Přeskočit na obsah

Odpalované těsto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatební croquembouche z  plněných profiterolek z odpalovaného těsta

Odpalované těsto (pálené těsto[1][2]) je směs mouky, vajec, tuku a tekutiny používaná např. pro výrobu zákusků nebo jednohubek. Charakteristickým rysem tohoto těsta je dvojí tepelná úprava.[3]

Ingredience

[editovat | editovat zdroj]

Základními surovinami pro přípravu odpalovaného těsta jsou:

Dále je možno přidat: sůl[7][9], cukr[7][9], prášek do pečiva[1][9], kakao[7][9].

Existuje řada receptů s různými poměry základních složek těsta.[1][4][5][6][7][8][9][10][11][12]

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Odpalované těsto prochází tepelnou úpravou již při zadělávání. Tekutina s tukem se přivede k varu, přidá se mouka a takto vzniklá směs se dále za stálého míchání zahřívá tzv. odpaluje. Po zchladnutí se zašlehají vejce.[1][4][5][7][9] Následuje druhá tepelná úprava: pečení, smažení či vaření.[4][13]

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Způsob druhé tepelné úpravy, tvar těsta a chuť náplně či vnějšího dochucení pak charakterizují finální výrobek.

Pečení

[editovat | editovat zdroj]

Při pečení se voda obsažená v těstě přeměňuje na páru, která ale nemůže volně unikat, čímž v těstě vytvoří dutinu. Takto vzniklý prostor se následně plní.[1][3] Neutrální chuť upečeného korpusu umožňuje použít náplně slané i sladké.[3]

  • větrníky – z těsta se na plechu tvoří okrouhlé bochánky, po upečení se plní např. šlehačkou[1][13] nebo pudingovým krémem[13] a vrch se zdobí polevou
    • labutě – kromě bochánků se na plech stříkají ještě tvary podobné otazníkům, které pak představují hlavu a krk labutě, horní část větrníku se rozřízne na poloviny, které představují křídla[5]
    • věnec Paříž-Brest – bochánky těsta se kladou do kruhu dostatečně blízko vedle sebe, při pečení nabydou a spečou se v jeden kruhový celek, plní se šlehačkou a zdobí čokoládovou polevou; tento dezert pochází z Francie z konce 19. století a byl vyroben na počest cyklistického závodu[14]
  • minivětrníčky[pozn. 1] – z těsta se na plech stříkají malé dávky těsta tak, aby po upečení odpovídaly jednomu soustu, plní se např. šlehačkou
  • věnečky – těsto se stříká na plech do tvaru kruhu (= s prázdným středem), po upečení se plní žloutkovým nebo vanilkovým pudingovým krémem,[1] vrch se sype cukrem či zdobí polevou[4]
  • banánky (éclair) – z těsta se na plech stříkají podlouhlé proužky, plní se krémem s kávovou příchutí a zdobí kávovou polevou[1][13]
  • řezy – těsto se rozetře na plech, po upečení se pláty těsta spojí náplní[20]

Smažení

[editovat | editovat zdroj]
  • věnečky – usmažené kroužky těsta dochucené polevou[21]
  • churros – těsto se v proužcích stříká do rozehřátého tuku, po usmažení se podávají buď obalené v (ochuceném, např. skořicovém) cukru[21] a/nebo s např. čokoládovou omáčkou
  • koblihy[21] – kousky těsta se po usmažení obalují ve vanilkovém cukru a podávají s ovocnou omáčkou[1][12]

Vaření

[editovat | editovat zdroj]

Uchovávání

[editovat | editovat zdroj]

Syrové těsto lze po dobu několika dní skladovat v lednici.[3] Upečené nenaplněné kusy lze zmrazit.[3][6] Naplněné kusy je třeba co nejrychleji spotřebovat, neboť absorbují vlhkost náplně a ztrácejí křehkost.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Kombinací dávky odpalovaného těsta a plátku křehkého těsta ještě za syrova vzniknou např. větrníčky s křupavou popraskanou vrstvou na povrchu.[15]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p kolektiv autorů. Vaříme zdravě, chutně a hospodárně. 3. vyd. Praha: Práce – vydavatelstvo ROH, 1954. 600 s. Kapitola Moučníky z odpalovaného těsta, s. 330–332. 
  2. ↑ a b NEUMANN, Josef; HOŘEJŠÍ, Vladimír; autorský kolektiv. Velký francouzsko-český slovník. 2. vyd. Svazek 2. Praha: Academia, 1992. 760 s. ISBN 80-200-0235-9. Kapitola P, s. 349. 
  3. ↑ a b c d e MEREGALLI SPÁČILOVÁ, Michaela. Italská kuchyně pro Čechy a Slováky – Bignè, pasta choux, odpalované těsto a jejich odstíny [online]. [cit. 2019-06-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k TEPLÁ, Marie. Moučníky a sladkosti. Moravská Ostrava-Přívoz: Nakladatelství Hynka Bachsbauma, 1934. 368 s. Kapitola Odpalované těsto, s. 35–41. 
  5. ↑ a b c d e f g BERRY, Mary. ZLATÁ KNIHA MARY BERRYOVÉ DEZERTY A CUKROVÍ. 1. vyd. Bratislava: Vydavateľstvo Slovart, 1992. 264 s. ISBN 80-85163-11-X. Kapitola Labutě z odpalovaného těsta, s. 192. 
  6. ↑ a b c d e f g ŠKOLA PEČENÍ PRO ZAČÁTEČNÍKY I POKROČILÉ. 1. vyd. Praha: Knižní klub, k. s., 1997. 224 s. ISBN 80-7176-441-8. Kapitola Větrníky, s. 99. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k MEREGALLI SPÁČILOVÁ, Michaela. Italská kuchyně pro Čechy a Slováky – Bignè, labutě a odpalované těsto [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b ŠKOLA PEČENÍ PRO ZAČÁTEČNÍKY I POKROČILÉ. 1. vyd. Praha: Knižní klub, k. s., 1997. 224 s. ISBN 80-7176-441-8. Kapitola Věnečky, s. 107. 
  9. ↑ a b c d e f g h i j k LUCQUE, Riccardo. Italská kuchyně. 1. vyd. [s.l.]: Imagination of People, s.r.o., 2013. 176 s. ISBN 978-80-87685-10-5. Kapitola Dezerty, s. 128. 
  10. ↑ a b c kolektiv autorů. Vaříme zdravě, chutně a hospodárně. 3. vyd. Praha: Práce – vydavatelstvo ROH, 1954. 600 s. Kapitola Ovocné knedlíky, s. 284. 
  11. ↑ a b TEPLÁ, Marie. Moučníky a sladkosti. Moravská Ostrava-Přívoz: Nakladatelství Hynka Bachsbauma, 1934. 368 s. Kapitola Odpalované těsto na ovocné knedlíky, s. 154, 155. 
  12. ↑ a b JANKŮ-SANDTNEROVÁ, Marie. FRANCOUZSKÁ KUCHYNĚ. reprint vydání z roku 1940. vyd. Praha: LEVNÉ KNIHY KMa, 2000. 128 s. ISBN 80-86425-29-0. Kapitola Koblihy z páleného těsta, s. 112. 
  13. ↑ a b c d ŠKOLA PEČENÍ PRO ZAČÁTEČNÍKY I POKROČILÉ. 1. vyd. Praha: Knižní klub, k. s., 1997. 224 s. ISBN 80-7176-441-8. Kapitola Větrníky, s. 101. 
  14. ↑ BERRY, Mary. ZLATÁ KNIHA MARY BERRYOVÉ DEZERTY A CUKROVÍ. 1. vyd. Bratislava: Vydavateľstvo Slovart, 1992. 264 s. ISBN 80-85163-11-X. Kapitola Věnec Paříž-Brest, s. 193. 
  15. ↑ TOPPI, Martina. Choux craquelin o bigne craquelin [online]. 2015-12-04 [cit. 2019-06-27]. Dostupné online. (italsky) 
  16. ↑ kolektiv autorů. Illustrated Oxford Dictionary. 1. vyd. [s.l.]: IKAR Praha, a. s., 1999. 1008 s. ISBN 80-7202-464-7, ISBN 80-7202-892-8. Kapitola P, heslo „profiterole“, s. 654. (anglicky) 
  17. ↑ kolektiv autorů. Dictionnaire Hachette Encyclopédique Illustré. [s.l.]: [s.n.], c1997 XIV, 2066, 31 s. ISBN 2-01-28-0469-1. Kapitola P, heslo „profiterole“, s. 1526. (francouzsky) 
  18. ↑ kolektiv autorů. Dictionnaire de la Langue Française. [s.l.]: Larousse, c1996 XLV, 1706 s. ISBN 2-03-320153-8. Kapitola P, heslo „profiterole“, s. 1282. (francouzsky) 
  19. ↑ kolektiv autorů. Dictionnaire Hachette Encyclopédique Illustré. [s.l.]: [s.n.], c1997 XIV, 2066, 31 s. ISBN 2-01-28-0469-1. Kapitola C, heslo „croquembouche“, s. 473. (francouzsky) 
  20. ↑ ŠKOLA PEČENÍ PRO ZAČÁTEČNÍKY I POKROČILÉ. 1. vyd. Praha: Knižní klub, k. s., 1997. 224 s. ISBN 80-7176-441-8. Kapitola Sněhové řezy, s. 102. 
  21. ↑ a b c ŠKOLA PEČENÍ PRO ZAČÁTEČNÍKY I POKROČILÉ. 1. vyd. Praha: Knižní klub, k. s., 1997. 224 s. ISBN 80-7176-441-8. Kapitola Věnečky, s. 109. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Odpalované_těsto&oldid=23079333“