Marie Alžběta Salm-Reifferscheidt-Raitz
| Marie Alžběta Salm-Reifferscheidt-Raitz | |
|---|---|
| Narození | 17. srpna 1931 Rájec nad Svitavou  Československo |
| Úmrtí | 15. června 2022 (ve věku 90 let) Vídeň  Rakousko |
| Místo pohřbení | Hřbitov Salmů |
| Choť | (1956–1971) Jiří (Georg) Čubuk (1928–1984) |
| Děti | Georg (* 1958) Leopold (* 1961) |
| Rodiče | Hugo Mikuláš Salm-Reifferscheidt-Raitz (1893–1946) a Leopoldine Mensdorff-Pouilly (1895–1980) |
| Příbuzní | bratr: Hugo Maria Salm-Reifferscheidt-Raitz (1933–1974) sestra: Ida Salm-Reifferscheidt-Raitz, provd. Schoellerová (1921–2021) sestra: Elisabeth Salm-Reifferscheidt-Raitz, provd. Hartigová (1925–1992) švagr: Philipp von Schoeller (1921–2008) švagr: Heinrich Hartig (1921–2000) synovec: Hugo Christian Salm-Reifferscheidt-Raitz (* 1973) děd: Hugo Leopold ze Salm-Reifferscheidt-Raitzu (1863–1903) babička: Eleonora ze Sternbergu (1873–1960) praděd: Hugo Karel ze Salm-Reifferscheidt-Raitzu (1832–1890) prababička: Alžběta z Liechtensteinu (1832–1894) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Marie Alžběta Salm-Reifferscheidt-Raitz (17. srpna 1931 Rájec nad Svitavou[1] – 15. června 2022 Vídeň) byla starohraběnka z moravské linie šlechtického rodu Salm-Reifferscheidtů – Salm-Reifferscheidt-Raitz. Po nástupu komunistického režimu nemohla studovat a pracovala v administrativě nebo jako řidička nákladních vozů. V roce 1957 emigrovala do Rakouska, kde se živila jako pojišťovací agentka. Po roce 1989 se vrátila do České republiky. Od roku 1992 usilovala v restitučních sporech o vrácení rodového majetku včetně zámku v Rájci nad Svitavou.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Marie Alžběta se narodila na zámku v Rájci nad Svitavou jako třetí dcera knížete Hugo Mikuláše z rodu Salm-Reifferscheidt-Raitz (1893–1946) a Leopoldiny, rozené Mensdorff-Pouilly (1895–1980).[pozn. 1] Doma jí říkali Marielise nebo Marilis.[2] Měla starší sestry Idu (1921–2021)[3][4] a Elišku (1925–1992) a mladšího bratra Huga Maria (1933–1974), který zemřel na rakovinu plic.[5][pozn. 2] Nejprve měla domácí učitelku a ve škole skládala jen zkoušky. Od třetí třídy navštěvovala veřejnou školu.[2] Během německé okupace chodila i s bratrem do německé školy.[2] V rodině se mluvilo anglicky, česky a od okupace i německy.[5]
Kníže Hugo Mikuláš se s rodinou za první republiky trvale usídlil na zámku v Rájci nad Svitavou. Za 2. světové války se přihlásil k německému občanství, podle Marie Alžběty tak učinil po velkém nátlaku kvůli ochraně 120 rodin zaměstnanců proti nacistům.[7] Po válce požádal o obnovení československého občanství, definitivního rozhodnutí úřadů se už ale nedožil – zemřel 2. března 1946. Osmnáct dní po smrti mu bylo doručeno pouze osvědčení o udělení prozatímního československého občanství.[8]
Poté byl zámek rodině zkonfiskován, ale mohla v něm dál bydlet – ve třech místnostech. Kvůli svému původu a nedostatku peněz nemohla jít Marie Alžběta studovat na vysokou školu, po maturitě, kterou složila v Blansku, tedy začala pracovat v administrativě podniku Metra Blansko.[5] Poté šest let řídila nákladní vozy jako zaměstnankyně ČSAD Brno.
V roce 1956 se vdala za Jiřího Čubuka, syna ruského emigranta, který zemřel při výslechu v roce 1949.[7] V roce 1957 emigrovali přes Bulharsko a Jugoslávii do Rakouska,[6] kde již žily dvě její sestry. Téhož roku tam odešla i její matka.[9] Ve Vídni se manželům narodili synové Georg a Leopold.
V Rakousku Marie Alžběta pracovala od roku 1973 jako pojišťovací agentka.[7][6] V roce 1964 za svou rodinou emigroval i její bratr Hugo. Předtím však byl v Čechách odveden k Pomocným technickým praporům a z prašné práce v dolech onemocněl rakovinou. Zemřel tak již ve věku 40 let.[7]
Po sametové revoluci se Marie Alžběta začala z Vídně pravidelně vracet do Česka a zažádala o vydání rodového majetku. K tomuto účelu založila se svou sestrou a synovcem akciovou společnost Salm.[6] Restituční spor se státem, jehož předmětem byl mj. zámek v Rájci, který rodině patřil téměř dvě stě let, trval více než dvě desetiletí. Z lesů dostali Salmové zpět 570 hektarů.[10]
K vydání rodového majetku sestry Ida Schoellerová a Marie Alžběta Salm-Reifferscheidt-Raitz potřebovaly doložit, že jejich otec Hugo Mikuláš Salm byl československým občanem. Snažily se dokázat, že k německé národnosti se přihlásil pod nátlakem. Ministerstvo vnitra mu však československé občanství nepřiznalo. Sestry neuspěly se stížnostmi na postup ministerstva a soudy pak již nepovolily obnovu procesu týkajícího se občanství Huga Mikuláše Salma. V květnu 2021 zamítl stížnost Marie Salm-Reifferscheidt-Raitz v této věci Ústavní soud (sestra Ida zemřela, a řízení o její stížnosti tak bylo zastaveno).[4][11]
Ve volbách v roce 2004 Marie Salm-Reifferscheidt-Raitz neúspěšně kandidovala do senátu v obvodě č. 49 – Blansko jako členka Koruny České.[12] Zúčastnila se natáčení 17. dílu českého dokumentárního seriálu Modrá krev, který Česká televize uvedla v roce 2023.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Rodiče Mikuláš Salm-Reifferscheidt-Raitz (14. 10. 1893 Blansko – 2. 3. 1946 Rájec nad Svitavou) a Leopoldine, roz. Mensdorff-Pouilly (6. 9. 1895 Boskovice – 30. 3. 1980 Vídeň) uzavřeli sňatek 23. listopadu 1920 v Boskovicích.[1] Otec byl roku 1931 až do smrti těžce nemocný.[2]
- ↑ Bratr Hugo Maria Salm-Reifferscheidt-Raitz (12. 12. 1933 Brno – 4. 10. 1974 Vídeň) byl přiřazen k PTP v Kladně, kde pracoval v uhelných dolech.[5] Během závalu byl zraněn, už v dětství trpěl potížemi s průduškami a navíc kouřil. V roce 1964 se dostal přes Mezinárodní červený kříž do zahraničí.[6] V Gmundenu se 26. září 1970 se jeho manželkou stala Silvia Gabrielle Scheid (* 25. 5. 1944 Vídeň).[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Salm-Reifferscheidtů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-08-18 [cit. 2024-05-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d DOČEKAL, Boris. Osudy českých šlechticů. Jihlava: Listen, 2002. 144 s. ISBN 80-86526-00-3. S. 125. Dále jen Osudy českých šlechticů.
- ↑ CHARVÁT, Jan. Ve Sloupu se loučili s hraběnkou Salmovou. Ostatky uložili na tamním hřbitově. Denik.cz [online]. 2022-09-16. Dostupné online.
- ↑ a b Salmova dcera nedosáhla obnovy řízení o uznání otcova občanství. Ústavní soud stížnost zamítl. ČT 24 [online]. 2021-5-3. Dostupné online.
- ↑ a b c d Osudy českých šlechticů, s 127
- ↑ a b c d Osudy českých šlechticů, s 128
- ↑ a b c d KRÁLOVÁ, Táňa. Starohraběnka Marielise. Dotyk.cz [online]. 2016-7-7. Dostupné online.
- ↑ ÚS bude opět řešit spory ohledně státního občanství knížete Salma [online]. Advokátní deník, 2021-01-12 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ KULAVIAKOVÁ, Dagmar. Marie Salmová: Věřím, že rodový majetek získáme zpět. Deník.cz [online]. 2009-12-6. Dostupné online.
- ↑ KRÁLOVÁ, Táňa. Dobrá věc trvá dlouho, ví starohraběnka Marie Salmová. Čtvrtstoletí bojuje o očištění jména svého otce a rodový majetek. iHNed.cz [online]. 2017-8-3. Dostupné online.
- ↑ ČTK. ÚS bude opět řešit spory ohledně státního občanství knížete Salma. Advokatnidenik.cz [online]. 2021-1-12. Dostupné online.
- ↑ Jmenné seznamy a přehledy | volby.cz. volby.cz [online]. [cit. 2018-01-16]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DOČEKAL, Boris. Osudy českých šlechticů. Jihlava: Listen, 2002. 144 s. ISBN 80-86526-00-3. Kapitola Myslím až na generaci vnuků. Hraběnka Marie Alžběta Salmová.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Rodokmen Salmů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek) Archivováno 19. 10. 2021 na Wayback Machine.
- Marie Alžběta Salmová na portále Paměť národa
