Moše Ja'alon
Moše Ja'alon משה יעלון | |
---|---|
23. ministr obrany Izraele | |
Ve funkci: 18. března 2013 – 22. května 2016 | |
Předseda vlády | Benjamin Netanjahu |
Předchůdce | Ehud Barak |
Nástupce | Avigdor Lieberman |
Stranická příslušnost | |
Členství | Likud (2009–2016 ) Kachol lavan (od 2016) |
Vojenská služba | |
Služba | Izraelské obranné síly |
Doba služby | 1968–2005 |
Hodnost | generálporučík náčelník GŠ |
Bitvy/války | jomkipurská válka operace Lítání první libanonská válka jiholibanonský konflikt první intifáda druhá intifáda |
Narození | 24. června 1950 (74 let) Kirjat Chajim, Izrael |
Kneset | 18., 19., 20. |
Příbuzní | Simha Goldin (druhý bratranec) Static |
Sídlo | Maccabim-Reut |
Alma mater | Haifská univerzita |
Profese | politik, voják a důstojník |
Ocenění | legionář Záslužné legie rytíř Řádu čestné legie |
Webová stránka | mosheyaalon.com |
Commons | Moshe Ya'alon |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Moše „Boogie“ Ja'alon (hebrejsky משֶׁה "בּוֹגִי" יַעֲלוֹן, rodným jménem Moše Smilansky; * 24. června 1950 Kirjat Chajim, Izrael) je izraelský politik za Kachol lavan, dříve poslanec Knesetu za stranu Likud a ministr obrany.
Z politických funkcí byl v minulosti vicepremiérem, z vojenských pak náčelníkem Generálního štábu izraelské armády a ředitelem vojenské rozvědky.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Ja'alon se narodil jako Moše Smilansky na předměstí Haify, Kirjat Chajim, kde i vyrostl. Byl činný v mládežnickém hnutí dělnického sionismu ha-Noar ha-Oved ve-ha-Lomed a od roku 1968 v rámci své povinné vojenské služby sloužil v oddílu pěchotní brigády Nachal s názvem Ja'alon, po kterém přijal jméno.[1] Po absolvování povinné vojenské služby se stal členem kibucu Grofit v aravské oblasti poblíž Ejlatu. Studoval na Haifské univerzitě, kde získal titul bakalář v oboru politických věd.[1] Je ženatý a má tři děti.[1]
Vojenská kariéra
[editovat | editovat zdroj]Po Jomkipurské válce v roce 1973, kde sloužil jako rezervista, se Ja'alon opět vrátil do armády a sloužil ve výsadkářské brigádě a Sajeret Matkal.[1]
V roce 1995 byl jmenován ředitelem vojenské zpravodajské služby Aman a v roce 1998 velícím důstojníkem izraelského centrálního velitelství odpovědného za Západní břeh.[1] Na této pozici byl i v září 2000, kdy vypukla takzvaná druhá intifáda. Náčelníkem Generálního štábu byl jmenován 9. července 2002 a tuto funkci zastával až do 1. června 2005.[1] Hlavním cílem po celou dobu jeho služby bylo potlačit druhou intifádu.
V únoru 2005 se tehdejší ministr obrany Šaul Mofaz rozhodl neprodloužit Ja'alonovu službu v pozici náčelníka GŠ pro příští rok. Jednalo se o vyvrcholení sporů mezi Mofazem a Ja'alonem, které částečně ještě vzrostlo kvůli Ja'alonově kritice Šaronova plánu na stažení se z Gazy. Na postu náčelníka štábu skončil 1. června 2005 a následnému izraelskému stažení již dohlížel jeho nástupce Dan Chaluc.
V prosinci 2005 podali na Ja'alona ve Washingtonu žalobu příbuzní obětí z ostřelování libanonského města Kana z roku 1996 za jeho podíl na jejich smrti. Koncem roku 2006 byl Ja'alon na soukromé fundraisingové cestě na Novém Zélandu pořádané Židovským národním fondem. Aucklandský distriktní soudce při té příležitosti vydal příkaz k jeho zatčení za údajné válečné zločiny za jeho podíl na zabití vůdce Hamásu Saleha Šahída ve městě Gaza, při kterém bylo zabito 14 arabských civilistů, s komentářem, že Nový Zéland je povinen dodržovat Ženevské úmluvy na ochranu obětí války.[2] Novozélandský nejvyšší státní zástupce Michael Cullen však příkaz zrušil, jelikož dospěl k závěru, že neexistují dostatečné důkazy.[2][3]
V lednu 2008 prohlásil během diskuse v Interdisciplinárním centru, že: „Neexistuje žádný způsob, jak stabilizovat situace na celém světě a zejména na Blízkém východě, bez konfrontace Íránu.“[4]
Po odchodu z funkce náčelníka Generálního štábu pracoval v think tanku Washingtonský institut pro blízkovýchodní politiku a stal se starším vědeckým pracovníkem na Adelsonově institutu strategických studií při Šalemově centru pro mezinárodní a blízkovýchodní studia. Byl rovněž předsedou centra pro židovskou identitu a kulturu v Bejt Moraša v Jeruzalémě.
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]Poslancem Knesetu byl poprvé zvolen ve volbách v roce 2009 za stranu Likud. Následně se stal členem druhé Netanjahuovy vlády, v níž zastával post vicepremiéra a ministra pro strategické záležitosti. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2013, po nichž se stal ministrem obrany. Poslanecký mandát obhájil rovněž ve volbách v roce 2015.[5] Post ministra obrany si ponechal i ve čtvrté Netanjahuově vládě.[6]
20. května 2016 oznámil Ja'alon rezignaci na funkci ministra i poslance; zdůraznil však, že nemá v úmyslu zcela odejít ze společenského a politického života Izraele. Záhy nato opustil Likud a stal se členem nové koalice Kachol lavan vedené Binjaminem Gancem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moshe Ya'alon na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Moše Ja'alon [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael [cit. 2009-03-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Ex-Israeli army chief praises NZ for wiping arrest warrant [online]. New Zealand Herald, 2006-12-3 [cit. 2009-03-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Government overrules war-crimes arrest order [online]. New Zealand Herald, 2006-12-1 [cit. 2009-03-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BODNER, Alisa. Interview with Former IDF Chief-of-Staff Moshe Yaalon [online]. The College Zionist [cit. 2009-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-10. (anglicky)
- ↑ All 120 incoming Knesset members [online]. The Times of Israel [cit. 2015-03-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHARON, Itamar. Who’s who in Netanyahu’s 2015 government [online]. The Times of Israel, 2015-05-15 [cit. 2015-05-17]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Moše Ja'alon na Wikimedia Commons
- Osoba Moše Ja'alon ve Wikicitátech
- (anglicky) Oficiální internetové stránky Archivováno 22. 1. 2009 na Wayback Machine.
- Profily
- (anglicky) Kneset – Moše Ja'alon
- (anglicky) Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael – Moše Ja'alon
- (anglicky) Adelsonův institut strategických studií – Moše Ja'alon Archivováno 12. 2. 2009 na Wayback Machine.
- (anglicky) Jewish Virtual Library – Moše Ja'alon
- Články
- (anglicky) The Jerusalem Post – Ya'alon No need ever to remove any settlements (04/2010)