Lucien Carr
| Lucien Carr | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. března 1925 New York |
| Úmrtí | 28. ledna 2005 (ve věku 79 let) Washington, D.C. |
| Příčina úmrtí | rakovina kostí |
| Alma mater | Kolumbijská univerzita |
| Povolání | novinář |
| Zaměstnavatel | Washingtonova univerzita |
| Děti | Caleb Carr |
| Rodiče | Marion Howland (Maria) Carr[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lucien Carr (1. března 1925 New York – 28. ledna 2005 Washington, D.C.) byl klíčovým členem skupiny v New Yorku, jejíž činnost se považuje za základ beat generation (do této skupiny dále patřili Jack Kerouac, Allen Ginsberg či William S. Burroughs). Později pracoval pro United Press International.
Život
[editovat | editovat zdroj]Dětství
[editovat | editovat zdroj]Carr se narodil v New Yorku. Jeho rodiče Marion Howland a Russel Carr pocházeli z bohatých a společensky významných rodin. Po jejich rozvodu v roce 1930 se Carr se svou matkou přestěhoval do Saint Louis, kde strávil zbytek svého dětství. Na škole se seznámil s Davidem Kammererem, mladým učitelem na univerzitě v St. Louis. Kammerer chodil na základní školu s Williamem Burroughsem, se kterým také dříve cestoval do Evropy.
Na Kolumbijské univerzitě
[editovat | editovat zdroj]Na podzim roku 1943 nastoupil ke studiu na Kolumbijské univerzitě. Na devatenáctiletého mladíka byl velmi sečtělý. Seznámil se zde s Edie Parkerovou, přítelkyní Jacka Kerouaca, později i samotným Kerouacem a oba velice zaujal. V prosinci Lucienovi zaklepal na dveře pokoje mladý obrýlený Žid, ptaje se, co že to u něj hraje za hudbu. Byl to Allen Ginsberg, v té době sedmnáctiletý. S Carrem si rozuměl a později byl přizván k Edie Parkerové do bytu, kde se seznámil s Kerouacem.
Vražda v Riverside Park
[editovat | editovat zdroj]Lucien Carr byl době svých studií obtěžován Davidem Kammererem – oním učitelem z Carrova pozdního dětství. Carrovi to v podstatě nevadilo, věděl ale, jak je na něj Kammerer upnutý a občas mu to působilo nepříjemnosti. V létě roku 1944 Kammererův tlak na Carra zesílil natolik, že už se nedal snést. Vyhrožoval jeho dívce násilím a prohlašoval, že spáchá sebevraždu, pokud nebude jeho láska opětována. Po jedné z mnoha hádek došlo k potyčce, ve které Kammerer utrpěl smrtelné zranění. Carr jeho tělo hodil do řeky a vyhledal Burroughse a Kerouaca, kteří ho přesvědčili, že bude nejlepší, aby se šel přiznat na policii. O těchto událostech oba spisovatelé napsali útlou knihu A hroši se uvařili ve svých nádržích (v anglickém originále And the Hippos Were Boiled in Their Tanks). Americký deník Daily News o případu mluvil jako o „vraždě ze cti“. Carr byl odsouzen k jednomu až dvaceti letům vězení za vraždu druhého stupně. Po dvou letech v nápravném zařízení Elmira ve státě New York byl propuštěn.
Pozdější život a smrt
[editovat | editovat zdroj]Po svém propuštění začal pracovat pro United Press (pozdější United Press International). Oženil se s Franceskou van Hartz. Měli spolu tři děti – Simona, Caleba a Ethana. Caleb vydal několik knih, a stal se tak spisovatelem, kterým si jeho otec vždy přál být. Carr pracoval v UPI 47 let až do svého odchodu do důchodu v roce 1993. Jeho editorská práce byla přesným opakem jeho mladého já. Psal velmi stručně a výstižně (zatímco zamlada si potrpěl na až pompézní vyjadřování a velkou slovní zásobu). Tento svůj styl prosazoval i ve výuce mladých reportérů.
Lucien Carr zemřel v George Washington University Hospital ve státě Washington, D.C., na rakovinu.
Odkazy ke Carrově osobě v umění
[editovat | editovat zdroj]Zbav se svých miláčků
[editovat | editovat zdroj]Zbav se svých miláčků (2013, v angličtině Kill Your Darlings) je životopisný film věnující se Allenu Ginsbergovi. Ačkoliv je zde Ginsberg ústřední postavou, hlavní roli zaujímá právě Lucien Carr. Film začíná Ginsbergovým nástupem na Kolumbijskou univerzitu a končí vraždou Kammerera. Film je natočen podle knihy A hroši se uvařili ve svých nádržích, která je ovšem považována za fikci – zromantizovanou verzi událostí. Caleb, syn Luciena Carra, podal na autory filmu trestní oznámení. Dle jeho slov je jen „Ginsbergovou zkreslenou představou o událostech“.
Allen Ginsberg ve svém pravděpodobně nejvýznamnějším díle Carra několikrát zmiňuje. Celá báseň byla také původně Carrovi věnována, avšak ten se chtěl definitivně oprostit od svého bouřlivého mládí a požádal Ginsberga, aby bylo jeho jméno odstraněno.
Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TURNER, Steve. Jack Kerouac: Hipster s andělskou hlavou. Brno: JOTA, 2006. ISBN 80-7217-369-3
- GINSBERG, Allen. Neposílejte mi už žádné dopisy. Praha: Maťa, 2012. ISBN 978-80-7287-159-9
- TYTELL, John. Nazí andělé. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-104-4
