Vlnožil užovkový
 Vlnožil užovkový | |
|---|---|
 Vlnožil užovkový | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Čeleď | korálovcovití (Elapidae) |
| Rod | vlnožil (Laticauda) |
| Binomické jméno | |
| Laticauda colubrina (Schneider, 1799) | |
 Rozšíření vlnožila užovkového (červeně vyznačeno) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlnožil užovkový (Laticauda colubrina) je mořský had z čeledi korálovcovitých (Elapidae).
Popis
[editovat | editovat zdroj]V rámci rozměrů se u tohoto hada objevuje pohlavní dimorfismus: samice váží v průměru kolem 1800 g a měří 150 cm, hmotnost samců naopak činí asi jen 600 g a délka těla nepřesahuje 100 cm. Tělo je modře až šedě zbarvené, zespod žluté či krémové. Několik desítek tmavých pásků vytváří na těle kroužkovaný vzor, díky němuž může docházet mj. k záměnám s neškodnou rybou hadařem příčnopruhým. Hlavu zdobí charakteristické žluté znaky, jež hadovi vynesly anglické obecné jméno (yellow-lipped sea krait).[2]
Podobně jako ostatní korálovcovití, i vlnožil je vybaven silným neurotoxickým jedem (LD50 subkutánně činí v případě myši 0,45 mg/kg tělesné hmotnosti).[3]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Vlnožil užovkový je rozšířen ve vodách Indo-Pacifiku, a sice od pobřeží východní Indie a Andamanských ostrovů až po ostrovy jihozápadního Tichého oceánu. Byl nalezen v širokém spektru mořských stanovišť, loví však typicky v mělkých pobřežních vodách.[4] Navzdory svému způsobu života tráví vlnožilové značné množství času také na souši, kde se rozmnožují, kladou vejce, tráví potravu a svlékají kůži. Dovedou dokonce šplhat i na stromy.[2]
Potrava
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Vlnožilové užovkoví patří spíše mezi potravní specialisty, loví – byť ne zcela striktně – především holobřiché ryby. tj. například murény, hadaře či úhořovce. Určitá potravní specializace se objevuje i napříč pohlavími, kdy se samice soustředí zvláště na větší druhy úhořovců, zatímco samci na menší murénovité. Tyto potravní preference mohou být spřaženy s výrazným pohlavním dimorfismem vlnožilů.[2] Zajímavostí je, že koevoluce mezi vlnožily a jejich kořistí mohla u některých holobřichých vyústit ve zvýšení rezistence vůči hadímu jedu. Například murény rodu Gymnothorax původem z Karibiku, kde se vlnožilové nevyskytují, uhynuly po aplikaci jedu o dávce pouhých 0,1 mg/kg tělesné hmotnosti; naopak murény z Nové Guineje tolerovaly mnohonásobně vyšší dávky jedu (až 75 mg/kg).[5]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]IUCN považuje vlnožila užovkového za málo dotčený druh.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laticauda colubrina na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c WRIGHT, E. Colubrine or yellow-lipped sea krait [online]. ADW, 2011 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ LEVEY, Harold A. Toxicity of the venom of the sea-snake, Laticauda colubrina, with observations on a Malay ‘folk cure’. Toxicon. 1969-05-01, roč. 6, čís. 4, s. 269–276. Dostupné online [cit. 2023-09-01]. ISSN 0041-0101. DOI 10.1016/0041-0101(69)90095-6.
- ↑ a b Lane, A., Guinea, M., Gatus, J. & Lobo, A. 2010. Laticauda colubrina. The IUCN Red List of Threatened Species 2010: e.T176750A7296975. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2010-4.RLTS.T176750A7296975.en. Accessed on 01 September 2023.
- ↑ HEATWOLE, Harold; POWELL, Judy. Resistance of eels (Gymnothorax) to the venom of sea kraits (Laticauda colubrina): a test of coevolution. Toxicon. 1998-05-08, roč. 36, čís. 4, s. 619–625. Dostupné online [cit. 2023-09-01]. ISSN 0041-0101. DOI 10.1016/S0041-0101(97)00081-0.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vlnožil užovkový na Wikimedia Commons 
Taxon Laticauda colubrina ve Wikidruzích- http://www.biolib.cz/cz/taxon/id58661/
