Přeskočit na obsah

Lucien Carr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lucien Carr
Narození1. března 1925
New York
Úmrtí28. ledna 2005 (ve věku 79 let)
Washington, D.C.
Příčina úmrtírakovina kostí
Alma materKolumbijská univerzita
Povolánínovinář
ZaměstnavatelWashingtonova univerzita
DětiCaleb Carr
RodičeMarion Howland (Maria) Carr[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucien Carr (1. března 1925 New York28. ledna 2005 Washington, D.C.) byl klíčovým členem skupiny v New Yorku, jejíž činnost se považuje za základ beat generation (do této skupiny dále patřili Jack Kerouac, Allen Ginsberg či William S. Burroughs). Později pracoval pro United Press International.

Carr se narodil v New Yorku. Jeho rodiče Marion Howland a Russel Carr pocházeli z bohatých a společensky významných rodin. Po jejich rozvodu v roce 1930 se Carr se svou matkou přestěhoval do Saint Louis, kde strávil zbytek svého dětství. Na škole se seznámil s Davidem Kammererem, mladým učitelem na univerzitě v St. Louis. Kammerer chodil na základní školu s Williamem Burroughsem, se kterým také dříve cestoval do Evropy.

Na Kolumbijské univerzitě

[editovat | editovat zdroj]

Na podzim roku 1943 nastoupil ke studiu na Kolumbijské univerzitě. Na devatenáctiletého mladíka byl velmi sečtělý. Seznámil se zde s Edie Parkerovou, přítelkyní Jacka Kerouaca, později i samotným Kerouacem a oba velice zaujal. V prosinci Lucienovi zaklepal na dveře pokoje mladý obrýlený Žid, ptaje se, co že to u něj hraje za hudbu. Byl to Allen Ginsberg, v té době sedmnáctiletý. S Carrem si rozuměl a později byl přizván k Edie Parkerové do bytu, kde se seznámil s Kerouacem.

Vražda v Riverside Park

[editovat | editovat zdroj]

Lucien Carr byl době svých studií obtěžován Davidem Kammererem – oním učitelem z Carrova pozdního dětství. Carrovi to v podstatě nevadilo, věděl ale, jak je na něj Kammerer upnutý a občas mu to působilo nepříjemnosti. V létě roku 1944 Kammererův tlak na Carra zesílil natolik, že už se nedal snést. Vyhrožoval jeho dívce násilím a prohlašoval, že spáchá sebevraždu, pokud nebude jeho láska opětována. Po jedné z mnoha hádek došlo k potyčce, ve které Kammerer utrpěl smrtelné zranění. Carr jeho tělo hodil do řeky a vyhledal Burroughse a Kerouaca, kteří ho přesvědčili, že bude nejlepší, aby se šel přiznat na policii. O těchto událostech oba spisovatelé napsali útlou knihu A hroši se uvařili ve svých nádržích (v anglickém originále And the Hippos Were Boiled in Their Tanks). Americký deník Daily News o případu mluvil jako o „vraždě ze cti“. Carr byl odsouzen k jednomu až dvaceti letům vězení za vraždu druhého stupně. Po dvou letech v nápravném zařízení Elmira ve státě New York byl propuštěn.

Pozdější život a smrt

[editovat | editovat zdroj]

Po svém propuštění začal pracovat pro United Press (pozdější United Press International). Oženil se s Franceskou van Hartz. Měli spolu tři děti – Simona, Caleba a Ethana. Caleb vydal několik knih, a stal se tak spisovatelem, kterým si jeho otec vždy přál být. Carr pracoval v UPI 47 let až do svého odchodu do důchodu v roce 1993. Jeho editorská práce byla přesným opakem jeho mladého já. Psal velmi stručně a výstižně (zatímco zamlada si potrpěl na až pompézní vyjadřování a velkou slovní zásobu). Tento svůj styl prosazoval i ve výuce mladých reportérů.

Lucien Carr zemřel v George Washington University Hospital ve státě Washington, D.C., na rakovinu.

Odkazy ke Carrově osobě v umění

[editovat | editovat zdroj]

Zbav se svých miláčků

[editovat | editovat zdroj]

Zbav se svých miláčků (2013, v angličtině Kill Your Darlings) je životopisný film věnující se Allenu Ginsbergovi. Ačkoliv je zde Ginsberg ústřední postavou, hlavní roli zaujímá právě Lucien Carr. Film začíná Ginsbergovým nástupem na Kolumbijskou univerzitu a končí vraždou Kammerera. Film je natočen podle knihy A hroši se uvařili ve svých nádržích, která je ovšem považována za fikci – zromantizovanou verzi událostí. Caleb, syn Luciena Carra, podal na autory filmu trestní oznámení. Dle jeho slov je jen „Ginsbergovou zkreslenou představou o událostech“.

Allen Ginsberg ve svém pravděpodobně nejvýznamnějším díle Carra několikrát zmiňuje. Celá báseň byla také původně Carrovi věnována, avšak ten se chtěl definitivně oprostit od svého bouřlivého mládí a požádal Ginsberga, aby bylo jeho jméno odstraněno.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]