Ejnat Wilf
| Ejnat Wilf עינת וילף | |
|---|---|
 Ejnat Wilf | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Acma'ut, dříve Izraelská strana práce |
| Narození | 11. prosince 1970 (53 let) Jeruzalém, Izrael |
| Kneset | 18. |
| Choť | Richard Gutjahr (od 2007) |
| Alma mater | Harvard University, INSEAD, Univerzita v Cambridgi |
| Profese | politička a spisovatelka |
| Webová stránka | www |
| Commons | Einat Wilf |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ejnat Wilf (hebrejsky: עינת וילף) je izraelská politoložka, spisovatelka, politička a bývalá poslankyně Knesetu za Izraelskou stranu práce a stranu Acma'ut (Nezávislosti).
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodila se 11. prosince 1970 v Jeruzalému. Získala vysokoškolské vzdělání bakalářského stupně v oboru správní politika na Harvardově univerzitě, dále magisterský titul na vysoké škole INSEAD a doktorát z politologie na univerzitě v Cambridgi. Žije v Tel Avivu, je vdaná. Hovoří hebrejsky, anglicky, a francouzsky. Sloužila v izraelské armádě, kde dosáhla hodnosti poručíka a působila ve zpravodajských jednotkách.[1] Konkrétně šlo o jednotku 8200, takzvanou šmone matajim, která se zabývá shromažďováním informací a jejich dekódováním.[2]
Politická dráha
[editovat | editovat zdroj]Působila jako poradkyně Šimona Perese, je zakládající členkou organizace KolDor.[1]
Do Knesetu nastoupila po volbách roku 2009, ve kterých kandidovala za Stranu práce. Členkou parlamentu se stala až v lednu 2010 jako náhradnice.[1] Nahradila dosavadního poslance Ofira Pinese.[2] Působí v parlamentním výboru House Committee, ve výboru pro zahraniční záležitosti a obranu a ve výboru pro vzdělávání, kulturu a sport.[1]
17. ledna 2011 oznámil dosavadní předseda Strany práce Ehud Barak, že stranu opouští a zakládá novou politickou stranu nazvanou Acma'ut, do které spolu s ním odešli i další čtyři poslanci Strany práce: Šalom Simchon, Orit Noked, Matan Vilnaj a Ejnat Wilf.[3] Zatímco zbytek Strany práce pak opustil vládní koalici, strana Acma'ut včetně Ejnat Wilf zůstala součástí vládní většiny.
Dílo (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- WILF, Einat. My Israel, our generation. [s.l.]: Booksurge.com, 2007. 134 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4196-5913-3, ISBN 1-4196-5913-8. OCLC 233697803 (anglicky)
- WILF, Einat. Global Actors and Global Politics: The Case of the World Jewish Congress Campaign Against the Swiss Banks. Dissertation, Cambridge, 2008 (anglicky)[4]
- WILF, Einat. Winning the war of words : essays on Zionism and Israel. United States: CreateSpace, 2015. iv, 187 s. Dostupné online. ISBN 978-1-5150-7297-3, ISBN 1-5150-7297-5. OCLC 1003529620 (anglicky)
- SCHWARTZ, Adi; שורץ, עדי. Milḥemet zekhut ha-shivah = The war of return : ha-ḳerav ʻal beʻayat ha-peliṭim ha-Falasṭinim ṿe-ekh Yiśraʼel yekholah lenatseaḥ bo. Ḥevel Modiʻin: [s.n.], 2018. 300 s. Dostupné online. ISBN 978-965-566-700-4, ISBN 965-566-700-6. OCLC 1038047969 (hebrejsky)
- SCHWARTZ, Adi. Der Kampf um Rückkehr Wie die westliche Nachsicht für den palästinensischen Traum den Frieden behindert hat. 1. Auflage. vyd. Leipzig: [s.n.], 2022. 288 s. Dostupné online. ISBN 978-3-95565-551-8, ISBN 3-95565-551-2. OCLC 1330209985 (německy)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Ejnat Wilf [online]. Kneset [cit. 2011-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Meet The Knesset #2: Einat Wilf [online]. Aruc Ševa [cit. 2011-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ehud Barak announces defection from Labor, formation of new party [online]. Haaretz [cit. 2011-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Annual Report 2007-2008 [online]. Cambridge: Faculty of Social and Political Sciences. Univerzita v Cambridgi [cit. 2023-04-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ejnat Wilf na Wikimedia Commons - (anglicky) Kneset – Ejnat Wilf
- (anglicky) Osobní stránky Ejnat Wilf
