Litýš
| Litýš | |
|---|---|
 Jihozápadní hradba jádra | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | před rokem 1432 |
| Zánik | před rokem 1544 |
| Stavebník | Zikmund z Vartemberka |
| Další majitelé | Šternberkové |
| Poloha | |
| Adresa | vrch Litýš, Soběnice, Liběšice,  Česko |
| Pohoří | České středohoří |
| Nadmořská výška | 435,3 m |
| Souřadnice | 50°35′26″ s. š., 14°14′36″ v. d. |
  Litýš | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 19320/5-2401 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Litýš je zřícenina hradu na stejnojmenném vrchu (491 m n. m.) v Českém středohoří v okrese Litoměřice.[1] Nachází se asi jeden kilometr jihovýchodně od vsi Dolní Týnec v katastrálním území Soběnice. Dochovaly se z něj valy, příkopy a drobné zbytky zdiva. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Za stavitele hradu je považován Zikmund Děčínský z Vartenberka, který v roce 1422 získal od císaře Zikmunda panství bývalé býčkovické komendy. Aby ho zajistil a vyvážil přítomnost blízkého Žižkova hradu Kalichu, nechal postavit právě hrad Litýš. První písemná zmínka o hradu však pochází až z roku 1432, která zmiňuje purkrabího Mikuláše ze Lhoty.[3]
Po smrti Zikmunda z Vartenberka v roce 1438 hrad připadl jeho druhé manželce Anežce ze Šternberka. Ta však zemřela jen o několik měsíců později a hrad zdědili Aleš a Zdeněk ze Sternberka, kteří jej roku 1454 prodali Janovi, mladšímu synovi Zikmunda z Vartenberka. Od roku 1459 se stal Litýš centrem panství v majetku Jana z Čečelic na Tetčiněvsi, jehož jediná dcera se vdala za Zikmundova vnuka Kryštofa z Vartemberka. Po jeho smrti panství přešlo na nejmladšího syna Václava, který jej v roce 1532 vyměnil se svým strýcem Kryštofem z Vartemberka za čtvrtinu České Lípy. Ten však nechal opravit býčkovickou tvrz a sídlil na ní. Hrad přestal být udržován, vyhořel a roku 1544 se již uvádí jako pustý.[3]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Stavenište hradu chránila na jižní a části východní strany dvojice valů a příkopů. Hradní jádro má lichoběžníkový půdorys rozdělený do dvou výškových úrovní. V nižší části se nacházelo nádvoří obehnané hradbou, která je dnes nejvýraznějším zbytkem zdiva, a obestavěné ze tří stran budovami. Na vyšší úrovni tvořené trachytovou skalkou se dochovalo jen ve skále vysekané podvalí zřejmě dřevěné věžovité stavby.[4]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Vrchol s hradem je přístupný odbočkou z červeně značené turistické trasy z Třebušína do Úštěku.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 130077 : Hrad Litýš, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b ANDĚL, Rudolf, a kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Litýš – hrad, s. 286.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Litýš, s. 342–343.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Litýš hrad, s. 375.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Litýš na Wikimedia Commons - Litýš na Hrady.cz
