Marie Höfnerová-Žlábková
| Marie Höfnerová-Žlábková | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. února 1883 Zdíkov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1963 (ve věku 79–80 let) České Budějovice  Československo |
| Povolání | učitelka, spisovatelka a sociální pracovnice |
| Rodiče | Jan Žlábek Marie Lešetická |
| Manžel(ka) | Emanuel Höfner |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Höfnerová-Žlábková[1] (17. února 1883 Zdíkov[2] – 1963 České Budějovice) byla česká pedagožka, spisovatelka a sociální pracovnice.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v roce 1883 ve Zdíkově. Její rodiče byli Jan Žlábek (1854), řídící učitel ve Zdíkově a Marie Žlábková-Lešetická z Netolic. Měla pět sourozenců – Karolina Terezie Rýznerová (* 3. 10. 1885), Jan František (* 13. 2. 1887), František (* 1. 1. 1891), Anna Žofie Kollerová (* 14. 5. 1892), Ludmila Vesecká (* 25. 5. 1895)[2].
Měšťanskou školu absolvovala v Českých Budějovicích, maturitní zkoušku složila na Státním ústavu učitelek v Praze. Po studiích se věnovala pedagogické praxi. Během praxe se vypracovala na ředitelku střední školy (Humpolec, Hlinsko). Vdala se za Emanuela Höfnera – občanský sňatek r. 1937, církevní sňatek r. 1939. Její manžel zemřel 23. února 1947.[2][3]
Byla redaktorkou učitelského tisku. Jako spisovatelka se věnovala dramatu a literatuře pro mládež. Pohádce „Do říše divů“ byla udělena z nadace architekta J. Novotného cena pro vědy a umění[1]. Velkou část života věnovala osvětě a emancipačním snahám v oblasti sexuální výchovy[3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Hudebniny
[editovat | editovat zdroj]- Nad hrobem: píseň v lidovém tónu – zhudebnil Gustav Roob; napsala pro Církev československou. Praha: nákladem Tiskového družstva Církve československé, 1921
- Sokolská písnička – Karel Pospíšil. Praha: Československá obec sokolská, 1930?
- Šel světem tich: pro sólo, sbor a varhany – složil Alois Tregler. Praha: Ústřední rada Církve československé, 1937; 1949
Drama
[editovat | editovat zdroj]- Do říše divů: pohádková výpravná hra pro děti o 3 dějstvích s předehrou a dohrou – hudbu složil Gustav Roob. Pelhřimov: nákladem a tiskem E. Šprongla, 1920
- Matka: hra o jednom dějství k uctění památky padlých vojínů, jmenovitě k oslavám dušičkovým – České Budějovice: nákladem vlastním, 1925
- Matka: jednoaktovka: hra k uctění památky padlých vojínů, k svátku matek a dušiček; K němu: vánoční legenda: jednoaktovka – melodramatická hudba Antonín Ptáček. Praha: Maria Höfnerová-Žlábková, 1938
Próza
[editovat | editovat zdroj]- Z čarovného kornoutku: pohádky a vyprávěnky našim dětem – 3 barevné obrázky a 14 černých obrázků nakreslila A. Kredbová. České Budějovice: J. Svátek, Jihočeské lidové knihkupectví, 1919
- Duše české ženy – České Budějovice: nákladem vlastním, 1921; 1924
- Rozžatá i zhaslá světla – dospívajícím dívkám. České Budějovice: Karel Ausobský, 1921
- O myších vouskách: japonská pohádka – ilustroval K. Čihák, České Budějovice: Grafický ústav Pejša a spol., 1923
- Rozsypané hvězdičky: pohádky a vyprávěnky – ilustroval K. Čihák. České Budějovice: F. Böhm, 1923
- Kašpárkova dobrodružství – ilustroval Václav Čutta. Praha: Tiskové a nakladatelské družstvo Církve československé, 1924
- O zlatém kruhu: jihočeská pohádka – ilustroval Julius Bous. České Budějovice: nákladem vlastním, 1925
- O zlatém kruhu a jiné pohádky a povídky – Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1929
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 160.
- ↑ a b c SOA Praha [online]. [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
- ↑ a b MÜGLOVÁ, Marcela. Marie Žlábková-Höfnerová jako učitelka a osvětářka. Diplomová práce [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta. Katedra společenských věd, 2015 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Höfnerová-Žlábková
- Marie Žlábková mravně pohoršující? K životnímu osudu emancipované ženy z první poloviny 20. století
- Památník národního písemnictví Archivováno 1. 7. 2020 na Wayback Machine.
