Přeskočit na obsah

Lohmen (Sasko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lohmen
Vesnický kostel v Lohmen (2006)
Vesnický kostel v Lohmen (2006)
Lohmen – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška219 m n. m.
Časové pásmoUTC +1
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresSaské Švýcarsko-Východní Krušné hory
Administrativní dělení5 místních částí[1]
Lohmen na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha25,9 km²
Počet obyvatel3 065 (2023)[2]
Hustota zalidnění118,3 obyv./km²
Etnické složeníNěmci 99,9 %
Náboženské složeníprotestantství 22,1 %
římskokatolická církev 2,4 %[3]
Správa
Statusobec
StarostaJörg Mildner (CDU)
Vznik13. století
Oficiální webwww.lohmen-sachsen.de
Adresa obecního úřaduSchloß Lohmen 1
01847 Lohmen
Telefonní předvolba03501 a 035024
PSČ01847
Označení vozidelPIR, DW, FTL, SEB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lohmen je obec v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory nedaleko Národního parku Saské Švýcarsko a má přibližně 3 100[2] obyvatel.

Obec Lohmen sousedí na západě s okresním městem Pirna, na jihu zasahuje téměř k břehům Labe. Tvoří ji stejnojmenná ves (přibližně uprostřed obce) a čtyři místní části: na severozápadě a západě Mühlsdorf a Daube, na jihozápadě Doberzeit a Uttewalde na jihovýchodě. Samotná Lohmen je kopcem rozdělena na tři části: Oberlohmen, Mittellohmen a Unterlohmen. Lohmen a Mühlsdorf mají sídelní strukturu lesně-rolnických vsí, zbylé tři jsou okrouhlice.

Vesnice je v písemných pramenech poprvé zmiňována roku 1292. Název pochází ze staroslověnského „lom“ (česky také lom). V oblasti vznikly již kolem roku 1200 první pískovcové lomy a brzy poté další ve vzdálenějším okolí. Vesnice a panství Wehlen-Lohmen patřilo až do roku 1543 pánům ze Schönburgu, poté připadly markraběti Mořici Saskému. Roku 1567 je daroval jeho nástupce a bratr, saský kurfiřt August, svému komorníkovi Johannovi Jenitzovi. Z Jenitzova dědictví odkoupil ves zpět kurfiřt Christian I. Panství bylo krátce nato přičleněno k hohnštejnskému panství, v 19. století se stalo součástí hejtmanství Pirna. Od roku 1875 je v provozu nádraží na železniční trati Kamenz – Pirna.

Po druhé světové válce byly k obci Lohmen postupně přičleněny následující, původně samostatné, obce: 1950 Mühlsdorf, 1961 Uttewalde a 1969 Doberzeit.

Správní členění

[editovat | editovat zdroj]

Lohmen se dělí na 5 místních částí.[1]

  • Daube
  • Doberzeit
  • Lohmen
  • Mühlsdorf
  • Uttewalde

Starostovské volby 2022

[editovat | editovat zdroj]

Ve starostovských volbách 12. června 2022 byla starostkou zvolena Silke Großmann (CDU), který získala 93,0 % hlasů.[4]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Skalní útvar Bastei
  • Ruiny skalního hradu Neurathen (Ratný)
  • Největší pomník Richarda Wagnera na světě
  • Nově postavený zámek (sídlo místních úřadů)
  • Evangelický vesnický kostel postavený roku 1789 v klasicistním slohu. Jeho autorem byl žák význačného stavitele Georga Bähra. Téměř totožný kostel stojí ve vsi Uhyst am Taucher (místní část obce Burkau). Stavba má tu zvláštnost, že na boku kostela umístěná věž je v jedné přímce s oltářem, kazatelnou a varhany. Se svými 835 místy je největší sakrální stavbou Saského Švýcarska a zároveň jedním z největších vesnických kostelů v Sasku.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lohmen (Sachsen) na německé Wikipedii.

  1. a b Gemeindeverzeichnis. Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge [online]. Landesdirektion Sachsen [cit. 2023-01-18]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
  3. Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2017-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-05. (německy) 
  4. https://www.saechsische.de/politik/wahlen/kommunalwahl/das-sind-die-buergermeister-kandidaten-im-kreis-soe-5699308.html

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]