Přeskočit na obsah

Luisa Koburská, vévodkyně z Fife

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luisa Koburská
Princess Royal, vévodkyně z Fife
Portrét
Princezna Luisa, 1901
Úplné jménoLuisa Viktorie Alexandra Dagmar
Křest10. května 1867
Narození20. února 1867
Marlborough House, Londýn
Úmrtí4. ledna 1931 (63 let)
Portman Square, Londýn
Sňatek27. července 1889
ManželAlexandr Duff, 1. vévoda z Fife
PotomciAlastair Duff
Alexandra, 2. vévodkyně z Fife
Maud, hraběnka ze Southesku
RodWettinové
DynastieKoburkové
OtecEduard VII.
MatkaAlexandra Dánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luisa, královská princezna a vévodkyně z Fife, (Luisa Viktorie Alexandra Dagmar;[1] 20. února 1867, Marlborough House – 4. ledna 1931, Londýn), byla třetí dítě a nejstarší dcera krále Eduarda VII. a královny Alexandry Britské; byla mladší sestrou krále Jiřího V. Luise byl v roce 1905 udělen titul královská princezna.[2] Luisa, známá svou plachou a tichou osobností, zůstala po celý svůj život nenápadným členem královské rodiny.[3]

Původ

[editovat | editovat zdroj]
Princezna Luisa na portrétu Jamese G. Middletona, 1872

Luisa se narodila 20. února 1867 v Marlborough House, londýnské rezidenci svých rodičů, prince a princezny z Walesu.[3] Její babičkou z otcovy strany byla britská královna Viktorie a dědem z matčiny strany dánský král Kristián IX. Od narození měla jako vnučka britského panovníka titul Její královská Výsost princezna Louise z Walesu. [4][5] Většinu dětství strávila v Sandringham House v Norfolku.[3] Pokřtěna byla 10. května roku 1867 v kapli jejího rodného domu Marlborough House, londýnské rezidence jejích rodičů. Křest provedl Charles Longley, arcibiskup z Canterbury. Většinu svého dětství strávila v Sandringhamu, Stejně jako její sestry Viktorie a Maud se vzdělávala pod dohledem vychovatelů a studovala hru na kytaru u Cathariny Prattenové.[6] V mládí byla Louise popisována jako velmi uzavřená dívka.[3]

Louise a její sestry Viktorie a Maud byly družičkami na svatbě své tety z otcovy strany princezny Beatrix s princem Jindřichem z Battenbergu v roce 1885.[7]

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]
Vévodkyně Luisa s manželem, c.1911

Navzdory matčině snaze udržet dcery neprovdané a po jejím boku se Louise v sobotu 27. července 1889 v soukromé kapli v Buckinghamském paláci provdala za Alexandra Duffa, šestého hraběte z Fife, který byl o osmnáct let starší než ona, a obřad vedl arcibiskup z Canterbury.[8] Jejími družičkami byly princezny Maud a Viktorie z Walesu, Viktorie Marie z Teku, Marie Luisa a Helena Viktorie ze Šlesvicka-Holštýnska a hraběnky Feodora, Helena a Valda Gleichenovy.[8]

Dva dny po svatbě jej královna Viktorie jmenovala vévodou z Fife a markýzem z Macduffu v titulu peera Spojeného království. Patent o zřízení tohoto vévodství obsahoval standardní odkaz legitimním dědicům mužského pohlaví.[9] 24. dubna 1900 po narození jejich dvou dcer královna Viktorie podepsala patent o zřízení druhého vévodství z Fife spolu s hrabstvím Macduff v titulu peera Spojeného království se zvláštním odkazem: v případě, že se nenajde mužský dědic, přejdou tyto tituly na dcery 1. vévody a poté na jejich mužské potomky.

Z jejich manželství se narodily tři děti, syn a dvě dcery, prvorozený syn se však narodil mrtvý:

  • 1. Alastair Duff, markýz Macduff (*/† 16. 6. 1890)
  • 2. Alexandra Duff (17. 5. 1891 Londýn – 26. 2. 1959 tamtéž), vévodkyně z Fife

⚭ 1913 Artur z Connaughtu (13. 1. 1883 Windsor – 12. 9. 1938 Londýn), 3. generální guvernér v Jižní Africe v letech 1920–1924

  • 3. Maud Duff (3. 4. 1893 Londýn – 14. 12. 1945 tamtéž)

⚭ 1923 Charles Carnegie, 11. hrabě ze Southesku (23. 9. 1893 Edinburgh – 16. 2. 1992 Brechin)

Princess Royal

[editovat | editovat zdroj]
Princezna Luisa s dcerami, princeznou Maud (vlevo) a princeznou Alexandrou (vpravo), 1911

9. listopadu roku 1905 udělil král Eduard VII. Luise titul Princess Royal, nejvyšší titul určený pro ženského člena královské rodiny, tradičně udělovaný každé další nejstarší královské dceři. Současně král oznámil, že její dvě dcery budou mít titul princezen Velké Británie a Irska. Od té doby se Luisa oficiálně titulovala HRH The Princess Royal.[5]

V prosinci roku 1911, během cesty do Egypta, ztroskotala loď, na níž se plavila vévodkyně se svou rodinou, nedaleko marockých břehů. Vévoda Fife se sám vrhl na pomoc ženě a dětem; všichni vyvázli z nehody bez viditelné újmy na zdraví, vévoda Alexander však poté onemocněl zánětem pohrudnice, pravděpodobně v souvislosti s katastrofou, následkem kterého v lednu roku 1912 v egyptském Asuánu zemřel. Vévodkyně Luisa se po smrti manžela psychicky zhroutila.[3]

Pozdější léta života a smrt

[editovat | editovat zdroj]

Po smrti manžela vedla Louise samotářský život. Občas doprovázela svou matku a sestru Viktorii na společenské události. V letech předcházejících její smrti trpěla Louise srdeční chorobou. V říjnu 1929 v Mar Lodge onemocněla krvácením do žaludku a byla převezena zpět do Londýna.[10]

Louise podlehla srdeční chorobě ve spánku 4. ledna 1931 ve 14:30 ve věku 63 let ve svém domě na Portman Square 15 v Londýně, u jejího lůžka byly přítomny její dvě dcery Alexandra a Maud.[10]

V době své smrti byla desátá v pořadí na trůn. Její bratr, král Jiří V., napsal jejich sestře Maud: „Louise v posledních měsících trpěla tak strašně, že nezbývá než děkovat Bohu. Je v pokoji se svými drahými. Ale je to pro nás smutné a ztráta sestry se nás blízce dotýká." Byla pohřbena v kapli svatého Jiří na hradě Windsor,později byly její ostatky převezeny do soukromé kaple v Mar Lodge v Braemaru v hrabství Aberdeenshire. [10]

Rodokmen

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
 František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 Ernest I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
 Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 princ Albert
 
 
 
 
 
 
 Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
 Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 Eduard VII.
 
 
 
 
 
 
 Jiří III.
 
 
 Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
 Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
 královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
 František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
 Augusta Reuss Ebersdorf
 
Luisa Koburská
 
 
 
 
 
 Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburský-Beck
 
 
 Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
 Frederika Schliebenská
 
 
 Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
 Karel Hesensko-Kasselský
 
 
 Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
 Luisa Dánská a Norská
 
 
 Alexandra Dánská
 
 
 
 
 
 
 Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
 Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
 Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
 Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
 Frederik Dánský
 
 
 Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
 Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Collections Online | British Museum. www.britishmuseum.org [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ The Royal Family > Royal titles > Style and title of The Princess Royal. web.archive.org [online]. 2008-07-27 [cit. 2023-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-07-27. 
  3. ↑ a b c d e The stories of Queen Victoria’s granddaughters: Princess Louise of Wales [online]. 2015-07-27 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ EILERS, A. Marlene. Queen Victoria's Descendants. Baltimore, Maryland: Genealogical Publishing Co., 1987. ISBN 9163059649.. S. 176. 
  5. ↑ a b WEIR, Alison. Britain's Royal Families, The Complete Genealogy. Londýn: Random House, 2008. ISBN 9780099539735.. S. 320. 
  6. ↑ Ever heard of Catharina Pratten, the star guitarist and composer who taught Queen Victoria’s daughters?. Classic FM [online]. [cit. 2025-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Prince and Princess Henry of Battenberg with their bridesmaids and others on their wedding day - National Portrait Gallery. www.npg.org.uk [online]. [cit. 2025-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b Sydney Prior Hall (1842-1922) - The Marriage of Princess Louise of Wales with the Duke of Fife at Buckingham Palace, 27th July 1889. www.rct.uk [online]. [cit. 2025-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Page 4077 | Issue 25958, 27 July 1889 | London Gazette | The Gazette. www.thegazette.co.uk [online]. [cit. 2025-01-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c TIMES, Special Cable to THE NEW YORK. PRINCESS LOUISE DIES IN HER SLEEP; Eldest Sister of King George V Succumbs to Heart Disease at 63 After Long Illness. DAUGHTERS AT BEDSIDE Princess Royal Lived In Seclusion Since Death of Husband, Duke of Fife, in 1912. Husband Died in 1912. Daughters Present at Death. Anxiety at Her Birth. Created Princess Royal in 1905.. The New York Times. 1931-01-05. Dostupné online [cit. 2025-01-13]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Princess Royal
Předchůdce:
Viktorie 		1905–1931
Luisa Koburská, vévodkyně z Fife 		Nástupce:
Marie
Britské princezny
Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny. Tam, kde princezna mohla být nebo je potomkem Jiřího I. více než jednou, je použit její nejstarší původ, podle kterého nesla nebo nese svůj titul.
1. generace
2. generace
3. generace
4. generace
5. generace
6. generace
7. generace
8. generace
9. generace
10. generace
11. generace
12. generace
Princezny, kterým byl titul odebrán, a způsobilé ženy, které tento titul nepoužívají, jsou zobrazeny kurzívou.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Luisa_Koburská,_vévodkyně_z_Fife&oldid=24565559“