Morseova abeceda

Morseova abeceda (obecně morseovka)^{[pozn. 1]}, přesněji Morseův kód, je skupina symbolů, která je používána v telegrafii. Kóduje znaky latinské abecedy, číslice a speciální znaky do kombinací krátkých a dlouhých signálů, tedy v podstatě binárního kódu. Ty je možné přenášet na dálku jednodušším způsobem než znaky celé abecedy nebo mluvené slovo, lze tak srozumitelně komunikovat i při velmi slabém nebo rušeném spojení.

K přenosu morseovky je možné použít zvukový signál, elektrický signál (telegraf) a optický signál (signalizace vlajkami). Záznam probíhá nejčastěji na papír pomocí teček a čárek, ručně nebo automaticky. Nejběžnější použití je dnes v amatérské radiotelegrafii, má ale stále význam i ve vojenské nebo krizové komunikaci. Rychlost komunikace se pohybuje od 60 do 250 znaků za minutu.

Historie

Celá historie vzniku telegrafní abecedy je popsána například v knize Williama G. Pierponta The Art and Skill of Radio Telegraphy. Kódování abecedy podobné tomu dnešnímu vymyslel okolo roku 1840 Alfred Vail, asistent amerického vynálezce, malíře a sochaře Samuela Morse. Ten také uskutečnil v roce 1844 první telegrafické spojení mezi Washingtonem a Baltimorem.

Původní Morseova abeceda obsahovala pouze číslice vyjádřené sekvencí teček – písmena a slova byla v tomto systému kódována jako kombinace číslic. Vail tento nepraktický systém nahradil vlastním, který se později nazýval American Code. Později vznikla verze používaná v Evropě, (viz Mezinárodní telekomunikační unie) až nakonec byly oba kódy sjednoceny a v roce 1918 byla přijata mezinárodní verze „Morseovy“ abecedy (tzv. International Code).

Při volbě kódování byly znaky voleny tak, aby nejfrekventovanějším písmenům (v angličtině) odpovídaly nejkratší sekvence teček a čárek. Proto má také nejfrekventovanější písmeno „E“ vůbec nejkratší znak „•“ (tečka), tedy jeden jediný krátký signál. (Na podobné optimalizaci, kdy nejčastěji používaným znakům je přiřazen nejkratší kód, je založeno také Huffmanovo kódování užívané při bezeztrátové komprimaci dat.)

Užití

Morseovka se od 19. do 20. století používala na celém světě k vysílání a příjmu zpráv telegrafem (elektrický signál po drátech), nebo radiotelegrafem (přenos radiovými vlnami). Přenášená zpráva se nazývá telegram. V pozdější době byly tyto způsoby komunikace díky technologickému pokroku nahrazeny efektivnější telefonií, dálnopisem a od konce 20. století také internetovými službami.

Morseovka je však stále používána pro svou technickou nenáročnost a snadné použití, a to hlavně radioamatéry nebo skauty. Do roku 1996 ji ještě používaly jako prostředek tísňového volání všechny lodě o výtlaku větším než 300 tun. Od začátku 21. století byla telegrafie postupně vytlačena digitálními a satelitními systémy, například globálním námořním a tísňovým systémem GMDSS.

Pro nouzové volání na moři se používal známý signál SOS. Jedná se o nepřerušenou sekvenci tří teček, tří čárek a tří teček. Tento signál byl vybrán kvůli své jednoduchosti a výraznosti, přičemž ve většině jazyků „sos“ nic jiného neznamená. Obecně tradované tvrzení, že má znamenat „save our souls“ (česky „spaste naše duše“, v ruské verzi „spasite od smerti“), je dodatečný výmysl – toto sousloví bylo používáno jen jako mnemotechnická pomůcka. SOS zaznělo i z paluby potápějícího se Titanicu, byť pouze jedenkrát. Ve všech ostatních voláních použil Titanic starší a tehdy ještě rozšířenější nouzový signál CQD (seek you, distress). Pro nouzové volání na souši se používal signál QRRR.^[1]

Morseovka se v současnosti používá také pro dorozumívání s paralyzovanými osobami, kteří nejsou schopni složitějšího druhu komunikace (např. při syndromu uzamčení).^[2]

Existují také snahy o použití Morseovky v mobilních telefonech. Při jejím dobrém ovládání je kódování textových zpráv rychlejší, než pomocí „klávesnice“ na mobilu. Stačí jen 2 tlačítka nebo jen 1 tlačítko s krátkým a dlouhým stiskem. Příjemci je zpráva ovšem zobrazována v latince ^[zdroj?]. V dobách před nástupem chytrých telefonů (konec 90. let, začátek 21. století) byla rychlost telegrafie v porovnání s tehdejšími technologiemi mobilních telefonů několikrát demonstrována v televizních show^[3]. Telegrafista přijal zprávu odvysílanou v morseovce mnohem dříve, než dokázal tutéž zprávu ve formě SMS naťukat a odeslat uživatel běžného telefonu.

Analogicky mohou být příchozí textové zprávy převedeny do Morseovky a zobrazeny pomocí vibrací, což by umožnilo „hands-free čtení“ textových zpráv.

Morseovka se hojně používá v šifrovacích hrách, protože je obecně známá a dá se dobře kódovat mnoha různými způsoby (stačí rozlišit tři typy objektů: tečka, čárka, oddělovač).

Kód

Pro výuku a zapamatování morseovky se často jako mnemotechnická pomůcka používají pomocná slova, jejichž počáteční písmeno a délka slabik odpovídá kódu písmene. U některých písmen může být pomocných slov více (např. F – Filipíny/Fifipírko, I – ibis/Ivan, S – Sekera/Sobota…). Díky lidové tvořivosti existují i další skupiny pomocných slov.

Tato metoda je však nevhodná až kontraproduktivní pro výuku vyšších rychlostí příjmu, které jsou používány v armádě nebo radioamatéry. Při takových rychlostech je nutné si automaticky pamatovat, jaké sekvenci tónů odpovídá jaké písmeno, než jako mezikrok vzpomínat na pomocné slovo. Jejich používání je v tomto případě spíše matoucí, a obvykle se snáze naučí přijímat Morseovy značky sluchem ten, kdo pomocná slova nezná, než ten, kdo se je někdy naučil.

Jinou vhodnou pomůckou je barevná tabulka znaků. Používáním přejde pořadí znaků lépe do paměti a později se uživatel nezdržuje neustálým opakováním pomocných slov.

Základní písmena

Znak	Kód	Ukázka a pomůcka	Znak	Kód	Ukázka a pomůcka
A	`.-`	akát	N	`-.`	národ, nástup, Náchod
B	`-...`	blýskavice	O	`---`	ó náš pán, ó náš háj, ó ó ó
C	`-.-.`	cílovníci	P	`.--.`	papírníci, požárníci
D	`-..`	dálava, dálnice	Q	`--.-`	kvílí orkán
E	`.`	erb	R	`.-.`	rarášek
F	`..-.`	Filipíny, filiálka	S	`...`	sekera, sobota, světluška, severka, silnice
G	`--.`	Grónská zem, gnómóny	T	`-`	tón, trám, trůn, tůň
H	`....`	hrachovina, holubice	U	`..-`	učený, uličník
I	`..`	ibis, Ivan	V	`...-`	vyučený, vyvolený, vinobraní
J	`.---`	jasmín bílý, junácká hůl	W	`.--`	wagón klád, Waltrův vůz, welšský lán, dvojté vé
K	`-.-`	krákorá, kávovník, království	X	`-..-`	Xénokratés, Xénie má
L	`.-..`	lupíneček, lední hokej, liščí doupě	Y	`-.--`	ý se ztrácí, ý se krátí, Ýgar/Ýkar mává
M	`--`	mává, mlází, máchá	Z	`--..`	známá žena, zpíváme si, zrádná žena

Další písmena

Znak	Kód	Pomůcka
CH ----	`----`	chvátá k nám sám
Ä .-.-	`.-.-`
Ë ..-..	`..–..`
Ö ---.	`---.`
Ü ..--	`..--`

Číslice

Znak	Kód	Ukázka	Zkrácený kód
1	`.----`	ukázka	`.-`
2	`..---`	ukázka	`..-`
3	`...--`	ukázka	`...-`
4	`....-`	ukázka
5	`.....`	ukázka	`.`
6	`-....`	ukázka
7	`--...`	ukázka	`-...`
8	`---..`	ukázka	`-..`
9	`----.`	ukázka	`-.`
0	`-----`	ukázka	`-`

Zkrácené kódy číslic je možno užít tehdy, pokud je zřejmé, že se v tu chvíli vysílají číslice a je důležitá co nejvyšší rychlost komunikace. V hojné míře se užívají při radioamatérských soutěžích. Zkrácené kódy se zásadně neužívají, pokud hrozí jejich záměna s písmeny, například pokud jde o číslici uvnitř volacího znaku.

Ostatní znaky

Ostatní znaky patřící do mezinárodní Morseovy abecedy.^[4]

Znak	Kód	Popis
?	`..--..`	otazník
,	`--..--`	čárka
.	`.-.-.-`	tečka
;	`-.-.-.`	středník
/	`-..-.`	lomítko
=	`-...-`	rovnítko
-	`-....-`	pomlčka, spojovník, minus
'	`.----.`	apostrof, tabulátor^[zdroj?]
(	`-.--.`	závorka (otevírací)
)	`-.--.-`	závorka (uzavírací)
"	`.-..-.`	uvozovka
:	`---...`	dvojtečka
+	`.-.-.`	plus, křížek
_	`..--.-`	podtržítko
@	`.--.-.`	zavináč

Vykřičník

Vykřičník v mezinárodním Morseově kódu chybí,^[4]^[5] ale existují různé neoficiální varianty.

Zavináč

Znak @ byl oficiálně přidán do Morseovy abecedy^[5] v prosinci 2003 na zasedání ITU. Byl prvním přidaným znakem po několika desetiletích. Předchozí nový znak byl přidán ještě před 2. světovou válkou^[6].

Znak pro zavináč vznikl spojením kódů pro „A“ a „C“, což je zkratka pro „at commercial“. Nový kód se oficiálně jmenuje „commat“ (zkratka pro „commercial at“, formální anglický název pro zavináč).

Další možnosti rozšíření

Ze 32 možných pětisignálových kombinací je v Mezinárodní Morseově abecedě nějakému znaku přiřazena jen polovina, což poskytuje teoretickou možnost rozšíření na další důležité a frekventované znaky. Šestisignálových kombinací je použito jen 11 z možných 64. Při případném rozšiřování je vždy třeba zvážit, zda přínos (zrychlení komunikace) převáží nad nevýhodami (nutnost všech uživatelů učit se další znaky).

Lze také ad hoc rozšířit morseovku o nějaké neoficiální znaky pro účely konkrétní šifry, hry apod.

Příklady

I love you

SOS

Pomůcka pro čtení Morseovy abecedy

Její použití je jednoduché a vhodné zvláště pro děti, které se teprve učí přijímat zprávy. Při čtení postupujeme zleva doprava. Každé políčko představuje část jednoho vyslaného znaku a to podle barvy (tečka nebo čárka) a sloupce (pořadí tečky či čárky ve vysílaném znaku). V následující tabulce představují modrá pole čárku a žlutá tečku.

Pokud Váš prohlížeč nepodporuje kaskádové styly nebo z jiného důvodu nevidíte barevná políčka, pak vězte, že modré (čárka) je vždy políčko horní (T, M, X, U, …) a žluté (tečka) je políčko spodní (E, I, S, D, Z, …).

T	M	O	Ch
			Ö
		G	Q
			Z
	N	K	Y
			C
		D	X
			B
E	A	W	J
			P
		R	Ä
			L
	I	U	Ü
			F
		S	V
			H

Tabulku je možné dále rozšířit o speciální či národní znaky, případně číslice. Velmi podstatně se nám ale zvětší její formát.

Příklad čtení

Přijato: -..-

Rozdělíme přijatý znak na jednotlivé části.
- Postupujeme zleva doprava.
Vybereme políčko v prvním sloupci odpovídající první části (čárka) – T
- Dále již postupujeme pouze v řádku s vybraným písmenem.
Vybereme políčko v druhém sloupci odpovídající druhé části (tečka) – N
Vybereme políčko v třetím sloupci odpovídající třetí části (tečka) – D
Vybereme políčko v čtvrtém sloupci odpovídající čtvrté části (čárka) – X
- Zpracovali jsme všechny části. Písmeno X odpovídá přijatému znaku -..-

Tempo „PARIS“

Při vysílání Morseovy abecedy v akustické podobě se používají následující pravidla:^[7]

základní časovou jednotkou je délka tečky
čárka má stejnou dobu trvání jako tři tečky
zvuková pauza uvnitř značky má stejnou dobu trvání jako jedna tečka
zvuková pauza mezi značkami má stejnou dobu trvání jako jedna čárka
zvuková pauza mezi slovy má stejnou dobu trvání jako sedm teček

Tyto poměry umožňují sluchem zcela spolehlivě rozlišit tečku od čárky i druh akustické pauzy. Za další, poměr celkové doby trvání vysílání tečky nebo čárky včetně pauzy uvnitř značky je 2:1, což usnadňuje udržet konstantní rychlost vysílání. Tempo vysílání je tedy obdobné, jako kdybychom na hudební nástroj tečku hráli jako osminovou notu a čárku jako čtvrťovou notu, pochopitelně pokud předpokládáme, že hrajeme značně staccato.

Pro určení rychlosti vysílání se bere jako reference pětipísmenné slovo „PARIS“ (celkem 10 teček, 4 čárky, 4 mezery). Celková doba jeho odvysílání včetně mezery za slovem je tedy 50 základních jednotek (délek teček). Pokud tedy například hovoříme o tempu vysílání 12 slov za minutu (WPM, words per minute), odpovídá to právě rychlosti průměrně jednoho písmene (znaku) za sekundu (12*5 = 60 znaků za minutu), délka tečky je 60/(12*50) = 0,1 sekundy.

Morseova signální lampa

Pro předávání zpráv na menší vzdálenosti za přiměřené viditelnosti je možno používat morseovu signální lampu, kdy se nejedná o přenos elektrických impulsů po drátech nebo rádiově ale o přenos pomocí světelného paprsku. Tento způsob se často využívá v lodní dopravě a u vojenských námořních sil. Výhodou je, že vysílání neporuší rádiový klid. Nevýhodou je naopak snadné prozrazení vysílajícího objektu a nutná přímá dohlednost mezi vysílající a přijímací stranou. Protože světelný zdroj (žárovka, výbojka) nelze použít pro rychlé střídání stavu svítí/nesvítí, používá se předsazená clona tvořená několika žaluziemi, které se otevírají/zavírají vysílající obsluhou.

Poznámky

↑ Vžila se fonetická výslovnost [morseovka], případně [morzeovka], ačkoliv eponym Morse se vyslovuje [mórs].

Reference

↑ Ham Radio History [online]. ARRL [cit. 2023-06-02]. Kapitola Historical Terms – SOS. Dostupné online. (anglicky)
↑ YANG, C. H. Adaptive Morse code communication system for severely disabled individuals. Medical Engineering & Physics. 2000-1, roč. 22, čís. 1, s. 59–66. PMID: 10817949. Dostupné online [cit. 2019-10-06]. ISSN 1350-4533. PMID 10817949.
↑ F8BBL. morse vs sms. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
↑ ^a ^b M.1677 : International Morse code. www.itu.int [online]. ITU, 2009-10-03 [cit. 2020-04-27]. Dostupné online.
↑ ^a ^b V morseovce už si odešlete i e-mail. Technet [online]. MAFRA, 2004-02-25 [cit. 2020-04-27]. Dostupné online.
↑ SYMBOL ADDED TO MORSE CODE [online]. The Associated Press, 2004-02-17 [cit. 2012-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-17. (anglicky)
↑ Telegrafie - co to je [online]. Český radioklub, 1998 [cit. 2018-03-16]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Morseova abeceda na Wikimedia Commons
Galerie Morseova abeceda na Wikimedia Commons
Téma Morseovka ve Wikicitátech
Morseova abeceda – informace o morseovce, Samuelu Morseovi, telegrafii + online překladač
Morseova abeceda a převodní tabulka – web věnovaný morseově abecedě a její historii
Překladač morseovy abecedy Archivováno 23. 8. 2015 na Wayback Machine. – Překladač morseovy abecedy s možností volby znaků pro čárku/tečku a možností šifrování/dešifrování (binární kód, velká a malá písmena ap.)
Program na výcvik Morseovy abecedy na Linuxu a psychologické vysvětlení pozadí Kochovy metody.

[1] Vžila se fonetická výslovnost [morseovka], případně [morzeovka], ačkoliv eponym Morse se vyslovuje [mórs].

[2] Ham Radio History [online]. ARRL [cit. 2023-06-02]. Kapitola Historical Terms – SOS. Dostupné online. (anglicky)

[3] YANG, C. H. Adaptive Morse code communication system for severely disabled individuals. Medical Engineering & Physics. 2000-1, roč. 22, čís. 1, s. 59–66. PMID: 10817949. Dostupné online [cit. 2019-10-06]. ISSN 1350-4533. PMID 10817949.

[4] F8BBL. morse vs sms. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

[M.1677-1-5] M.1677 : International Morse code. www.itu.int [online]. ITU, 2009-10-03 [cit. 2020-04-27]. Dostupné online.

[TechnetMorseZavin-6] V morseovce už si odešlete i e-mail. Technet [online]. MAFRA, 2004-02-25 [cit. 2020-04-27]. Dostupné online.

[7] SYMBOL ADDED TO MORSE CODE [online]. The Associated Press, 2004-02-17 [cit. 2012-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-17. (anglicky)

[8] Telegrafie - co to je [online]. Český radioklub, 1998 [cit. 2018-03-16]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[pozn. 1]

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]