Přeskočit na obsah

Louis Agassiz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Louis Agassiz
Narození28. května 1807
Haut-Vully
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Úmrtí14. prosince 1873 (ve věku 66 let)
Cambridge, Massachusetts
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Alma materCuryšská univerzita (1824–1826)
Univerzita Heidelberg (od 1826)
Erlangensko-norimberská univerzita (do 1828)
Mnichovská univerzita (do 1830)
PracovištěMuseum of Comparative Zoology (1859–1873)
Neuchâtelská univerzita
Cornellova univerzita
Harvardova univerzita
Oborybotanika, geologie, glaciologie, ichtyologie a biologie
OceněníWollastonova medaile (1836)
zahraniční člen Královské společnosti (1838)
rytíř Řádu čestné legie (1859)
Copleyho medaile (1861)
člen Královské společnosti
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Cecile Braun (1832–1848)
Elizabeth Cabot Agassiz (1850–1873)
DětiAlexander Emanuel Agassiz
Pauline Agassiz Shaw
Ida Higginson
PříbuzníCécile Suzette Agassiz, Auguste Agassiz a Olympe Francillon-Agassiz[1] (sourozenci)
Rodolphe L. Agassiz (vnuk)
PodpisLouis Agassiz – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean Louis Rodolphe Agassiz (28. května 1807 Haut-Vully, Švýcarsko14. prosince 1873 Cambridge, Massachusetts) byl švýcarský paleontolog, glaciolog, geolog, ichtyolog a přírodopisec, který pozdější část života strávil ve Spojených státech. Je známý především teorií o době ledové a odporem k evoluci. Byl zastáncem polygenismu, víry o nejednotném původu lidských ras, a kreacionistou.

Portrét Agassizeho od A. Sonrela zhruba v roce 1872

Studoval na Univerzitě v Curychu, Heidelberské univerzitě, Mnichovské univerzitě a Univerzitě Erlangen-Norimberk. Na poslední zmíněné obdržel titul doktor filosofie a v Mnichově titul Doktor všeobecného lékařství. Poté se přestěhoval do Paříže, kde se začal zabývat geologií a zoologií. V té době se také začal zajímat o ichtyologii.

V roce 1832 se stal profesorem na univerzitě v Neuchâtelu. Tam se zabýval převážně výzkumem ryb a během deseti let sepsal pětidílnou knihu Výzkum fosílií ryb. Za tuto práci získal v roce 1836 Wollastonovu medaili a v roce 1838 se stal zahraničním členem Královské společnosti.

V roce 1837 byl jedním z prvních lidí, kteří přišli s myšlenkou doby ledové a podpořili ji důkazy.[2] Ten rok se také stal zahraničním členem Královské švédské akademie věd.

V roce 1846 se vydal do Spojených států studovat tamější geologii. Poté se rozhodl tam zůstat a bydlel tam až do své smrti. V roce 1847 se stal profesorem zoologie a geologie na Harvardově univerzitě a v roce 1859 tam založil Muzeum srovnávací zoologie, jehož ředitelem byl až do své smrti v roce 1873. Kromě práce na Harvardu byl také externím přednášejícím na Cornellově univerzitě.

Darwinovu teorii evoluce považoval za nesprávnou mj. proto, že byla v rozporu s fosilním záznamem, neodhalujícím odstupňovaný řetězec jednotlivých postupně se vyvíjejících druhů organismů.

Jsou po něm pojmenovány např. jezero Agassiz a želva Agassizova, hora Agassizhorn (3946 m n. m.) v Bernských Alpách, Mt. Agassiz v Sieře Nevadě v Kalifornii, kráter na Marsu a další.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Agassiz na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. E.P. Evans: "The Authorship of the Glacial Theory Archivováno 31. 12. 2019 na Wayback Machine.", North American review Volume 145, Issue 368, July 1887. Accessed on February 25, 2008.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]