany
Americká strana solidarity
Kandidát: Peter Sonski
Pirátská strana
Kandidát: Vermin Supreme
Legal Marijuana Now Party
Kandidát: Dennis Schuller, Spolukandidát: Rudy Reyes
Strana socialismu a svobody
Nominant: Claudia de la Cruzová (kampaň), Spolukandidátka: Karina Garcia
Státoprávní strana
Nominant: Randall Terry, Spolukandidát: Stephen Broden
Socialistická strana rovnosti
Nominant: Joseph Kishore, Spolukandidát: Jerry White
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Odstoupení_Joe_Bidena_z_prezidentských_voleb_v_USA&oldid=24377562“