Dírná (zámek)
Zámek Dírná | |
---|---|
Hlavní budova, pohled od silnice | |
Základní informace | |
Sloh | barokní |
Výstavba | 17. století |
Přestavba | 1757–1759 |
Současný majitel | Vratislavové z Mitrovic |
Poloha | |
Adresa | Dírná, Česko |
Souřadnice | 49°14′28,14″ s. š., 14°50′39,86″ v. d. |
Dírná | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 23148/3-4765 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Dírná je barokní budova s mansardovou střechou, vzniklá několika přestavbami na místě středověké tvrze. Nachází se na jihovýchodním okraji obce Dírná přibližně 9 km východně od Soběslavi a je majetkem Vratislavů z Mitrovic. Od roku 1963 je kulturní památkou.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původní tvrz byla vybudována pravděpodobně okolo poloviny 14. století (první zprávy o vsi Dírné pocházejí z roku 1354, kdy jsou zmiňováni bratři Oldřich, řečený Pluh z Dírného, a Jošt) a byla pak několikrát přestavována.
Po roce 1618 získal Dírnou jako dědictví rod Vratislavů. V roce 1624 ji odkoupil od svých příbuzných Kryštof Vratislav z Mitrovic a když v roce 1636 tvrz vyhořela, nechal ji přestavět na renesanční zámek. V letech 1757–1759 byl zámek barokně přestavěn Františkem Adamem Vratislavem z Mitrovic (1732–1788).
V padesátých letech 20. století byl Vratislavům zámek zkonfiskován; stal se pak majetkem strojírenského podniku ČKD Dukla a byl využíván jako pionýrský tábor. V roce 1990 byl celý areál restituován a Maxmilián Josef Wratislav nechal v letech 1994–1995 zámek renovovat. Budovy byly upraveny na penzion, takže zámek není běžně přístupný.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Celý areál zámku je situován nad západním břehem Zámeckého rybníka. Hlavní budova zámku je dvoupatrová, s nepravidelným šestiúhelníkovým půdorysem. Má mansardovou střechu a lucernovitou vížku; uvnitř jsou dochované i středověké části původní tvrze včetně některých nosných konstrukcí a ve skále vysekaných částí. K budově přiléhá i krajinářský park (založený v letech 1759–1761) s oborou a terasovitou zahradou.
K areálu patří i další části: hospodářský dvůr a úřednický dům, špýchar (s dochovanou vnitřní dřevěnou nosnou konstrukcí, včetně vyřezávaných sloupů a částí barokního krovu), hospodářská zahrada, mlýn a pivovar.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ zámek - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-08-26]. Dostupné online.
- ↑ Zámecká knihovna Dírná - Portaro - katalog knihovny. provenio.net [online]. [cit. 2020-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-02.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TŘÍSKA, Karel, et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 5. díl. Praha: Svoboda, 1986.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého - 4.díl Táborsko. Praha: Argo, 1995.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Dírná na Wikimedia Commons
- Hrady.cz: Zámek Dírná
- Wratislavové, Modrá krev, Česká televize