Procesí
Procesí je náboženský obřad, organizovaný průvod na určité místo. Výraz vychází z latinského processio, „postup, pochod“.
Římský katolicismus
[editovat | editovat zdroj]V římskokatolické církvi je procesí průvodem, který může probíhat v kostele nebo, v rámci jedné farnosti, mimo něj. Venkovní procesí začínají kostele a opět v něm končí, účastní se jich kněz, ministranti i prostí věřící a zahrnují například společnou modlitbu nebo nošení kříže a korouhví. Můžou mít charakter prosebný (na svatého Marka či křížové dny), kajícný, děkovný nebo svátostný (slavnost Božího těla). V Česku mají počátek v raném středověku, rozvinula se v jeho vrcholné a pozdní fázi, a nejvíce se rozmohla v době barokní.[1][2] Procesí kterým začíná mše se označuje jako vstupní průvod.
Starořecké náboženství
[editovat | editovat zdroj]Ve starořeckém náboženství bylo procesí (πομπή pompé) standardním prvkem veřejného kultu jednotlivých polis, ale pořádala je také některé mysterijní kulty. Končívala zpravidla ve svatyni božstva, k jehož poctě byla konána, místa, z kterého vycházela, se ale různila, mohlo se jednat například o prytaneion (sídlo zastupitelstva obce) nebo městské brány. Součástí průvodu bývala také zvířata určená k oběti a nesené posvátné předměty (hiera) a obřadní pomůcky, někdy i socha božstva.[3][4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SPUNAR, Pavel. procesí [online]. Religionistická encyklopedie [cit. 2025-02-13]. Dostupné online.
- ↑ HOLUBOVÁ, Markéta. procesí. In: TYLLNER, Lubomír. Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 2. svazek. Věcná část O−Ž. Praha: Mladá fronta, 2007. ISBN 9788020417121. S. 192–193.
- ↑ LARSON, Jennifer. Ancient Greek Cults: A Guide. [s.l.]: Routledge, 2007. ISBN 0-203-35698-5. S. 6–7. (anglicky)
- ↑ WENMAN, Cassandra L. Procession, Greek [online]. Wiley Online Library, 26. 10. 2012 [cit. 2025-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
