Gustav Roob

Gustav Roob
Gustav Roob
	Gustav Roob
Základní informace
Narození	29. ledna 1879; Lochovice; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. září 1947 (ve věku 68 let); Karlovy Vary; Československo
Žánry	klasická hudba, opera a opereta
Povolání	dirigent, hudební skladatel, violoncellista a učitel
Nástroje	violoncello
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Roob, pokřtěn Augustin Václav Tomáš Roob (29. ledna 1879 Lochovice^[1] – 11. září 1947 Karlovy Vary), byl český hudební skladatel.

Život

V dětství přišel o otce a rodina se z Lochovic přestěhovala do Prahy. Navštěvoval hudební školu na Smíchově. Vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na violoncello a skladbu u Antonína Dvořáka. Vojenskou službu absolvoval u vojenské hudby 88. pěšího pluku v Praze a později u 63. pěšího pluku v Bystřici v Sedmihradsku. Tam byl v roce 1900 jmenován kapelníkem. V té době byl nejmladším kapelníkem v rakouské armádě. S plukem putoval do Pljevlje v dnešní Černé Hoře.

Po návratu do Čech se stal členem orchestru České filharmonie a po čtyřech letech v orchestru Německého divadla v Praze. Nějakou dobu byl učitelem hudby v rodině knížete Maxe Egona II. Fürstenberga na zámku v Lánech. Posléze žil v Hořovicích a živil se jako učitel hudby. Spolupracoval s amatérskými divadelními a loutkohereckými soubory. Psal pro ně scénickou hudbu. V roce 1947 utonul nešťastnou náhodou v Ohři. Rukopisná pozůstalost je uložena v Českém muzeu hudby v Praze.

Dílo (výběr)

Roob byl velmi plodný skladatel a šíře jeho záběru je obdivuhodná. Zkomponoval na 380 číslovaných skladeb. Psal skladby pro klavír, komorní hudbu, symfonie, kantáty, opery, operety, pantomimy atd. Několik prací získalo ceny Českou akademií věd a umění a Magistrátem hlavního města Prahy.

Klavírní skladby

Zvuky melancholie op. 25
Poetické nálady op. 27
Humoreska (z opery Čertova mlýnice)
V zlatých strunách (1919],
Notturna I. a II. (1921)
Miniatury op. 74 (1923)
4 poetické nálady op. 212
2 ukolébavky (pro prasynovce Petra Roba)

Komorní skladby

6 Morceaux caracteristiques op. 3 (1909)
Česká humoreska pro housle a klavír (1923)
Notturno op. 21 pro housle, violoncello a harfu
4 smyčcové kvartety „fantastické“
Pathetický smyčcový kvartet

Orchestrální skladby

Svatební košile (symfonická báseň, 1906)
Tajemná hrana op. 38 (podle básně Josefa Wenziga, 1911)
Bitva u Lipan op. 290 (1928)
Mír op. 290 (1928)
Symfonie fis-moll
Symfonie g-moll
Rumunská suita op. 30 (1905)
4 dramatické ouvertury

Písně

Romantické sny op. 47 (7 písní v tónu baladickém, Karel Hynek Mácha)
Dvě písně op. 48 (Percy Bysshe Shelley)
Štěstí (slova Quido Maria Vyskočil)
Na ztlumených strunách op. 63 (1923)
Dědovy písně op. 129

Pantomimy

Paní Modrovouska op. 58 (1910, scénář Quido Maria Vyskočil)
Frýdštejn op. 66 (1917)
Z mé duše op. 79 (1918)
Bílý páv op. 260 (1926, Quido Maria Vyskočil)
Upír
Dítě

Opery

Krista (libreto Břetislav Ludvík, 1909 až 1910,)
Skaláci, op. 46 (libreto Břetislav Ludvík, 1909)
Srdce Pikangovo op. 51 (Julius Zeyer, 1909,)
Host op. 54 (Quido Maria Vyskočil, 1910/11)
Ovčákova kletba op. 76 (1918)
Mrtvý vítěz op. 81 (M. Richardi, 1919)
Ve tmách života op. 94 (Arnošt Czech z Czechenherzu, 1921)
Babiččina Viktorka op. 97 (František Heran)
Duše zvonů (velikonoční zázrak o 3 obrazech, Quido Maria Vyskočil, 1924)
O vůdcovství op. 214 (Quido Maria Vyskočil, 1924,)

Komponoval také hudbu k sokolským cvičením a pochodům, mužské sbory. Napsal hudbu pro melodram K. Barocha: Tyrš a scénickou hudbu pro uvedení Goethova Fausta (1932). V rukopise zůstalo ještě několik oper a operet, melodramy a kantáty (např. Kantáta ruská na námět Rudolfa Medka).

Žijící příbuzní

prasynovec Petr Rob

pra pra neteř Lucie Robová Volemanová

pra pra pra synovec Vít Voleman

Literatura

Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
Wolfgang Suppan, Armin Suppan: Das Neue Lexikon des Blasmusikwesens, 4. Auflage, Freiburg-Tiengen, Blasmusikverlag Schulz GmbH, 1994, ISBN 3-923058-07-1
Emil Rameis: Die Österreichische Militärmusik von Ihren Anfängen bis zum Jahre 1918, in: Alta Musica, Band 2, Internationale Gesellschaft zur Erforschung und Förderung der Blasmusik, (IGEB), Tutzing, Hans Schneider Verlag, 1976, ISBN 3-7952-0174-8 ISBN 978-3-7952-0174-6
Joseph Damański: Die Militär-Kapellmeister Österreich-Ungarns - Illustriertes biographisches Lexikon, Leipzig: Paltur, 1904, 144 p.

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Roob na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gustav Roob
Život a dílo Archivováno 11. 6. 2020 na Wayback Machine.
Slovníkové heslo v databázi amatérského divadla

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[1]