Kostel svatého Václava (Deštná)
| Kostel svatého Václava v Deštné | |
|---|---|
 Kostel svatého Václava v Deštné – barokní průčelí a románská věž | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Okres | Česká Lípa |
| Obec | Deštná |
| Souřadnice | 50°31′18,48″ s. š., 14°30′57,6″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | českolipský |
| Farnost | Deštná |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | farnost Deštná |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | zbytky románského a baroko |
| Výstavba | 1763–1766 |
| Specifikace | |
| Délka | 20,5 metrů |
| Šířka | 19 metrů (i s věží) |
| Umístění oltáře | na jih |
| Stavební materiál | kámen, cihly, zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Deštná |
| Kód památky | 46572/5-3427 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Václava v Deštné je římskokatolický farní kostel v obci Deštná, která je jednou z částí města Dubá na jihu okresu Česká Lípa. Barokní sakrální stavba s původními románskými prvky stojí na vyvýšeném místě na úbočí svahu obklopená hřbitovem. U něho se při západní straně nalézá dvůr, který je dřevěný a roubený, stojící na místě staršího panského dvora, spojeného kdysi s věží kostela.[1] Kostel byl ve druhé polovině 18. století přestavěn do barokní podoby. Od roku 1965 je zapsán v celostátním seznamu kulturních památek.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Václava je nejstarší stavební památkou v oblasti Dubé.[3] Původní kostel byl románskou stavbou z období před rokem 1230.[4] Tento románský kostel byl orientován k východu.[1]
Původní románskou podobu kostela připomíná východní apsida,[4] která je členěná v dolní polovině třemi lichými arkádami a západní průčelí s hranolovou věží.[1] První známý písemný doklad je z roku 1352, tehdy kostel patřil k mělnickému děkanátu.
Obdélnou románskou loď nahradila v letech 1763–1766[1] (1763-1765[5]) loď barokní svatyně,[4] kterou podle návrhu stavitele z Kosmonos vystavěli zedničtí mistři F. Hoppe a Oppelt. Tehdy se změnila orientace kostela k jihu. Boční zdi lodi byly ubourány a z původní románské stavby se zachovaly jen apsida (jež byla původně presbytářem), která se stala jakousi boční kaplí a věž. Sakristie byla zřízena v roce 1817. Kostel byl obnoven v roce 1882.[1] V roce 1891 byla v Deštné zřízena samostatná farnost (budova fary stojí u kostela). Na velikonoční neděli se konala v roce 1938, zřejmě naposled, Velikonoční jízda (německy Osterreiten či Kreuzreiten), která oslavuje zmrtvýchvstání Krista a polní mše. Při jízdě objížděli jezdci na koních pole a sakrální památky, to na počest křížových výprav do Svaté země.[6] Po roce 1945 přestala být farnost obsazována knězem a do místa začali dojíždět excurrendo kněží z okolí, většinou z Jestřebí nebo Dubé. V letech 2009-2010 byl kostel opravován a 4. října 2010 jej litoměřický biskup Jan Baxant znovupožehnal po opravě.
Program záchrany architektonického dědictví
[editovat | editovat zdroj]V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 4 800 000 Kč.[7]
| rok | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| částka | 700 | 800 | 800 | 400 | 800 | 500 | 800 |
Architektura
[editovat | editovat zdroj]
Exteriér
[editovat | editovat zdroj]Kostel je jednolodní, obdélný s půlkruhově uzavřeným presbytářem s obdélnou sakristií, románskou apsidou po východní straně a románskou věží na západní straně. Hlavní – severní průčelí je členěno pilastry a vrcholí volutovým štítem uprostřed s kasulovým oknem. Stěny kostely jsou zevně členěny pilastry s římsou a půlkruhově uzavřenými okny. Románská apsida je členěna v dolní polovině původními lichými arkádami, v horní polovině barokními pilastry s římsou. Na bocích věže jsou dvě sdružená, zřejmě románská, okénka s datem obnovy 1882. Báň věže je cibulová.[1]
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Stěny presbytáře jsou uvnitř členěny pilastry. Kostel má v klenbě dvě pole české placky s pásem. Presbytář je sklenut konchou. Sakristie má valenou klenbu s lunetami.[1]
Vybavení
[editovat | editovat zdroj]Zařízení kostela je rokokové z období kolem roku 1766. Hlavní oltář je rámový. Je opatřen obrazem sv. Václava z roku 1765. Po stranách hlavního oltáře nad brankami se nacházejí sochy sv. Víta a sv. Ludmily. Dva boční oltáře jsou z období před rokem 1769, a jsou dílem sochaře ze Sloupu. Kazatelna má ambon s pozdně renesančními reliéfy andílčích hlav z konce 16. století a klobouk z 19. století. Ostatní zařízení a obrazy pochází z období od 2. poloviny 18. do 19. století. Kamenná křtitelnice je datována do období mezi 17. až 18. stoletím.[1]
Okolí kostela
[editovat | editovat zdroj]Na hřbitov obklopený zdí u kostela vede pozdně barokní brána z období kolem roku 1766. Nedaleko stojící barokní fara má mansardovou střechu. Při silnici k Dubé pod dětským domovem a internátní školou (bývalým plicním sanatoriem) je ve skále tesaný kamenný reliéf Kalvárie, který byl zřejmě původně nad studánkou.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Deštná /Česká Lípa/, s. 330–331.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-12]. Identifikátor záznamu 159083 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Kulturní památky: Kostel sv. Václava v Deštné [online]. Dubá: Městský úřad Dubá [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 55.
- ↑ NOVOTNÁ, Daniela. Kokořínsko. Praha 1: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Turistická část, s. 24.
- ↑ DULÍK, Stanislav; PRÁŠIL, Petr. Dubá a okolí na starých pohlednicích. Hostivice: Petr Prášil, 2006. ISBN 80-86914-16-X. Kapitola Deštná, s. 80.
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98–99.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava v Deštné u Dubé na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Václava, Deštná (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve farním kostele sv. Václava, Deštná na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Deštná u Dubé, kostel sv. Václava
- Kostel sv. Václava v Deštné na webu Hrady.cz
- Web Děkanství Dubá
- Web Signály.cz Archivováno 14. 3. 2016 na Wayback Machine.
