Hierarchie andělů
Podle židovské a později křesťanské tradice jsou andělé uspořádáni do hierarchie různých řádů, ve středověku nazývaných andělské chóry.
Tyto hierarchie se skládají z mezistupňů mezi Bohem a člověkem, neboť spojují a popisují vztah mezi absolutní božskou transcendencí a jeho působením ve světě.[1]
Pseudo-Dionysios Areopagita ve své knize De coelesti hierarchia poukazuje na některé pasáže Nového zákona, konkrétně na List Efezanům[2] a List Kolosanům,[3] na jejichž základě vytváří schéma tří hierarchií, sfér či triád andělů, z nichž každá obsahuje tři řády či chóry. V sestupném pořadí podle moci jsou to:
- První sféra: Serafíni, Cherubíni, Trůny
- Druhá sféra: Panstva, Síly, Mocnosti
- Třetí sféra: Knížata, Archandělé, Andělé
Podle starověkých mysteriózních tradic byla každá hierarchie ztotožněna s jednou z oběžných drah hvězd, z nichž vycházel chór, skrytá harmonie známá jako „hudba sfér“.[4]
Původ a osud andělských hierarchií
[editovat | editovat zdroj]První náznak hierarchií nacházíme ve Starém zákoně, kde se andělé, ačkoli se zpočátku jevili jako pouzí zástupci Jahveho a teprve později získali konotace samostatných entit,[5] v Jákobově snu objevují na žebříku spojujícím nebe se zemí.[6] Výrazněji se jejich přítomnost projeví v hebrejských spisech rozšířených mezi 3. a následujícím 5. stoletím př. n. l., jako je Hekhalot a Kniha Henochova,[7] kde je výstup stejnojmenného patriarchy na nebesa popsán jako přechod postupných andělských zástupů až k blaženému vidění Jména.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gerarchia degli angeli na italské Wikipedii.
- ↑ Grande Enciclopedia Illustrata della Bibbia. [s.l.]: PIEMME, 1997. S. I, 56. (italsky)
- ↑ Ef 1, 21 (Kral, ČEP)
- ↑ Kol 1, 16 (Kral, ČEP)
- ↑ Srov. AA.VV. La musica. [s.l.]: Jaca Book, 2000. S. 46-47.; také Rivista d'Italia, Società editrice Dante Alighieri.Chybí název periodika! 1900, čís. 2, s. 369. (italsky)
- ↑ V Bibli je samotné slovo „Bůh“ často nahrazováno slovem „anděl Páně“, doslova: „posel Páně“.
- ↑ DE MOTTONI, Barbara Faes. San Bonaventura e la scala di Giacobbe: letture di angelologia, § 2. [s.l.]: Bibliopolis, 1995. S. 39 a násl. (italsky)
- ↑ Text není kanonický pro katolickou církev, ale je kanonický pro koptskou křesťanskou církev.
