Přeskočit na obsah

Kritika úprav historických kostelů v rámci liturgické reformy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kritika úprav historických kostelů v rámci liturgické reformy (anglická wikipedie uvádí Wreckovation, nizozemská wikipedie uvádí Tweede beeldenstorm, česky termín není ustálen) je označení pro kritiku úprav historických kostelů v rámci liturgické reformy po druhém vatikánském koncilu, probíhající v návaznosti na koncil od doby jeho skončení až do 21. století. Na trend úprav v duchu koncilu dlouhodobě někteří lidé upozorňují.[1][2] Kritika se týká také nových kostelů, které jsou vzhledem tradičním katolickým svatostánkům vzdálenější.[2]

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Po druhém vatikánském koncilu vyvstaly na základě koncilních dokumentů diskuse v rámci katolické církve (ale i mimo ni), jak renovovat stávající římskokatolické liturgické prostory a jak stavět nové.[3] Dochází k převážení názoru, že mši je vhodnější slavit versus populum, neboli čelem k lidu, za využití nového oltáře, neboli obětního stolu. Koncilní dokument Inter Oecumenici z roku 1964 udává, že nové kostely musí mít oltář takový, který je možný obejít ze všech čtyř stran, v kontrastu s původním stylem oltáře, který je uzpůsobený ke slavení mše ad orientem.[4]

K tradičním prvkům v katolickém kostele patří také kazatelna, oltářní mřížka, sakrální výzdoba zahrnující obrazy a sochy, či oltářní mešní tabulky.[1] Tyto však v rámci liturgické obnovy nejsou vyžadovány.[1] Zastánci změn argumentují pro odstranění standardních kostelních lavic a jejich nahrazení standardními židlemi, které je možné rozmístit podle potřeby podélně či do kruhu, apod.[5][6]

Architekt João Alves da Cunha, který vedl rekonstrukce mnoha kostelů v Portugalsku v duchu koncilu uvedl, že přemodelování a rekonstrukce kostela není nutně útokem na něj.[7]

V případě změn ohledně uspořádání presbytáře a oltáře kritika poukazuje na skutečnost, že celebrující a další přisluhující se otáčejí zády k Eucharistii, uložené v tabernákulu.[8] Dochází k odstraňování oltářních mřížek a nebudování nových, neboť podle některých názorů zbytečně rozdělují prostor mezi knězem a lidem.[9] Dochází k odstraňování bočních oltářů, protože upadla potřeba soukromých mší (které někdy probíhaly i zároveň v jednom kostele)[10] díky nově zavedené koncelebraci.[11] Výzdoba stávajících kostelů je často redukována, pro dosažení čistého a moderního prostoru.[11] Čistý prostor totiž může evokovat svatou chudobu.[12] Kritici upozorňují, že některé kostely, které byly po koncilu nově postaveny, spíše než kostel připomínají nákupní centrum.[2] Kritika úprav historických kostelů v rámci liturgické reformy pak spočívá zejména v dílčím kritizování úprav interiéru, případně exteriéru, které nectí v kritizovaných případech historickou hodnotu.[2][13] Kritizováno je také lokální odstraňování svatých obrazů a soch z kostelů.[1] Tato koncepce je obecně odmítána katolickými tradicionalisty, nicméně nikoli pouze jimi.[14][15][16][17]

Kostel Jacobus de Meerderekerk

[editovat | editovat zdroj]

Kostel Panny Marie Královny Míru

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wreckovation na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Church Restoration, Renovation & the Third Millennium [online]. sacredarchitecture.org [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d Sins of the Fathers - how post-Vatican II church architecture fails the faithful [online]. irishtimes.com [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Nové prvky ve starém prostoru? Snahy o extenzivní přístup k římskokatolickému sakrálnímu prostoru – příklady z českého prostředí na začátku 21. století [online]. Karlova univerzita v Praze, ojs.cuni.cz [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. 
  4. When post-Vatican II Catholics wondered, ‘What’s a church?' [online]. Arcidiecéze chicagská [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Churches Take a Stand on Pews, Replacing Them With Chairs [online]. The Wall Street Journal [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Architectural Actions onthe Religious Heritag eafter Vatican II [online]. cambridgescholars.com [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Sakrální prostor po II. vatikánském koncilu a jeho liturgická funkčnost [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, diplomová práce Bc. Ondřej Dědič [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. 
  8. Druhý vatikánský koncil a změna liturgie [online]. is.muni.cz [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. 
  9. Side Altars In The Church [online]. Basilica of St. Mary, stmaryoldtown.org [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b The Mass is the Medium: Marshall McLuhan and Roman Catholic Liturgical Change [online]. University Of South Florida [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ‘Wherever a few should gather’. The Liturgical Movement and Vatican II as a sourcefor architectural transformation of churches in the context of adaptive reuse [online]. ruc.udc.esa, Hasselt University [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Interventions in Heritage Sacred Architecture after the Second Vatican Council in Croatia [online]. Universidade da Coruña [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Another Wreckovated Church Gets Un-wrecked [online]. newliturgicalmovement.org [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Who moved my tabernacle? The ruckus over renovation [online]. uscatholic.org [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. The Altar in The Liturgy and the Liturgical Space [online]. University of Boston [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Douthat On The Curse Of Vatican IICatholicism's tragedy: the Church needed renovation, but the Council was a wreckovation - and Catholics are stuck with it [online]. theamericanconservative.com [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]