Kostel Panny Marie Královny míru (Lhotka)

Kostel Panny Marie Královny míru v Praze 4-Lhotce
	Kostel Panny Marie Královny míru v Praze 4-Lhotce
Místo
Stát	Česko
Obec	Praha
Čtvrť	Lhotka
Souřadnice	50°1′13,67″ s. š., 14°26′15,28″ v. d.
Základní informace
Církev	česká římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	arcidiecéze pražská
Vikariát	III. pražský
Farnost	Panny Marie Královny míru Praha-Lhotka
Status	farní kostel
Zasvěcení	Panna Maria Královna
Datum posvěcení	7. listopadu 1937
Světitel	Kardinál Karel Kašpar
Architektonický popis
Architekt	Rudolf V. Svoboda
Stavební sloh	moderní architektura (konstruktivismus)
Výstavba	1937
Další informace
Adresa	Ve Lhotce 330/36, 14200 Praha 4
Ulice	Ve Lhotce a Mariánská
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Panny Marie Královny míru v Praze 4-Lhotce je římskokatolický farní kostel lhotecké farnosti Panny Marie Královny míru.

Historie

Dvojlodní kostel s výraznou hranolovou věží byl postaven roku 1937 v moderním konstruktivistickém slohu. Je jedním z dvanácti kostelů postavených na památku mariánského sloupu zničeného davem na Staroměstském náměstí, jako domnělého symbolu Rakouské nadvlády. Násilné zničení sloupu odsoudil po svém příjezdu do Prahy 22. prosince 1918 i prezident Masaryk (již v listopadu 1918 při návratu z Ameriky ^[1] musel v Londýně vysvětlovat, že to nebyl náboženský, ale politický čin). Staroměstský sloup Panny Marie byl mylně považován za oslavu Rakouska, ten však připomínal záchranu Prahy (obránci - studenty) před švédskými vojsky na konci třicetileté války a následný mír.

Interiér

Uvnitř mešní lodi je kruchta s varhanami, oltář za nímž je sloup se sochou Panny Marie (replika sochy z Mariánského sloupu ze Staroměstského náměstí) Na vitrážích oken presbytáře je zobrazen chrám Matky Boží před Týnem, sv. Václav a sv. Anežka Česká. Socha Panny Marie umístěná v kostele byla zhotovena řezbářem Bohuslavem Bekem podle modelu vytvořeného Břetislavem Bendou podle zničené sochy ze staroměstského sloupu.

V kostele se nachází pozoruhodná plastická křížová cesta autora Karla Stádníka, kdy jednotlivá zastavení zobrazují utrpení člověka v průběhu dějin a mají též upomínat na zločiny fašismu a komunismu.^[2]

"V křížové cestě umístěné v kostele Královny míru v Praze na Lhotce je zobrazen Pán jako chudý, hladový, nahý, žíznící, souzený, nemocný, a to ve svých bratřích. Je to cesta velikonoční, končící v závěru věčnými Velikonocemi, v království připraveném od stvoření světa pro ty, kteří bližního a Boha milovali, s Kristem se ztotožnili a jeho následovali a tak vítězně prošli životem a vešli do slávy nesmrtelnosti." Karel Stádník^[3]

Galerie

Křížová cesta, 2. zastavení
Křížová cesta, 3. zastavení
Křížová cesta, 7. zastavení
Křížová cesta, 11. zastavení
Křížová cesta, 14. zastavení
Hlavní oltář s kopií Bendlovy sochy Panny Marie

Reference

↑ Preclík Vratislav: Návrat prezidenta Masaryka do vlasti právě před sto lety (20. prosince 1918), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen - prosinec 2018, roč.XXVI. čís. 124. ISSN 1210-1648, str. 5 – 13
↑ ŠUSTOVÁ, Jana. Neobvyklá křížová cesta. Český rozhlas [online]. [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.
↑ BUDÍNOVÁ, Jana. Sochař a restaurátor Karel Stádník: dílo, vzpomínky, dokumentace. První vydání. vyd. Brno: Barrister & Principal 479 s. ISBN 978-80-7364-098-9. S. 134.

Literatura

ŠKODA, Eduard. Pražské svatyně: kostely, kaple, synagogy, církevní sbory a modlitebny od úsvitu křesťanství na práh 21. století. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 287 s. ISBN 80-7277-098-5.
BUDÍNOVÁ, Jana. Sochař a restaurátor Karel Stádník: Dílo, vzpomínky, dokumentace.. 1. vyd. [s.l.]: Barrister & Principal, 2019. ISBN 978-80-7364-098-9. Kapitola Kostel Panny Marie Královny míru na Lhotce, s. 127-162.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Panny Marie Královny míru na Wikimedia Commons
Historie a popis kostela na www.hrady.cz
Popis křížové cesty na webu farnosti

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Preclík Vratislav: Návrat prezidenta Masaryka do vlasti právě před sto lety (20. prosince 1918), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen - prosinec 2018, roč.XXVI. čís. 124. ISSN 1210-1648, str. 5 – 13

[2] ŠUSTOVÁ, Jana. Neobvyklá křížová cesta. Český rozhlas [online]. [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.

[3] BUDÍNOVÁ, Jana. Sochař a restaurátor Karel Stádník: dílo, vzpomínky, dokumentace. První vydání. vyd. Brno: Barrister & Principal 479 s. ISBN 978-80-7364-098-9. S. 134.

[1]

[2]

[3]