Kryštof Vratislav z Mitrovic
| Kryštof Vratislav z Mitrovic | |
|---|---|
 Rodový erb Vratislavů z Mitrovic | |
| Nejvyšší zemský podkomoří | |
| Ve funkci: 1623 – 1624 | |
| Panovník | Ferdinand II. |
| Předchůdce | Prokop Dvořecký z Olbramovic |
| Nástupce | Přibík Jeníšek z Újezda |
| Nejvyšší zemský písař | |
| Ve funkci: 1624 – 1640 | |
| Panovník | Ferdinand II., Ferdinand III. |
| Předchůdce | Jan z Klenového a z Janovic |
| Nástupce | Přibík Jeníšek z Újezda |
| Narození | 1. ledna 1584 |
| Úmrtí | 4. září 1645 (ve věku 61 let) |
| Choť | Markéta Veronika Vratislavová z Mitrovic |
| Příbuzní | Štěpán Vratislav z Mitrovic (strýc z otcovy strany) |
| Profese | politik a spisovatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kryštof Vratislav z Mitrovic na Březině (německy Christoph Wratislaw von Mitrowitz, 1. ledna 1584 – 4. září 1645) byl český šlechtic z protivínské větve rodu Vratislavů z Mitrovic. V první polovině 17. století zastával vysoké zemské úřady a nákupy statků položil základy rodového majetku přetrvávajícího v rodině až do současnosti (Dírná).[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako syn Jana Vratislava z Mitrovic a jeho druhé manželky Elišky z Dubna.
V roce 1614 se stal hejtmanem na Malé Straně, o rok později radou dvorního a komorního soudu a roku 1617 císařským nejvyšším výběrčím daní v Českém království. V roce 1618 krátce zastával úřad podkomořího králové, během stavovského povstání se jako katolík držel v ústraní a po Bílé hoře se vrátil do zemských úřadů. V letech 1620–1623 byl znovu podkomořím králové a poté v letech 1623-1624 nejvyšším zemským podkomořím. V roce 1624 byl jmenován nejvyšším zemským písařem písařem a tento úřad zastával do roku 1640, souběžně byl také členem sboru královských místodržících.
Po dosažení zletilosti převzal svůj dědický podíl v penězích a v roce 1610 koupil statek Březina na Jindřichohradecku. Jako malostranský hejtman vlastnil také dům v Praze na Malé Straně. V roce 1624 koupil od svých příbuzných panství Dírná, které jeho potomkům patří dodnes. Obohatil se také na pobělohorských konfiskacích a v roce 1627 koupil za 21 000 zlatých panství Lojovice u Prahy.[2]
Kromě toho byl velkým znalcem hudby a propagátorem tohoto umění, což potvrdil i svou závětí založením hudební nadace pro bývalý augustiniánský kostel svatého Václava v pražském Novém Městě, v roce 1645, kde byl později pohřben.
Byl ženatý se svou sestřenicí Markétou Veronikou (1578–1634), dcerou otcova bratra Štěpána, z jejich manželství se však nenarodily žádné děti. Lojovice odkázal Frebonii z Pernštejna a Dírnou převzali synové jeho bratra Jana.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ottův slovník naučný; díl 26.; Praha, 1907; s. 1003–1004 (heslo Vratislavové z Mitrovic)
- ↑ BÍLEK, Tomáš Václav: Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618; Praha, 1882; díl I., s. 21 dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- BLKÖ:Wratislaw-Mitrowicz, Christoph (1584–1645) – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. (německy)
- Rodokmen Vratislavů z Mitrovic
