Mariánský sloup (Poděbrady)
| Mariánský sloup (Poděbrady) | |
|---|---|
 Mariánský sloup | |
| Základní údaje | |
| Rok vzniku | 1765 |
| Umělecký směr | rokoko |
| Kód památky | 35365/2-1926 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Popis | |
| Materiál | pískovec |
| Umístění | |
| Umístění | Jiřího náměstí, Poděbrady |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′33,91″ s. š., 15°7′2,91″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mariánský sloup na Jiřího náměstí v Poděbradech v okrese Nymburk je pískovcový rokokový mariánský sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie (latinsky Immaculaty) a čtyřmi sochami světců na podstavci kolem sloupu. Pochází z roku 1765. Sousoší je od roku 1965 chráněno jako kulturní památka.[1]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]
Na počátku 30. let 18. století poděbradská městská rada odsouhlasila náhradu zchátralé sochy Panny Marie, stojící odedávna na rynku, novým sousoším. Město však na stavbu nemělo peníze. První model sochy vytvořil poděbradský sochař a řezbář Václav Bergman. Děkan Antonín Gottfried Mollinari však nebyl spokojen, a proto další model vytvořil řezbář z Kostelce nad Černými lesy. Dlouho se však nic nedělo.[2]
Zájem o novou sochu opět ožil až za morové epidemie roku 1762. Mor město zachvátil už v letech 1712–1714 a 1747–1749. Obyvatelé města chtěli stavbou nové sochy napomoci tomu, aby epidemie město tentokrát ušetřila. V letech 1762–1765 pomocí sbírky shromáždili potřebné finanční prostředky. Na rynek bylo sousoší umístěno roku 1765. Dle Hrabětové je autorství sousoší připisováno místnímu sochaři Josefu Bergmannovi (1713–1789).[3] Naopak dle Šmilauerové není tvůrce konečné podoby sousoší s jistotou znám, neboť se nedochovaly příslušné městské knihy.[2]
První větší oprava proběhla roku 1837. V 19. století byl sloup nakolik poškozen zatékáním dešťové vody, že mu hrozilo zřícení. Roku 1896 bylo sousoší opraveno akademickým sochařem A. Horákem. Tehdy k němu byl vyroben železný plůtek navržený sochařem Bohuslavem Schnirchem (později odstraněn). Oprava byla financována sbírkou.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Sloup má bohatě členěný podstavec na několikastupňovém soklu, ozdobený rokokovými ornamenty. V jeho rozích stojí sochy svatého Václava, svatého Vojtěcha, svatého Floriána a svatého Prokopa.[4] Původně bylo složení soch jiné, protože do roku 1837 se na místě sv. Václava nacházela docha svatého Gotharda.[2] Uprostřed podstavce je hranolový postament, který přechází ve štíhlý sloup s korintskou hlavicí a sochou Panny Marie.[5] V minulosti se o svátcích všech uvedených světců ke sloupu konala procesí.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-14]. Identifikátor záznamu 147142 : sloup se sousoším – Mariánský sloup. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c ŠMILAUEROVÁ, Eva. Poděbrady v proměnách staletí (1. díl). Praha: Scriptorium, 2001. ISBN 80-86197-30-1. S. 161.
- ↑ a b c HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 7. díl [online]. Poděbradské noviny, 2017-07-04 [cit. 2023-10-10]. S. 5. Dostupné online.
- ↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1999.
- ↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Památky Nymburska: soupis nemovitých památek na okrese Nymburk. Poděbrady: Polabské muzeum, 1998. 83 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu mariánský sloup na náměstí v Poděbradech na Wikimedia Commons
