Mocnosti
Mocnosti neboli Potence (řecky Ἐξουσίαι, Exousìai) jsou podle křesťanské angelologie založené na klasifikaci Dionysia Areopagity[1] šestým řádem andělů, patřícím do druhé hierarchie klasické tradice, prostřední z „nebeských vládců“, která nad ně zahrnuje také kategorii Síly a Panstva. Mocnosti, tak známé v latinském světě, odpovídají v hebrejštině Elohim, o nichž se zmiňuje Bible.[2]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]| Hierarchie andělů podle Pseudo-Dionysia Areopagity | ||
| 9 8 7 |
Serafové (lat. Seraphim) Cherubové (Cherubim) Trůny (Thronus) |
ANDĚLSKÁ HIERARCHIE |
| 6 5 4 |
Panstva (Dominationes) Síly (Virtutes) Mocnosti (Potestates) | |
| 3 2 1 |
Knížata (Principatus) Archandělé (Archangelus) Andělé (Angelus) | |
| 6 5 4 |
Biskupové Kněží Jáhni |
CÍRKEVNÍ HIERARCHIE |
| 3 2 1 |
Zasvěcené osoby Pokřtění křesťané Katechumeni | |
Podle tradice jsou Mocnosti andělé sídlící na Slunci, které Dionýsios popisuje jako obdařené „nadpozemskou a inteligentní mocí“[3] se dvěma křídly v barvách duhy, zatímco pozdější křesťanská ikonografie je zpravidla zobrazovala v modré barvě.[4] Papež Řehoř Veliký, který andělské chóry proslavil na latinském Západě tím, že každého z nich spojil s drahým kamenem, spojoval Mocnosti s beryliem.[5]
O Mocnostech se zmiňuje Pavel z Tarsu v Listu Kolosanům – Kol 1, 16 (Kral, ČEP) a v Listu Efezským – Ef 1, 21 (Kral, ČEP); Ef 3, 10 (Kral, ČEP).[6] V míře, v jaké jsou ztotožňovány s Elohim, jsou Mocnosti také různými myšlenkovými proudy považovány za skutečné tvůrce hmatatelného světa a prvního člověka, za ty, kteří podle Genesis například prohlásili: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. [...] Teď je člověk jako jeden z nás“.[7]
Ve středověku jim byly přisuzovány vlastnosti moudrosti (řecky Σοφία, Sophia), rozvahy (lat. prudentia), aritmetiky a schopnost vést dobro proti zlu, jako u Danta, pro něhož jsou Mocnosti hybnou inteligencí Slunečního nebe, kde sídlí duše moudrých a filozofů.[8]
Duchové formy
[editovat | editovat zdroj]V ezoterické perspektivě antroposofie Rudolfa Steinera jsou Elohimové sedm slunečních duchů, kteří řídí vývoj celého planetárního systému Země směrem k následující kosmické epoše. Na rozdíl od Knížat, která předsedají vývoji lidstva v různých časových a dějinných cyklech, se tedy Mocnosti starají spíše o osud dějin Země jako celku. Steiner je také nazývá „duchy formy“, neboť jsou tvůrci pevného živlu; jsou to stvořitelé zmínění v knize Genesis, kteří člověku vdechli vědomí Ega, a to prostřednictvím oběti své duchovní substance, po níž se jich šest stáhlo ze Země během hyperborejského věku po odtržení Slunce, zatímco zůstal pouze jeden, ten, který je v biblické tradici znám jako Jahve.[9] Jahve se později od Země oddělil také během lemurského věku, když se usídlil na Měsíci jako antagonistický duch Lucifer.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potestà (angeli) na italské Wikipedii.
- ↑ DIONIGI. De coelesti hierarchia, italský překlad Gerarchie celesti. Teramo: Tilopa editore, 1981. (italsky)
- ↑ BRESCIA, Fioravante. Riflessioni su Chiesa e Cristianesimo. [s.l.]: GDS, 2012. S. 10. (italsky)
- ↑ GIOVETTI, Paola. Le vie dell'arcangelo. [s.l.]: Mediterranee, 2005. S. 24. (italsky)
- ↑ PISANI, Giuliano. I volti segreti di Giotto: le rivelazioni della Cappella degli Scrovegni, § 14. [s.l.]: Rizzoli, 2008. (italsky)
- ↑ GREGORIO MAGNO. Homilia in Evangelia, XXXIV, 7; PL, LXXVI, col. 1250. [s.l.]: [s.n.] (italsky)
- ↑ Le gerarchie angeliche [online]. francobampi.it [cit. 2025-02-28]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Gn 1, 26 (Kral, ČEP); Gn 3, 22 (Kral, ČEP)
- ↑ Cielo quarto del Paradiso [online]. dante.global [cit. 2025-02-28]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ STEINER, Rudolf. Angeli all'opera, § 5, Gradi del divenire umano a § 6, Gli Spiriti della forma portatori del progresso e del regresso, conferenze del 1908, O.O. 105 [online]. archiatiedizioni.it, 1908-08-10 [cit. 2025-02-28]. (italsky) Originální text: Die Entwicklung von Erde und Mensch. Překlad Giusi Graziuso. Svazek 1. [s.l.]: Archiati Verlag, 2008. (německy)
- ↑ Angeli e antroposofia, "La Luna" [online]. angelologia.it, rev. 2016-03-05 [cit. 2025-02-28]. Dostupné online. (italsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Powers na Wikimedia Commons
