Nagojská kuchyně
Nagojská kuchyně (名古屋めし, Nagoja meši) je kuchyně japonského města Nagoja a přilehlého regionu. V důsledku kulturních a klimatických rozdílů, rozdílné historii kontaktu s ostatními regiony a rozdílným druhům zeleniny a jiných ingrediencí má nagojská kuchyně unikátní vlastnosti. Ačkoli mnoho pokrmů bylo odvozeno od tamních tradic, figurují zde vlivy zahraničních kuchyní, jmenovitě italské, tchajwanské, indické a čínské.
Nagojská jídla jsou obvykle dochucována pomocí mame miso nebo sójové omáčky tamari (produkované převážně v oblasti Čúbu), které jim propůjčují výraznou chuť.
Tradiční ingrediencí je kóčin, odrůda kuřete; mezi speciality patří krevety.
Stále významnější součástí nagojské kuchyně se stávají recepty inspirované zahraničními pokrmy, např. různé lokální variace na špagety a „tchajwanské“ nudle.
Místní pokrmy zahrnují:
- Tebasaki: kuřecí křídla marinovaná ve sladké omáčce se sezamovými semínky, v podstatě druh jakitori.[1]
- Kišimen: ploché udon nudle s kluzkou texturou, namočené v lehké polévce ze sojové omáčky a ochucené např. pórkem.[1] Konzumován je studený i teplý.
- Červené miso: různé pokrmy využívající červené miso, např. miso kacu (vepřový řízek ve sladké miso zálivce)[1], miso nikomi udon (tvrdé udon nudle dušené v miso polévce)[1], miso oden (oden s příchutí misa) a dote nabe (miso nabemono s masem a zeleninou).
- Ogura toast: toast natřený máslem a džemem z fazolí ogura; pochází z Nagoji a v prefektuře Aiči je běžně podáván v kavárnách.
- Hicumabuši: rýžový pokrm s unagi servírovaný v dřevěné nádobě s víkem.[1] Lze si jej vychutnat třemi způsoby: jako unadon, s kořením, nebo jako čazuke.
- Nagoja kóčin: speciální plemeno kuřete chované ve volném výběhu, vzniklé křížením mezi odrůdami Nagoja a cochin. Dospívá 2,5krát pomaleji než brojler a jeho maso je šťavnaté a jemné, bez výrazné vůně.
- Uiró: rýžový knedlík vyrobený smícháním rýžové mouky s cukrem a následným napařením směsi. Název údajně odkazuje na čínský lék, která se mu barevně podobala. Předpokládá se, že onen lék přinesli do Japonska prodejci čínské medicíny před 15. stoletím.
- Tenmusu: onigiri zabalený v nori s tempurou uprostřed.[2] Tento recept pochází z Cu a v Nagoji se stal oblíbeným.
- Morigučizuke: nakládané Moriguči daikon.[3] Ředkvička, o rozměrech cca jeden a půl metru na délku a dva centimetry v průměru, je nakládána do sudů se saké a kořením; ředkvičky musí být kvůli své délce stáčeny podél vnitřní stěny sudu a pokládány jedna na druhou.
-
Polévka kišimen
-
Miso kacu
-
Miso nikomi udon
-
Hicumabuši
-
Tebasaki
-
Špagety Snkake
-
Špagety teppan
-
Špagety indian
-
Ogura toast
-
Šironoir
-
Tchajwanský ramen
-
Sugakija ramen
-
Onimandžu
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nagoya cuisine na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Nagoya Food Guide [online]. [cit. 2021-08-27]. Dostupné online.
- ↑ INADA, S. Simply Onigiri: fun and creative recipes for Japanese rice balls. [s.l.]: Marshall Cavendish International (Asia) Private Limited, 2011. Dostupné online. ISBN 978-981-4484-95-4.
- ↑ Kikuko. Moriguchidzuke [online]. [cit. 2021-08-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu nagojská kuchyně na Wikimedia Commons
- Nagoya-meshi Promotion Association