Nellie Melba
| Nellie Melba | |
|---|---|
 Nellie Melba na rytině H. Meyera, 1891 | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Helen Porter Mitchell |
| Narození | 16. května 1861 Richmond, Austrálie |
| Úmrtí | 23. února 1931 Sydney, Austrálie |
| Příčina úmrtí | sepse |
| Žánry | opera |
| Povolání | zpěvačka |
| Hlasový obor | soprán |
| Aktivní roky | 1884–1928 |
| Vydavatel | Mapleson Cylinders |
| Ocenění | dáma velkého kříže Řádu britského impéria Victorian Honour Roll of Women |
| Manžel(ka) | Charles Nesbitt Frederick Armstrong (1882–1900) |
| Děti | George Nesbitt Armstrong |
| Rodiče | David Mitchell a Isabella Ann Dow |
| Příbuzní | Helen Armstrong[1] a Frederick Armstrong[1] (vnoučata) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nellie Melba, vlastním jménem Helen Porter Mitchellová (16. května 1861 – 23. února 1931) byla australská operní pěvkyně, představitelka lyrického sopránu. Její pseudonym byl vytvořen zkrácením názvu města Melbourne.
Její otec David Mitchell, skotský přistěhovalec, byl zámožným stavitelem a umožnil jí studium hudby. V roce 1886 odešla do Evropy, kde byla žákyní Mathilde Marchesi a úspěšně vystupovala v bruselském La Monnaie, londýnském Royal Opera House, pařížské Opeře a Metropolitní opeře v New Yorku.
Patřila k nejvýznamnějším pěvkyním své doby. Byla také jednou z prvních, jejichž hlas byl zaznamenán na fonograf (fonografické válečky se zachovaly). Také mezi prvními spolu s Enricem Carusem podepsala s Berlinerovou firmou The Gramophone Company smlouvu, že bude k záznamu zpěvu používat právě jeho gramofonové desky. První nahrávka je z roku 1904.[2][3] A byla vůbec první, jejíž vystoupení přenášelo rádio (Guglielmo Marconi v roce 1920).
Její známé role byly Nedda v Komediantech, Desdemona v Othellovi, Mimi v Bohémě, Markétka ve Faustovi a titulní role v Aidě. V roce 1918 jí byl udělen Řád Britského impéria. Po ukončení pěvecké kariéry vyučovala na melbournské konzervatoři, která dnes nese její jméno.
Jejím nejoblíbenějším pěveckým partnerem byl Enrico Caruso. Když v letech 1913–1914 podnikala turné po šedesáti severoamerických městech, doprovázel ji slavný český houslový virtuos Jan Kubelík.[4] V roce 1900 vystoupila na scéně Nového německého divadla v Praze ve Verdiho La Traviatě.[5]
Šéfkuchař v londýnském hotelu Savoy a její velký obdivovatel Auguste Escoffier podle ní a na její počest pojmenoval svůj proslulý dezert „Peach Melba“ čili broskev Melba.[4][6]
Nellie Melba a vtipálek Caruso
[editovat | editovat zdroj]Slavná, ale vysoce náladová operní diva používala často ke zvlhčení hrdla speciální žvýkací smotek z lístků eukalyptu. Mívala ho nachystaný v zákulisí v poháru připraveném pro tento účel. Jejího zvyku si všiml věčný šprýmař Enrico Caruso a při společném vystoupení nahradil eukalypt podobným smotkem silného žvýkacího tabáku. Když si ho Nellie bezmyšlenkovitě vložila do úst, dobře se bavil jejím šklebem, pliváním[7] a patrně i klením.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ HETHERINGTON, Andy. Episode 17: Dame Nellie Melba. In: Sound Of The Hound [online]. June 29 2021 [cit. 15. 1. 2023]. Dostupné z: https://soundofthehound.com/episode-17-dame-nellie-melba/
- ↑ KUŠOVÁ, Tereza. Mistr Gramofon se narodil před sto šedesáti lety. Novinky.cz [online]. 20. 5. 2011 [cit. 15. 1. 2023]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/historie-mistr-gramofon-se-narodil-pred-sto-sedesati-lety-91055
- ↑ a b ZAKŠEVICKÁ, Eva. Australský slavík Nellie Melba (2). Opera plus [online]. 16. 6. 2012 [cit. 15. 1. 2023]. ISSN 1805-0433. Dostupné z: https://operaplus.cz/australsky-slavik-nellie-melba-2/
- ↑ ZAKŠEVICKÁ, Eva. Australský slavík Nellie Melba (2). Opera plus [online]. 16. 6. 2012 [cit. 15. 1. 2023]. ISSN 1805-0433. Dostupné z: https://operaplus.cz/australsky-slavik-nellie-melba-2/?pa=2
- ↑ AVEY, Tori. Opera, Escoffier, and Peaches: The Story Behind the Peach Melba. In: The History Kitchen [online]. August 22, 2012 [cit. 15. 1. 2023]. Dostupné z: https://www.pbs.org/food/the-history-kitchen/opera-escoffier-and-peaches-the-story-behind-the-peach-melba/ Archivováno 30. 9. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ CHALOUPKA, David. Strhující Honeggerova Johanka z Arku v Lyonu – událost, o které se mluví. Opera plus [online]. 31. 1. 2017 [cit. 15. 1. 2023]. ISSN 1805-0433. Dostupné z: https://operaplus.cz/strhujici-honeggerova-johanka-arku-lyonu-udalost-ktere-se-mluvi/?pa=3
- ↑ ZAKŠEVICKÁ, Eva. Australský slavík Nellie Melba (1). Opera plus [online]. 15. 6. 2012 [cit. 15. 1. 2023]. ISSN 1805-0433. Dostupné z: https://operaplus.cz/australsky-slavik-nellie-melba-1/
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DAVIDSON, Jim. Melba, Dame Nellie (1861–1931). In: Australian Dictionary of Biography [online]. Published first in hardcopy 1986 [cit. 15. 1. 2023]. Dostupné z: https://adb.anu.edu.au/biography/melba-dame-nellie-7551
- ZAKŠEVICKÁ, Eva. Australský slavík Nellie Melba (1). Opera plus [online]. 15. 6. 2012 [cit. 15. 1. 2023]. ISSN 1805-0433. Dostupné z: https://operaplus.cz/australsky-slavik-nellie-melba-1/
- ZAKŠEVICKÁ, Eva. Australský slavík Nellie Melba (2). Opera plus [online]. 16. 6. 2012 [cit. 15. 1. 2023]. ISSN 1805-0433. Dostupné z: https://operaplus.cz/australsky-slavik-nellie-melba-2/
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nellie Melba na Wikimedia Commons - Enrico Caruso, jeden z prvních umělců nahrávajících gramodesky
- https://web.archive.org/web/20150626223403/http://www.melbaoperatrust.com.au/about-the-trust/dame-nellie-melba/
- https://web.archive.org/web/20150626213217/http://operaplus.cz/australsky-slavik-nellie-melba-1/
