Laticauda saintgironsi
Laticauda saintgironsi | |
---|---|
Laticauda saintgironsi | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Řád | šupinatí (Squamata) |
Čeleď | korálovcovití (Elapidae) |
Rod | vlnožil (Laticauda) |
Binomické jméno | |
Laticauda colubrina Cogger & Heatwole, 2006[2] | |
Rozšíření Laticauda colubrina (červeně) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Laticauda saintgironsi je druh mořského hada z čeledi korálovcovití (Elapidae), který se řadí mezi vlnožily (Laticauda). Jedná se o endemita Nové Kaledonie.
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Původně byl považován za tentýž druh jako vlnožil užovkový (Laticauda colubrina), avšak na základě vědecké studie z roku 2006 došlo k jeho vyzdvižení do samostatného rodu. Druhové jméno je připomínkou francouzského herpetologa Huberta Saint Gironse.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Samec dosahuje délky kolem 90 cm, samice maximálně do 130 cm. Váha osciluje mezi 0,25–0,7 kg.[3] Svrchní strana těla je rezavá, spodní strana je krémově bílá.[2] Celé tělo pokrývají příčné černé či tmavě hnědé pásky, kterých bývá 25–39.[3] Tento druh vlnožila se velmi podobá některým jiným vlnožilům. Od vlnožila ploského (L. laticaudata) a L. crockeri jej lze rozlišit pomocí žlutého horního rtu, který je u zmíněných dvou vlnožilů černý či tmavě hnědý. Od vlnožila velkého (L. semifasciata) a L. schistorhyncha se zase liší bledším horním rtem a neděleným rostrálním (čenichovým) štítkem. Zmíněné dva druhy totiž mají horní ret hnědý a rostrální štítek je rozdělen. Oproti vlnožilovi užovkovému (L. colubrina) je menší, má hnědší tělovou barvu těla a tmavé pásky se na břišní straně zužují nebo vůbec nespojují.[2]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Vyskytuje se pouze v mořích v okolí Nové Kaledonie včetně ostrovů Loyalty.[4] Existuje i jeden záznam výskytu z Nového Zélandu z roku 1925,[5] nicméně není jasné, jak se tam druh dostal.[4]
Biologie a chování
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o semi-akvatického nočního živočicha, který tráví život v moři i na souši.[4][3] Typické stanoviště druhu utváří korálové útesy, pobřežní vegetace a skalnaté pobřeží, kde nachází úkryty pod balvany a ve skalních škvírách.[2] Potravu shání v mělkých pobřežních vodách, avšak může se potopit až do 80m hloubek. Může zalézat i poměrně daleko do vnitrozemí až do nadmořské výšky 100 m a nezřídka šplhá i po stromech.[4] Občas se vyskytuje ve skupinách o 30 a více jedincích a v lagunách menších korálových ostrůvků lze napočítat i stovky jedinců.[2]
Živí se hlavně holobřichými rybami.[2] Podle studie potravních návyků Laticauda saintgironsi tvořila dominantní potravní složku druhu muréna sumaterská (Gymnothorax chilospilus), která představovala kolem 46 % jeho potravy.[6] Jsou vejcorodí. Samice od prosince do února klade snůšky o velikosti 1–8 vajec do skalních škvír v litorální zóně. Mláďata se klubou asi 4 a půl měsíce později při dosažení délky kolem 35 cm a váhy 14 g. Pohlavní dospělost nastává ve stáří 1,5–2,5 roku.[3]
Je vybaven silným neurotoxickým jedem, avšak vzhledem k velmi plaché povaze druhu je nepravděpodobné, že by člověka uštknul.[4] K uštknutí může dojít jen v případě sebeobrany, například pokud člověk hada omylem chytne do ruky.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c d e f g COGGER, Harold G.; HEATWOLE, Harold F. Laticauda frontalis (de Vis, 1905) and Laticauda saintgironsi n.sp. from Vanuatu and New Caledonia (Serpentes: Elapidae: Laticaudinae)—a new lineage of sea kraits?. S. 245–256. Records of the Australian Museum [online]. 2006-06-14 [cit. 2025-01-25]. Roč. 58, čís. 2, s. 245–256. Dostupné online. doi:10.3853/j.0067-1975.58.2006.1452. (anglicky)
- ↑ a b c d e Laticauda saintgironsi. www.reptiles.org.nz [online]. The New Zealand Herpetological Society [cit. 2025-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-01-25. (anglicky)
- ↑ a b c d e PURDIE, Samuel. A Naturalist's Guide to the Reptiles & Amphibians of New Zealand. Oxford, England: John Beaufoy Publishing, 2022. ISBN 9781913679316. (anglicky)
- ↑ Records of the Auckland Museum, Volume 49 [online]. Auckland: Auckland War Memorial Museum. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BRISCHOUX, F; BONNET, X; SHINE, R. Foraging ecology of sea kraits Laticauda spp. in the Neo-Caledonian Lagoon. Marine Ecology Progress Series. 2007-11-22, roč. 350, s. 145–151. Dostupné online [cit. 2025-01-25]. ISSN 0171-8630. doi:10.3354/meps07133. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Laticauda saintgironsi na Wikimedia Commons
- Taxon Laticauda saintgironsi ve Wikidruzích